Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Dřív na ně věšeli vrahy, teď lákají turisty. Téma šibenic lidi oslovuje

  7:33aktualizováno  7:33
V 16. až 18. století bylo na Moravě okolo 300 šibenic, na nichž umírali lidé. Nyní se z nich stávají turistické atrakce. Antropologové z Masarykovy univerzity dokonce usilují o to, aby získaly památkovou ochranu.

V Křenovicích na Vyškovsku zrekonstruovali dávné popraviště s šibenicí a lákají na ně turisty. | foto: archiv Oldřicha Bartoška

Nad tím, kam vyrazit na výlet, přemýšlí o prázdninách téměř každý. Na jižní Moravě mají díky novým naučným stezkám, které lákají turisty na něco jiného, než jsou hrady, zámky či zříceniny, o tip navíc.

Fotogalerie

Jsou to cesty vedoucí k šibenicím, na nichž se dříve popravovalo. Tedy k místům, kde svůj život o několik století nazpět končili lidé, kteří měli na svědomí vraždy nebo velké krádeže.

Na popravčí vrch se stejně jako kdysi odsouzený mohou od konce června zájemci vydat v Křenovicích na Vyškovsku.

„Od kostela vede cesta s několika zastávkami, kde se lidé o popravách dozvědí více. Nahoře je smírčí kámen, půdorys šibenice a mučicí kolo,“ popsal křenovický starosta Jan Mozdřeň (Sdružení pro Křenovice). „Otevřeli jsme sice nedávno, ale už teď můžu říct, že si turisté atrakci pochvalují,“ dodal.

Kdysi to byly krajinné dominanty

Že se nad Křenovicemi tyčila šibenice, zjistili vědci z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Ti se rozhodli začít mapovat taková místa před třemi lety, protože se na to nikdo předtím důkladně nezaměřil.

„Přitom jde o podobnou památku, jako jsou hrady, zámky, hradiště, zříceniny nebo pohřebiště. Svého času to byly výrazné krajinné dominanty,“ vysvětlil antropolog Josef Unger, proč se tématem začali zabývat.

Jen na Moravě jich našli okolo 300. Všechny pocházejí z období od 16. do 18. století. Pečlivě si je evidují a u těch, co jsou alespoň trochu zachovalé, se snaží, aby je ministerstvo kultury památkově chránilo.

„Je to ale administrativně náročný proces, který se může protáhnout ještě na rok nebo na dva,“ poznamenal Unger.

Kdo čeká, že se na naučné stezce dozví o tom, jak šibenici stavěli ze dřeva a ve tvaru obráceného písmene L, na jehož konci visela oprátka, ten se mýlí. Původně totiž šlo o stavbu z cihel a kamene.

Do šibenice se vcházelo dveřmi

Z té křenovické se dochovaly základy o velikosti pět krát pět metrů. Samotná šibenice byla vysoká asi tři metry, dovnitř se vcházelo dveřmi. Na jejím vrcholu byly trámy, na které se věšeli odsouzení.

O tom, že si turisté vyzkouší, jaká byla cesta odsouzeného, se mluví také v Tišnově. A to bezmála dva roky. Stezka má zájemce provést od radnice, kde stával pranýř, přes kopec Klucanina až k místu, kde se popravovalo.

Cestu mají podle plánů lemovat kameny různých tvarů, které mají znázorňovat sedm smrtelných hříchů. A tam, kde stávala šibenice, vyroste kaplička.

Město nyní čeká, až dostane přislíbenou dotaci od Jihomoravského kraje. „Stezka už se začíná budovat, zatím je tam jen nová turistická značka. Hotová by měla být příští rok v září, o podobě kapličky se ale zatím diskutuje,“ sdělil antropolog a jeden z objevitelů Miloš Sysel.

Město si od šibeniční stezky slibuje, že přitáhne nové návštěvníky. „Myslíme si, že se z ní stane turistická atrakce, protože tady v okolí nic takového není,“ uvedl mluvčí tišnovské radnice Roman Skřepek.

Památky minulosti, na kterou se díváme s odstupem

Antropologové z Masarykovy univerzity teď řeší ještě šibenici u Šatova na Znojemsku, která se nachází přímo na hranicích s Rakouskem mezi vinohrady.

Až do druhé světové války z ní zůstaly zachované dva sloupy. Ale když po válce německy mluvící obyvatelstvo utíkalo zpět do Rakouska, zbořilo je. Podle Ungera projevilo zájem o jejich znovuobnovení vinařství Znovín, s nímž momentálně jednají.

Na seznamu bývalých šibenic, které by mohly získat památkovou ochranu, mají antropologové například ještě pozůstatky té ve Vranově nad Dyjí nebo Lomnici u Tišnova.

Dochované jsou záznamy také ze Strážnice, Znojma nebo Čejkovic. „Téma šibenic dnes lidi oslovuje. Snad je to tím, že se nebojíme trestu smrti, takže jsme schopní se o tom bavit s nadhledem. Bereme to jako památku minulosti, na kterou se díváme s odstupem,“ myslí si Unger.

Hrdelní právo, tedy právo ukončovat život těm, kteří se prohřešili, náleželo samozřejmě i Brnu, které mělo popravčí místo v Křenové ulici. Dnes jej tam připomíná jen Zderadův sloup, u něhož se trestanec naposledy pomodlil a požádal o odpuštění.




Nejčtenější

Obec zavede nový trest pro rychlé řidiče. Propadne se pod nimi silnice

Pod rychle jedoucím autem se vytvoří díra

Radnice v Branišovicích na Brněnsku chystá novou past na řidiče překračující povolenou rychlost. Do silnice nechá...

Řidička zemřela při střetu s vlakem, koridor z Brna do Břeclavi stál

(Ilustrační snímek)

Střet s vlakem nepřežila zhruba hodinu po poledni u Šakvic na Břeclavsku řidička osobního automobilu. Ve vlaku jedoucím...



Polívka a Rottrová přišli podpořit Drahoše, který přijel za voliči do Brna

Na snímku zleva Bolek Polívka zdraví manžele Drahošovi na závěr besedy.

Vůbec poprvé od prvního kola prezidentské volby se setkali nedávní protikandidáti na jednom pódiu. V zaplněném sále...

Nejsme vymírající národ, přibývá však rizikových rodiček, říká porodník

Přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Brno Pavel...

V největší české porodnici v brněnské fakultní nemocnici přijde na svět šest tisíc dětí ročně. Čím dál víc z nich jsou...

Řekové v Brně zanechali výraznou stopu, i když zemi zaslíbenou nenašli

Režisér filmu Můj strýček Archimedes George Agathonikiadis s představitelem...

Česká televize v neděli uvedla film Můj strýček Archimedes s Ondřejem Vetchým a Miroslavem Donutilem v hlavních rolích....

Další z rubriky

Řezník vybudoval úspěšnou firmu, nejvíc sil ho stály evropské normy

Jaromír Steinhauser loni přesídlil svou firmu vyrábějící uzeniny z Brna do...

Chce vše dělat poctivě, jak je zvyklý odnepaměti. Za minulého režimu Jaromír Steinhauser pracoval jako řezník v...

Kněz pomáhá v Africe: Přivádím lidi do příbytků, které připravil Bůh

Brněnský kněz Jan Kotík jezdí do tanzanské vesnice Mpanga pomáhat už šest let....

Vystudoval stavařinu na Vysokém učení technickém v Brně. A právě tento obor nakonec přivedl Jana Kotíka ke kněžské...

Polívka a Rottrová přišli podpořit Drahoše, který přijel za voliči do Brna

Kandidáta na prezidenta Jiřího Drahoše podpořil také herec Bolek Polívka.

Vůbec poprvé od prvního kola prezidentské volby se setkali nedávní protikandidáti na jednom pódiu. V zaplněném sále...

Najdete na iDNES.cz