Michal Šefara

Michal Šefara - Student břeclavského gymnázia Michal Šefara napsal o šikaně román | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Šikana je stejná jako dřív, slabší a chudší trpí

  • 2
Před pětadvaceti lety se ve školách šikanovalo proto, že někdo neměl digitální hodinky. Dnes je to třeba kvůli MP3 přehrávači. "Způsob šikany je zhruba stejný jako tehdy," hodnotí brněnská dětská psycholožka Jitka Jeklová. Děti si najdou slabšího či chudšího spolužáka a tomu pak ubližují.

Definice šikany v českém právním řádu zatím chybí. Ministerstvo školství alespoň vymezilo problematiku šikany a dalo školám návod, jak jí předcházet a jak ji řešit.

. Student napsal o šikaně román

"Kopl Michala do kolenní jamky. Michal šel ihned na zem a při pádu ještě schytal ránu do nosu. Než se stačil vzpamatovat, klečel přitlačený ke zdi," tak popisuje sedmnáctiletý student Michal Šefara šikanu na základní škole ve svém románu.
Na počátku stojí banální spor dvou deváťáků Michala a Šimona. Autor vytváří klasický obrázek "klaďase" a záporného hrdiny. Postupně rozvíjí příběh, který je postaven právě na šikaně.
"Šimon se postupně zmocňuje celé školy. Zavádí školní policii, která má kontrolovat všechny žáky. A na škole vzniká jakýsi totalitní systém. Jeho příznivci si říkají Skupina," popisuje Michal Šefara základní myšlenku knihy, pro niž hledá vydavatele.
Kladní hrdinové se v ní organizují pod názvem Profíci a vymýšlejí, jak zákeřnou organizaci zničit. "Je to hořká komedie. Konec je smutný," naznačuje mladý spisovatel, že boj proti tyranii ve škole nemusí skončit dobře ani na stránkách knížky.
Do řádků knihy vložil i osobní zážitky. Drsnější scény jsou v knížce smyšlené.
Proč začal psát zrovna o šikaně, si už nevzpomíná. "Spíš jsem chtěl nabídnout trochu jiný pohled na boj proti totalitě. Takový, jaký mohou dnes svádět mladí lidé," líčí Michal Šefara.
Kastování na školách ostatně podle něho není výjimkou. "Na základní škole to bylo poslední dva roky tvrdší, i když osobně jsem se s šikanou naštěstí nesetkal. Ale z doslechu vím, že na některých základních školách je to bohužel normální," říká.

Školy si tak musejí problém vyřešit samy. Žákům, studentům a učňům mohou udělit kázeňské tresty, šikana může skončit trojkou z chování i vyloučením ze školy.

Policie zasahuje až u trestného činu
"Policie případy šikany neřeší příliš často. Pokud se však někdo šikanózním chováním dopustí trestného činu, jako jsou například loupež, krádež nebo vydírání, je to už na policii," uvedl policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Malášek připomněl, že jako trestný čin řešili policisté případ, kdy žák 9. třídy držel malého žáka za nohy hlavou dolů s tím, že mu musí dát nějakou věc.

Školy a školská zařízení si šikanu nesmějí nechat pro sebe. "Jsou povinny bez zbytečného odkladu oznámit sociálním pracovníkům skutečnosti, které ohrožují žáka, nebo když žák spáchal trestný čin, popřípadě opakovaně páchá přestupky," vysvětlil Petr Holeček z jihomoravského krajského úřadu.

Ředitelé škol odpovídají za program aktivit, který má šikanování a agresivitě přecházet. "Tento program podléhá kontrole České školní inspekce a je školou průběžně vyhodnocován," upřesnil systém Holeček.

Základní školy v kraji: 160 případů šikany
Z hodnocení České školní inspekce vyplývá, že základní školy v Jihomoravském kraji řešily za minulý školní rok 160 případů šikany a střední školy 36 případů takového násilí ve skupině.

"My jsme před rokem a půl museli řešit případ, kdy dvě kamarádky šikanovaly třetí děvče, spolužačku, netradičním způsobem. Posílaly jí vulgární, zastrašující e-maily. Obě dívky jsme nakonec museli rozházet do různých tříd. Myslím, že další šikanování ustalo," popsal ředitel základní školy ve Velkých Němčicích Miroslav Strouhal.

Také na Střední průmyslové škole nábytkářské v Rosicích se pedagogové snaží být ve střehu. "Jsme malá škola, proto není složité odpozorovat, jestli se něco děje," tvrdí ředitelka Zdeňka Brücknerová.

Případy šikany zaznamenává v prvních ročnících. "Když k nám přijdou děti ze základní školy, bývají drzé a dovolují si, mívají často nemístné poznámky. Naštěstí máme více prostředků, jak žáky zkrotit. Když vědí, že jim hrozí vyloučení ze školy, jsou zodpovědnější," popisuje svoje zkušenosti ředitelka Brücknerová.