Poté, co začátkem loňského listopadu politici slavnostně otevřeli asfaltový skatepark v brněnských Tuřanech, okamžitě se stal oblíbeným místem pro mladé lidi. Adrenalinovou jízdu na skateboardech, kolech i koloběžkách si však užili jen pár týdnů.
Hřiště, které si Brňané sami vybrali v hlasování o participativním rozpočtu, je zavřené. Důvod? Stojí jinde, než bylo původně v plánu, a hlavně se zjistilo, že jde o černou stavbu.
Skatepark navrhl tuřanský zastupitel Antonín Tůma (ODS) v prvním ročníku projektu Dáme na vás, ve kterém město rozděluje peníze na menší projekty. Pro ten tuřanský hlasovalo v online výběru přes tisíc lidí, umístil se tak na sedmém místě mezi 16 vítěznými návrhy.
Když Tůma park propagoval, stavba za jeden a čtvrt milionu korun měla stát za sportovní halou, hned vedle základní školy. Nakonec se však k překvapení místních objevila v těsném sousedství zástavby rodinných domů ve Švédské ulici. Tedy o několik set metrů dál, než bylo původně v plánu.
„Za měsíc tady vyrostl skatepark a nikdo nechápe, jak je to možné. Navíc je postavený na takovém místě a takovou technologií, že když tam děti jezdily, třepaly se domy v celé ulici. A na tom hřišti byl pořád někdo,“ popsal Roman Mouka, jehož dům od skateparku dělí jen pár metrů.
Že byl park hojně využívaný, potvrdil i autor nápadu.
„Chodil jsem to tam kontrolovat skoro denně. Až do pozdních odpoledních hodin se po skateparku opravdu pohybovala spousta lidí, od těch nejmenších dětí až po dospělé. Je pochopitelné, že když je člověk zvyklý, že má před domem holé pole, a dnes tam slyší dětské výskání, tak se mu to nemusí líbit. Ale je to pozemek města a mohl tam stát klidně autoservis,“ podotkl zastupitel Tůma, který se změnou plánů a nově navrženým pozemkem souhlasil.
Hřiště stojí na bažině
Jenže zásadní problém je chybějící stavební povolení. Ačkoliv jej podle plánu měla městská část mít vyřízené už loni v květnu, nemá ho doteď. Navzdory tomu, že skatepark se dočkal oficiálního otevření.
Na základě žádostí lidí stavební úřad dokonce v půlce listopadu zahájil řízení o jeho odstranění. „Investor ale dodatečně požádal o povolení stavby, tak jsme jej přerušili a nyní vedeme řízení o dodatečném povolení,“ vysvětlila Jolana Klajsnerová ze stavebního úřadu v Tuřanech.
Hřiště tak bude zavřené, než se rozhodne, co dál. Proti projektu se však spojili lidé z celé Švédské ulice. „Ze stavebního úřadu jsme zjistili, že se jedná o černou stavbu. Domluvili jsme se a všichni jsme podali žádost o odstranění. Chceme být přítomni u stavebního řízení,“ poznamenal Mouka.
O tom, že stavební povolení projektu chybělo, nevěděla ani společnost, která skatepark stavěla. „Pracovali jsme tam s vědomím, že povolení má,“ prohlásil Tomáš Kudrnáč z firmy Dirty Parks.
Zástupci městské části to jako problém nevidí. „Potřebovali jsme splnit a stihnout všechny podmínky participativního rozpočtu. O povolení jsme požádali dodatečně,“ přiznal starosta Tuřan Radomír Vondra (Žijeme zde).
Bude stačit odhlučnění?
Tuřanské ovšem ani tak netrápí park, jako jeho umístění. „Nachází se v roklině, kde je bažina. Když tady postavíte cokoliv a dupnete, slyší to všichni v okolí. Kdyby udělali stavební řízení dřív, než začali pracovat, mohli jsme se domluvit a dát to někam dál, na kopec. Nikdo by s tím neměl problém,“ řekl Mouka.
Tůma původně navrhl park na místě, s nímž má město jiné plány. „Slouží jako rezerva pro nedalekou základní školu. Proto jsme našli jinou lokalitu. Lidé hlasovali o tom, jestli projekt chtějí, nebo ne. Ne zda má být vlevo, nebo vpravo,“ poznamenal Vondra.
Jenže právě s tím nesouhlasí ani někteří tuřanští zastupitelé. „Kdyby lidé už předem znali přesné umístění parku, mohli dávat záporné hlasy a výsledek by třeba vypadal jinak,“ prohlásil Leoš Prokeš z opoziční SPD.
A není sám. „Starosta park slavnostně předal, aniž by byl zkolaudovaný a vůbec povolený, a teď se diví, že žádáme odstranění. Přejeme si, aby se tak stalo co nejdřív, byl to strašný rachot,“ tvrdí Rostislav Tománek, další z obyvatel.
První muž Tuřan přesto doufá, že skatepark se nakonec rušit nebude. „S lidmi to rozhodně probereme a nebráníme se ani řešením, která by jim vyšla vstříc. Uvažovali jsme třeba o odhlučnění,“ poznamenal Vondra.
Toaletám chybí energie a z rozhledny by nebylo vidětSkatepark v Tuřanech není jediným projektem, který uspěl v brněnském participativním rozpočtu a doprovázejí ho problémy. Mezi „průšviháře“ patří také dvě mobilní toalety na Kraví hoře. Projekt s rozpočtem 630 tisíc korun podpořily více než dvě stovky Brňanů. Pro veřejnost je město otevřelo teprve na začátku loňského prosince, ale jak upozornil Brněnský deník Rovnost, v prvních týdnech provozu byly často nefunkční. Podle mluvčí městské části Brno-střed Kateřiny Dobešové způsobuje výpadky systém napájení. Toalety totiž fungují na solární panely a kvůli nedostatku slunečných dnů v zimním období se dostatečně nenabíjely. „V polovině prosince jsme přenastavili systém, který hlásí, kdy jsou toalety plné nebo je s nimi nějaký problém. Snížili jsme hranici nabití akumulátoru, kdy se toalety samy vypnou, a to z padesáti procent na třicet. Baterie jsme navíc reklamovali a vyměnili,“ vysvětlila Dobešová s tím, že nyní čekají, zda se nové nastavení osvědčí. Hlavní letní sezona by podle ní měla být bez potíží. Další problém řešili politici s rozhlednou, která má vyrůst v oboře Holedná. Město na stavbu vyčlenilo dva miliony, jenže původně navrhovaná výška nestačí, přes stromy by nebylo vidět. Stavba se tak prodraží. Z participativního rozpočtu Brno zaplatí jen projektovou dokumentaci, na výstavbu sežene peníze jinde. „Původně dvacet metrů vysoká rozhledna měla být přímo v oboře. Pomocí dronu jsem nechal udělat průzkum okolí a zjistil jsem, že by lidé viděli jen koruny stromů. Vyšší rozhledna, která musí mít alespoň o deset metrů víc, nakonec vyroste kousek od obory,“ popsal Pavel Jordan z obory. Podle starostky Jundrova Ivany Fajnorové (Zelená pro náš Jundrov) se aktuálně připravuje projektová dokumentace. |
