Vápnění Brněnské přehrady v listopadu roku 2008

Vápnění Brněnské přehrady v listopadu roku 2008 | foto: Radek Miča, MAFRA

Sinice v přehradě zabije více kyslíku na dně

  • 2
Krajský úřad do týdne vytáhne svůj největší trumf proti sinicím v brněnské přehradě. Postaví provzdušňovací věže. Dřív to nešlo, ve stavbě bránilo opakované výběrové řízení na čištění přehrady. To nakonec 11. listopadu vyhrála firma Imos Brno.

"Do konce příštího týdne zahájíme všechny práce," slíbila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Na programu tak bude jako každý rok vápnění. Nově se začne i s těžbou usazenin na dně přehrady a stavěním provzdušňovacích věží.

Právě provzdušňování (aerace) má zabránit tomu, aby se sinice v budoucnu opět přemnožily.

Co se teď s přehradou děje a na co se stavební firma chystá?

Podzimní a jarní vápnění přehrady je už každoročním zvykem. Rozprášené vápno má zmineralizovat usazeniny, a tím nebudou mít sinice dostatek živin.

Že je mineralizace měřítkem úspěchu, potvrzuje i náměstek primátora Martin Ander. "Už teď máme předběžné informace, že jsou naše opatření účinná. Na horní vrstvě sedlin se dělá krunýř, přes který se už sinice k živinám nedostanou," pochvaluje si postup Ander.

Dalším problémem byl odpad, který se do přehrady dostal z větších měst nad ní. V horní části do nádrže z řeky Svratky tak s vodou přitékal i dusík a fosfor. Větší obce už postavily čistírny odpadních vod. Zaostává jen Veverská Bítýška, která už o ni požádala.

Díky snížení hladiny přehrady v letních měsících vyrostly na jejím břehu rostliny. Místy i třímetrové. I ony pomohly z půdy vysát živiny, které sinice potřebují.

Řada živin se za léta, kdy se problém neřešil, držela přímo v sedimentech. Největší nánosy bahna se tak vybagrují a odvezou na skládku. Týká se to hlavně lokalit rokle a sokolského koupaliště.

Imos na přehradě postaví takzvané aerační věže, které budou dno zásobovat kyslíkem. A to sinice nemají rády.

Změna rybí osádky

V přehradě byla dříve převážná většina cejnů a kaprů. Kvůli sportovním rybářům. "Jejich nadměrný počet ale nebyl přirozený," stěžuje si Ander.

Býložravé ryby totiž ze dna požíraly plankton, který byl přirozeným nepřítelem sinic. Příští rok se tak do přehrady vysadí mnohem více dravých ryb, hlavně štik.

Přebyteční kapři, vylovení z přehrady, již plavou v jiných vodách kraje.

Kombinací všech těchto způsobů se kraj snaží dosáhnout hlavního cíle. "Aby se v přehradě dalo plavat," přeje si Ander. První odvážlivci se mohou koupat už koncem května, kdy se přehrada dopustí o deset metrů.