Brňané mají mezi sebou jedny z nejlepších lezců světa (Tomáš Mrázek, Adam Ondra), přesto si mnoho z nich sportovní lezení stále plete s horolezectvím.
Tohle neznamená sehnuté šerpy, výškové tábory a sněhové vánice 8 000 metrů nad mořem. Lezec potřebuje jen suchou skálu, společníka a pár věcí. Přitom je to sport, při kterém se procvičuje celé tělo.
A nejen to. Člověk se učí bojovat se svým strachem, řešit problémy a může "akčně" trávit čas v přírodě. Proto je lezení v poslední době čím dál tím víc populární - největší umělá lezecká stěna v Brně u Olympie se otevřela teprve před pár měsíci.
Co s sebou?Na lezeckou stěnuPohodlné oblečení, které zajistí dost volnosti při pohybu a zároveň nezavazí (šňůrky u kotníků a podobně). Lezecký úvazek (sedák) a boty-lezečky (obojí se dá většinou na stěně půjčit). Pytlík s magnéziem. Jisticí pomůcku. Na umělých stěnách bývají některé cesty "natažené" a lano lze vypůjčit. Na boulderPohodlné oblečení. Lezečky. Pytlík s magnéziem. |
Jak a kde začít lézt ? A co je potřeba naučit se na začátku? "Úplně nejlepší pro začátečníka je jít na umělou stěnu a tam požádat lektora o základní instruktáž. Nebo jít na stěnu se zkušenějším kamarádem, který už nějakou dobu leze. Rozhodně nezačínat na Hřebenáči," odkazuje zkušený lezec Aleš Fiala na malou skalní věž, která se nachází ve Sloupu na Blanensku, přímo u vchodu do Sloupsko-šošůvských jeskyní.
I když právě na Hřebenáči jsou ty nejlehčí cesty v Moravském krasu (obtížnost 4,5), může být takový začátek podle něj pro lezeckého zelenáče demotivující.
"Vápenec jako materiál není pro začátečníka nejvhodnější. Chyty a stupy jsou klouzavé, navíc držení chytů není jasné, nejsou tak anatomické jako ty na umělé stěně. Tohle lezení vyžaduje techniku, kterou začátečník nemá,"myslí si Fiala, který po skalách leze už víc než třicet let.
Nutno ale dodat, že pro začátečníka jsou pořád přístupnější dobře jištěné cesty v klouzavými stupy proslulém Moravském krasu než například pískovcové věže ve východočeském Adršpachu, kde je první jisticí bod třeba v patnácti metrech nad zemí.
Nejlehčí cesty na umělé stěně oproti tomu techniku nevyžadují. Pohyb při jejich zdolávání připomíná lezení po žebříku. Cesty jsou samozřejmě perfektně - slovy lezce - odjištěné.
Lezci, lezkyně a teď lezčata
Většina umělých lezeckých stěn nabízí své kurzy. Na stěně Klajda v brněnských Maloměřicích zaplatí člověk ve čtyřčlenné skupině za dvě hodiny "seznamovacího" kurzu s instruktorem včetně půjčení vybavení 300 korun. V rozsáhlejším, šestidílném, kurzu (2 360 korun ve 4 lidech) se pak naučí úplně samostatnému pohybu na stěně.
Na konci takového kurzu by měl umět cestu "natáhnout" nebo taky vylézt "na prvním" (konci lana -pozn. red).
Co patří do takových základů? "Určitě navazování se na lano, základní lezecké povely: lezu, zruš, dober, povol a tak dále. Potom jištění spolulezce, ať už leze na prvním, nebo na druhém. Taky by bylo dobré vyzkoušet různé druhy jistítek, ať ví, čím se jak jistí. Dále vyzkoušet si cvakání expresek a pak zásady při lezení na prvním konci," vypočítává Aleš Fiala.
"Že se nesmí nechávat noha za lanem, jak se správně padá, jak se převazuje nahoře u řetězu (konec cesty -pozn. red.), ale to už je na více kurzů," dodává.
Lezecké stěny nabízí také kurzy lezení pro děti. Například na Rajčeti trénuje lezení horolezecký oddíl Sokol, na Klajdě funguje dětský kroužek lezení. Schází se po pololetí každý týden na hodinu a půl.
Co se při lezení dítě vlastně naučí. Na co si dát pozor a čím lezení doplňovat? "Vlastní lezecký pohyb je pro tělo přirozeným pohybem. Jako takový rozvíjí mimo silové schopnosti také obratnost a pohyblivost," vysvětluje Radek "Zoban" Lienerth, horský vůdce UIAGM (tyto zkoušky nosí jen 13 lidí v České republice) a externí spolupracovník Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.
Kam si jít "zalozit"?Kam na skály?Moravský kras: Rudice, Holštejn, Sloup, Josefovské údolí (materiál: vápenec) Pálavské vrchy (vápenec) Chřiby (písek) Stránská skála v Brně (vápenec). Někdy je lezení kvůli ochraně přírody zakázané. Například na Pálavě se smí lézt zpravidla od 1. září do 31. prosince. Kam na umělou stěnu a boulder?Brno: lezecké centrum Rajče, lezecká stěna Klajda, boulder Freesport (ZŠ Kotlářská), Flash boulder bar (J. Foglara 13), Boulder centrum VUT (areál Pod Palackého vrchem), lezecká stěna u Olympie (provozuje centrum Klajda), stěna i boulder v DDM v Líšni, boulder Kotelna (vstup jen pro členy). Břeclav: lezecká stěna Orel Břeclav. Kuřim: lezecká stěna Dufek. Znojmo: lezecká stěna Alpinic Vyškov: stěna ve sportareálu v Mlýnské ulici. |
Kromě toho je ale lezení i cvikem vůle. Člověk při něm překonává strach z výšky a z pádu. I když oproti horolezectví je sportovní lezení hodně bezpečný sport, pokud člověk pořádně dodržuje pravidla. Pády do lana jsou totiž i při lezení na prvním konci na umělé stěně velmi krátké.
"Druhá stránka psychiky při lezení je, že člověk musí často řešit zprvu zdánlivě neřešitelný problém. Tím, že nakonec dokáže najít řešení toho problému, se po psychické stránce posouvá. Naučí se vyrovnávat s řešením poměrně obtížných a zprvu bezvýchodných situací," vysvětluje Lienerth.
SlovníčekSportovní lezení - na rozdíl od horolezectví nehraje hlavní roli nadmořská výška, ale obtížnost cesty. Je také bezpečnější. Jisticí pomůcka - slouží k jištění spolulezce. K tomu účelu se používá více druhů: slaňovací osma, Grigri, "kyblík", Reverso nebo i karabina HMS. Expreska - dvojice karabin spojená smyčkou. Slouží k upevnění lana k jistícímu bodu ve stěně. Nýt, borhák, kruh - fixní jisticí body zapuštěné ve stěně. Magnézium - prášek, který absorbuje pot a vlhkost na rukou. Zlepšuje tření mezi prsty a stěnou. Bouldering - lezení bez lana po velkých kamenech nebo nízkých umělých stěnách (3,4 metry). Seskok je na matrace nebo "bouldermatku". |
