Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Žena chtěla pomoct uprchlíkům. Ozvalo se tolik lidí, že založila spolek

  18:34aktualizováno  18:34
Zuzana Lenhartová byla ještě před dvěma lety řadová absolventka sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Dnes je hlavní koordinátorkou dobrovolníků, kteří se vydali pomáhat lidem prchajícím z válečných zón. Ze všech sil se snaží změnit pohled české veřejnosti na migraci.

Zuzana Lenhartová převzala za tým českých dobrovolníků Cenu Alice Masarykové, kterou uděluje americké velvyslanectví | foto: archiv MAFRA

Devětadvacetiletá Lenhartová za svoje angažmá dostala několik ocenění. Její příběh představuje MF DNES v dalším dílu seriálu Ženy jižní Moravy.

V létě 2015 se zvedala uprchlická vlna přes Balkán, která vyvrcholila o několik měsíců později, na podzim. Statisíce především syrských, iráckých a afghánských válečných utečenců směřovaly do západní Evropy, kde hledaly ochranu a zázemí pro svoje rodiny. Země na balkánské trase ale nebyly na takové množství lidí na cestě připravené a hlavně na maďarsko-srbských hranicích vládl chaos.

„Mám jen tak sedět doma, když někdo trpí?“ vzpomíná dnes Lenhartová na nápad, jenž nejen jí změnil život.

Ženy jižní Moravy

Letní seriál přibližuje pozoruhodné ženy spjaté s Jihomoravským krajem. Každý týden představí jednu ženu, která je nejen úspěšná ve své profesi, ale k tomu ještě dokáže působit na svoje okolí, přispět k lepší atmosféře ve společnosti, nastartovat pozitivní změnu nebo zlepšit život jiným lidem.

Požádala tehdy pár přátel, jestli by jí nevěnovali nějaké hygienické potřeby, které původně chtěla sbalit do batohu a rozdat v Maďarsku. Právě tam byla situace nejhorší, protože tisíce lidí zůstávaly v zemi bez jakékoliv pomoci a podpory, napospas převaděčům.

Její výzva ale strhla lavinu – s nabídkou pomoci se jí začaly ozývat desítky lidí. Rychle tak vznikla veřejná sbírka v univerzitním kině Scala na Moravském náměstí v Brně, která do pár týdnů zaplnila sklad oblečením, dekami, spacáky, stany či trvanlivým jídlem.

Poprvé se tváří v tvář uprchlické vlně ocitla v září 2015 v maďarském Röszke nedaleko Szegedu.

„To první setkání bylo emocionálně nejnáročnější, protože člověk měl pocit, že žije v Evropě v bezpečí. Že když je potřeba, dostane informace a zdravotní péči. Najednou ale zjistíte, že je to iluze. Vidíte rozpad institucí, které nedělaly, co měly, selhaly celé státy. Zásobování desetitisíců uprchlíků na cestě v Maďarsku a Řecku bylo čistě na neziskovkách a dobrovolnících. Státy nezajišťovaly nic a zároveň ti lidé zůstávali mimo oficiální tábory, na polích na hranicích,“ popisuje dnes svoje první pocity, když stála na rozpáleném holém kukuřičném poli.

Kolem nebylo nic a ve špinavých stanech bivakovaly především utrmácené a vystrašené rodiny s dětmi, které měly za sebou tisíce kilometrů útěku před válkou. Byly přitom odkázané na pomoc několika dobrovolníků z Německa a Česka, kteří jim rozdávali jídlo a oblečení.

Dobrá zpráva o společnosti

Nabídek pomoci začalo přicházet tolik, že se v lednu 2016 rozhodla s přáteli založit spolek Pomáháme lidem na útěku, který za dva roky vyslal už kolem čtyř tisíc lidí na pomoc utečencům.

Ženy jižní Moravy

„Je to neuvěřitelně dobrá zpráva o české společnosti. Vznikla dobrovolnická komunita, jež se zapojuje do pomoci i tady v Čechách mezi sebou. S mnoha z těch lidí se dodnes přátelím, je to taková velká rodina. A protože sama jsem z velké rodiny, vnímám jako největší přínos, že jsem se mohla seznámit s tolika strašně zajímavými lidmi napříč společností i věkem,“ říká Lenhartová, která pochází z Přerova.

A oceňuje také další faktor. „Bylo to výborné i pro rozvoj mých organizačních a manažerských schopností. Vyzkoušela jsem si věci, ke kterým bych se normálně nedostala,“ povídá s tím, že s organizační a dobrovolnickou činností měla předtím naprosto minimální zkušenost. Týkala se jen táborů pro děti nebo stáže v brněnské neziskovce Ratolest, která pomáhá sociálně znevýhodněným dětem.

Tři otázky pro Zuzanu Lenhartovou

Jaký mám vztah k Brnu?
V Brně žiju už deset let a mám ho čím dál radši. Baví mě, jak rychle se rozvíjí, kolik zajímavých věcí se tu neustále děje. Je to progresivní město, Brňané se prostě nebojí dělat nové, odvážné věci. Zároveň je to tady všechno pořád takové přátelské, nikdo si na nic nehraje. Díky tomu se tu člověk rychle cítí jako doma.

Jaká jsou moje oblíbená místa jižní Moravy?
Kromě Brna a jeho kaváren a parků mám moc ráda Mariánské údolí, Pálavu a Moravský kras. Obecně okolí Brna je moje nejoblíbenější k výletům, pořád objevuji další pěkná místa.

Které jihomoravské osobnosti považuji za inspirující?
Každopádně je to Barbora Antonová, předsedkyně hnutí Žít Brno, která dlouhodobě obětavě pomáhá lidem, již to potřebují, a staví se za práva těch, kteří na to sami nemají sílu nebo prostředky. A navíc u toho zůstává velmi skromná a vtipná. A pak je to Mikuláš Bek, rektor Masarykovy univerzity, který je pro mě vzorem ve snaze posunout univerzitu (a Brno a celou Českou republiku) moderním, mezinárodním směrem. A k tomu je představitelem sebevědomého Čecha, který se nebojí postavit za to, co mu připadá správné.

Podle Lenhartové ale nejde jen o samotné dobrovolníky. „Jsou tu další desetitisíce lidí, s nimiž mluvili o svých osobních zkušenostech s uprchlíky a muslimy. A osobní zkušenosti jsou vždy nejcennější svědectví,“ má Lenhartová jasno.

Čeští dobrovolníci dnes působí ve dvou uprchlických táborech v Srbsku – v Adaševci a Principovaci. „Vedeme tam prádelnu, děláme noční hlídky ve stanech, pořádáme volnočasové aktivity, distribuujeme hygienické potřeby. To vše dohromady asi pro 1 500 lidí,“ vypočítává současné aktivity spolku.

Podle ní na jednu stranu vyhrocená diskuse o uprchlících v médiích opadla, na druhou stranu se ale také výrazně změnila veřejná diskuse.

„Díky českému týmu dobrovolníků se dostává do společnosti i opačný pohled než ten vyhrocený. Problém spíš vidím v tom, že je běžné nadávat a vyhrožovat uprchlíkům a lidem, kteří jim pomáhají nebo je odmítají odsuzovat,“ říká Lenhartová, která je terčem nepříjemných výhrůžek vlastně pořád.

Trochu vynahradit jí to může veřejné uznání, jehož se jí dostalo. Loni převzala za tým českých dobrovolníků Cenu Alice Masarykové, kterou uděluje americké velvyslanectví při příležitosti mezinárodního Dne lidských práv. Rok předtím ji MF DNES zařadila do výroční galerie osobností Češi roku.

Veřejnou podporu získala také od domovské Masarykovy univerzity, kde na pedagogické fakultě učí, pracuje jako výzkumnice a připravuje se na doktorát.

A kde se vidí za deset let? „Nemám žádnou konkrétní představu. Ráda bych dělala věci, které mě baví a dávají smysl, které mě rozvíjejí a pomáhají někomu dalšímu. Ráda bych si dopřála nějaký čas pocitu bezpečí, člověk je totiž pořád pod tlakem,“ přemítá mladá žena, která na svých cestách zavítala s přítelem třeba na několik týdnů do Indie.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ponurá nálada vládne ve volebním štábu jihomoravských sociálních demokratů. Ve...
Onderka se vrací. Exprimátora Brna dostalo kroužkování do Sněmovny

Bývalý brněnský primátor Roman Onderka zažívá velký návrat do politiky. Stane se poslancem za sociální demokracii, přestože byl na kandidátce až na...  celý článek

Ilustrační snímek
Studenti z celého kraje budou jezdit do Brna, hejtmanství koupí stroje

Plán na vznik Centra pro odborné vzdělávání ve strojírenství v Kuřimi definitivně padá. Nové vedení kraje už po svém nástupu kritizovalo, že projekt pro...  celý článek

V Kotlářské ulici v centru Brno prasklo potrubí a voda zaplavila silnici. Jezdí...
Prasklé potrubí stále omezuje provoz v Brně, nový asfalt položí v úterý

Následky prasklého vodovodního potrubí budou Brňané pociťovat ještě několik dní. V ulici Kotlářské, kterou se v pátek brzy ráno proudem valila voda, v sobotu...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.