Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Seriál   19:32aktualizováno  19:32
Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích o tuhle příležitost připravily.

Obec na českorakouském pomezí ležící třináct kilometrů od Znojma toho musela za dobu své existence snést hodně. Byli odtud vyhnáni Němci i Češi a dlouho ji obepínaly ostnaté dráty. Přesto pořád stojí za návštěvu, kvůli mandloním i stále hmatatelným vzpomínkám. A také divokým králíkům.

Fotogalerie

Kdo vlastně byli někdejší obyvatelé Ječmeniště? Roku 1787 se tu usadilo 24 kolonistů ze Strachotic a postupně se ves rozrostla – v dobách první republiky měla přibližně 250 obyvatel a nechyběla ani finanční stráž nebo útulek pro chudé.

Po Mnichovu byla obec zabrána nacistickým Německem. Po válce naopak následoval příchod revolučních gard, zatýkání a násilné vysídlování místních Němců.

Mnoho obyvatel tak prchlo do nedalekého Rakouska. Zbytek byl následně odsunut v roce 1946 do západního Německa.

Na domov stále nostalgicky vzpomínají

Kronikářka sousedního Vrbovce Hana Hegerová, která toho o Ječmeništi ví jako málokdo, popisuje, že i dnes stále někteří vyhnanci na svůj někdejší domov nostalgicky vzpomínají. Loni se například v Ječmeništi zastavil starší pár a muž vyprávěl, že se tam roku 1938 narodil a v sedmi letech jej musel opustit.

„Vzpomínal, jak jim tu bylo dobře – každý měl svůj domeček, kus pole. Chtěla jsem mu za vzpomínky něco na oplátku dát. Ve vojenských archivech jsem získala staré dobové mapy, kde byly čísla domů a půdorysy. Ten ‚jeho‘ s číslem popisným 33 jsem také našla. A protože tehdy byly domy shrnuty, ale suť byla neodklizená, šla jsem na to místo a našla tam původní cihly. Tehdy měly vlastní cejchy, vypadaly jako lilie. Vyšťourala jsem mu jednu kompletní. Když ji pán, dnes žijící v Hollabrunnu, uviděl, zamáčknul slzu,“ líčí Hana Hegerová. Kuriózní je, že sklep, který muži dodnes patří, je dnes už na rakouské straně.

Zaniklá místa

Ale zpět k historii a událostem po vyhnání Němců. Do vesnice se tehdy nastěhovalo v rámci osidlování pohraničí několik českých rodin – převážně bývalých partyzánů.

Jenže Ječmeniště leželo přímo na hranici s Rakouskem, a tak bylo komunistickým režimem rozhodnuto, že ves bude zařazena do takzvaného zakázaného pohraničního pásma a dojde k jejímu zániku.

Že se s Ječmeništěm nepočítá, bylo patrné už z některých náznaků.

„V roce 1947 žádali zdejší lidé o povolení oslavy sta let od ukončení roboty, ale bylo jim to zamítnuto ministerstvem. Získali tak pocit, že se něco bude dít. Pak sice přišel další dopis – potvrzení o elektrifikaci dědiny, ale navzdory příslibu stejně později přijeli znojemští ženisté a shrnuli obec se zemí,“ vypráví Hegerová.

Obec byla vysídlena a následně z většiny zbourána na jaře 1951. Domy byly zlikvidovány, sklepy a lisovny odstřeleny. Dodnes, když výrazněji zaprší, propadá se země do děr po sklepeních. Ušetřeno nezůstalo prakticky nic. Místní kostel přišel o věž, ze zbytku objektu se stalo skladiště nářadí. Potupný osud stihl i kapličku – sloužila jako sklad ovoce a chemikálií. Dnes je opuštěná.

Budovu finanční správy si v 50. letech zabrala pohraniční stráž. Dnes je tam penzion a jelení farma. Jde mimochodem i o pracoviště kronikářky Hegerové.

„Dodneška jsou ve valech zarostlé cihly. V mezi je ukrytý hraniční kámen s písmenem W – což byl znak Louckého kláštera (Ječmeniště totiž vzniklo na pozemcích Louckého kláštera – pozn. red.). Po čtyřiceti letech jsou také podle všeho zpátky divocí králíci. I když se říká, že je údajně uměle vypustili Rakušané,“ popisuje.

Vyhlášená viniční plocha

Co také v současnosti zcela určitě stojí za návštěvu, je hrádek Lampelberk, z kterého je nejlepší výhled do krajiny. Nachází se zde kulatá věž, pod níž je umístěna bývalá místnost pro hotaře a maštal pro koně. Dnes jde o oblíbené místo hlavně pro cyklisty, stezky totiž procházejí vinicemi a ústí přímo u hrádku.

Lokalita patřila a stále patří mezi vyhlášené viniční polohy. „Střídání nízkých nočních teplot s vyššími denními v období dozrávání hroznů způsobuje, že zdejší vína získávají příjemný, svěží a typický charakter,“ vysvětluje předseda spolku VOC Znojmo František Koudela.

Ve zdejších vinicích, které obhospodařují vinařství Vinice Hnanice, Lahofer, Waldberg a Znovín, se pěstuje více než dvacítka odrůd.

Oblast bývalého Ječmeniště patří v řadě ohledů k přírodovědně nejpozoruhodnějším lokalitám i pro botanické nadšence. Právem je zahrnutá do soustavy Natura 2000. Například je to jediná oblast na Znojemsku, kde roste mandloň nízká.

„Ta je u nás velmi vzácná, na jižní Moravě jsou pravděpodobně čtyři lokality, kde je původní, jedna z nich je právě Ječmeniště,“ potvrzuje mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová.

Katastrální území zaniklé obce Ječmeniště je dnes součástí obce Vrbovec. Její vedení má také vizi, jak Ječmeniště alespoň částečně vzkřísit – například obnovit studnu v této lokalitě, upravit tam cyklostezku a kapli.

„Jsou to zatím jen postřehy architektů, ale určitě se budeme snažit realizovat především opravu kaple. Vše ale závisí na penězích,“ podotkla k tomu první žena obce Marie Polachová (Pro Vrbovec).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hasiči zasahovali u požáru komory v bytovém domě v Praze 4.
V Brně vzplála v noci kuchyňská linka, obyvatele museli evakuovat

Požár v kuchyni v Lidické ulici v Brně vyhnal v noci na pondělí z postelí osm lidí. Hasiči je evakuovali, staršímu muži přivolali záchranku. Co oheň v...  celý článek

(ilustrační snímek)
Červené víno chutná jako kofila, vinař do něj přidal kávu

Po chilli či levandulovém vínu přichází na jižní Moravu další experiment. Vinař Jiří Maděřič z Moravského Žižkova na Břeclavsku maceruje v červeném vínu...  celý článek

Kůň se na Brněnsku propadl úzkým otvorem do šachty, hasiči s veterináři ho pak...
Kůň se metrovým otvorem propadl do šachty u bazénu, ven ho vytáhli hasiči

Tři jednotky hasičů a veterinární záchrannou službu čekal ráno na Brněnsku nelehký úkol. Vytahovali koně, který poměrně malým otvorem propadl do technologické...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.