Netušili tehdy, jak se mýlili. Pod náhrobkem totiž sedm desetiletí leží někdo úplně jiný. Omyl teď v Hodoníně napraví.
Ten zamotaný příběh se začal odehrávat 11. dubna 1945, kdy letecký sbor podporoval vzlety vojska postupující na Uherský Ostroh, Hodonín a Lanžhot. Šestici letadel vedl major Nikolajev. Nepřátelská palba ale během čtvrtého útoku zasáhla jeho letoun a ten se následně zřítil do mokřadu na západním kraji Lanžhota.
Prameny pak dále hovoří o tom, že Nikolajev z letadla vyskočil, manévr však nepřežil.
„Po letecké katastrofě bylo podle svědectví pamětníka Jana Uhra z Lanžhota vytaženo z kráteru naplněného vodou torzo lidského těla v kožené bundě, které bylo na místě pohřbeno a později exhumováno a převezeno na vojenské pohřebiště v Hodoníně,“ vysvětlila Kateřina Kurdíková, která má na hodonínské radnici na starosti evidenci válečných hrobů.
Pilotovy pozůstatky našli v troskách letadla
V roce 1982 se česká strana z archivu sovětského ministerstva obrany dozvěděla, že posádku letadla tvořil pilot Ivan Stěpanovič Nikolajev a palubní střelec Filip Alexejevič Čuprov. Muže, jehož pohřbili v Hodoníně, donedávna považovali za pilota.
Teprve před dvěma lety badatelé zjistili, že všechno je úplně jinak. Sucho toho roku jim dovolilo prozkoumat jindy rozmáčené místo, kam letoun na sklonku války dopadl.
„V troskách jsme objevili i kosterní pozůstatky. Ležely pod oválným pancéřovým plechem letadla, spolu s nerozepnutými padákovými sponkami. Podle polohy ostatků soudíme, že šlo o tělo pilota Ivana Stěpanoviče Nikolajeva,“ popsal tehdy dnes již zesnulý brněnský historik Vlastimil Schildberger, který byl členem pátracího týmu (psali jsme zde).
Podívejte se na vyzvednutí trosek ruského letounu:
Poprvé tak vyslovil domněnku, že v hrobě na hodonínském hřbitově je pod Nikolajevovým jménem pohřben střelec Čuprov. To jemu se zřejmě po sestřelení letadla podařilo vyskočit, tragédii přesto nepřežil.
Na pomník přibude Čuprovovo jméno
„Když lidé z Lanžhota tělo objevili, našli v jeho blízkosti i složku s mapami nadepsanou Nikolajevovým jménem. Tak mohlo dojít k záměně,“ poznamenal tehdy Schildberger.
Domněnku teď potvrzují i Hodonínští. „Lze konstatovat, že vzhledem k poloze vraku v zemi byly pod těžkou pancéřovou deskou oddělující prostor pilota a palubního střelce nalezeny kosterní pozůstatky pilota, a ne palubního střelce. Torzo těla palubního střelce Čuprova bylo s největší pravděpodobností pohřbeno již v roce 1946,“ potvrdila Kurdíková.
O potvrzení hypotézy se pokoušeli i antropologové, kteří pozůstatky zkoumali. Nicméně měli k dispozici jen fragmenty kostí, navíc poznamenané žárem, který po výbuchu letadla na kosti působil, což důkladnou analýzu znemožnilo.
Kosterní ostatky, které jsou teď uložené v Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, budou uloženy do hromadného hrobu 17. května. Na pomník bude také připsáno jméno již pohřbeného staršího seržanta Filipa Alexejeviče Čuprova.
