Vzít si na pokladně brněnského výstaviště špunty do uší a vyrazit směrem ke věži, kde výstřelem z pistole odstartovala Symfonie sirén. Právě tímto způsobem se diváci se symbolicky přenesli do přístavního města Baku, kde se roku 1922 symfonie poprvé uskutečnila.
V čele s dechovkou se poté dav vydal do Pavilonu A, kde už svou partituru sehrávaly míchačky naplněné kameny. Ten správný čas si poprvé nasadit špunty do uší.
Na pódiu už byl nachystaný malý orchestr s bicím, tubou a saxofonem. Tím ale výčet klasických nástrojů končí. Do pavilonu přijela sanitka a hasiči, následované dvěma papežskými Harley. Z venku ještě performanci doplnila parní lokomotiva a dělostřelci ze Slavkova. Mezi dav se vmísili i fanoušci Komety a z balkónu zazpívaly sbory.
Prodalo se přes 1 600 vstupenek
Přestože se na první pohled mohlo zdát, že cílem je udělat co největší hluk, symfonie měla přesně danou partituru, kterou řídil dirigent. „Když o tom s někým mluvíme, jen užasle kroutí hlavou. Při plánování jsme se trošku báli, že to celé nedáme dohromady, že to nepůjde, že skladatel Avraamov toho chce prostě moc. Jenže pak přišla Filharmonie Brno s tím, že má lokomotivu, děla, sbory, skvělé místo – a najednou už to nebylo nepředstavitelné, vlastně jsme byli ohromeni,“ říká tvůrce zvukového spektáklu Andreas Ammer a se smíchem dodává, že chybí už jen bitevní lodě, jako v původním Avraamově provedení.
Špunty do uší byly skutečně potřeba, obzvláště v závěrečné části, kdy to dohromady rozparádili hudebníci spolu se všemi sirénami. „Byl to mazec a super zážitek,“ notovali si diváci, kteří pavilon opouštěli v doprovodu fanoušků Komety. Nálada se tak podobala spíše vyhranému hokejovému zápasu než atmosféře po koncertě.
Jako o nepopsatelném zážitku mluvili i tvůrci a organizátoři sobotního vystoupí. Podle nich se prodalo všech 1 600 vstupenek. „Návštěvníci nám tímto ukázali, že se nemáme bát posunovat hranice tradičního vnímání hudby a umění obecně. Velice si toho vážím,“ zhodnotila ředitelka pořádající Filharmonie Brno Marie Kučerová.
