"Zájemce měl předložit posouzení vlivu stavby na životní prostředí, což neudělal. Myslíme si, že už nemá zájem," řekla starostka Boskovštejna Jindřiška Křehnáčová.
Podle Zbyňka Žáka, který chtěl nefungující sjezdovku z osmdesátých let zmodernizovat, však existují pádné důvody, proč se zatím stavět nebude. "Problém je s Povodím Moravy a odběrem vody z řeky Jevišovky," poukázal.
Chybí voda na umělý sníh
Povodí Moravy čerpání vody z řeky Jevišovky nedoporučilo. "Průtok v řece je příliš nízký, nemusel by být dostatek vody," potvrdila vodohospodářka Eva Kourková. Svahy na jižní Moravě se však bez umělého zasněžování neobejdou.
"Bez vody nemá sjezdovka vůbec smysl," poznamenal Žák s tím, že by se kvůli stavbě musel měnit i územní plán.
Odbor životního prostředí ve Znojmě by s jeho změnou souhlasil. Ovšem s jednou podmínkou. "Jedná se o významné narušení krajinného rázu v chráněném území, proto jsme požadovali po investorovi posouzení vlivu na životní prostředí," vysvětlila mluvčí znojemského městského úřadu Denisa Šipošová.
Podle Žáka ale nemá bez dostatečného přísunu vody smysl studii vypracovávat. "Je to pro Znojemsko škoda, protože kopec v Boskovštejně je široko daleko jediný," řekl.
Ideál pro rodinné lyžování
Svah dlouhý zhruba tři sta metrů by byl ideální pro rodiny s malými dětmi. A v Boskovštejně jsou novému vleku stále nakloněni.
"Odhlasovali jsme změnu územního plánu bez sjezdovky. Pokud by se našel nový zájemce nebo Zbyněk Žák předložil posouzení vlivu na životní prostředí, sjezdovku bychom posuzovali zvlášť," řekla Křehnáčová.
Lyžařský areál ovšem dál chátrá. Radní vlek před deseti lety zprovoznili, ale lyžovalo se jen jednu zimu. "Pak nebyl sníh nebo chyběl provozovatel," dodala Křehnáčová.
