„Celotělovým 3D skenováním a antropometrickým vyšetřením získáme přesné údaje o velikosti a tvaru těla. Magnetickou rezonancí pak zjistíme vnitřní složení těla a distribuci tělesného tuku. Podobné informace na našem území nebyly zjišťovány za posledních třicet let,“ přibližuje ředitelka Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Petra Urbanová.
Do výzkumu se může přihlásit každý dospělý. Vědci si z přihlášených zájemců vyberou tak, aby skupina zastupovala celou českou populaci napříč věkovými kategoriemi.
„I z předchozích výzkumů víme, že se hlásí především mladší lidé, ale budeme rádi, když se nám přihlásí i starší ročníky. Nemusí se ničeho obávat, měření je samozřejmě bezbolestné,“ ujišťuje antropolog Martin Čuta.
Stačí vyplnit formulář na webu Ústavu antropologie a počkat, zda bude dotyčný do výzkumu vybrán.
Účastníci se dozvědí i něco o sobě. „Zájemci od nás dostanou trojrozměrný model svého těla, který si budou moct prohlédnout na počítači, a snímky z magnetické rezonance,“ prozrazuje Čuta.
Právě na snímcích z magnetické rezonance, které jsou v podobě řezů, je vidět i tuková vrstva, takže lidé budou mít představu o tom, kolik tuku v těle mají.
Údaje, jež experti získají, pomohou při vývoji ochranných pomůcek, jako jsou respirátory, ochranné štíty či ochranné obleky. „Ochranné pomůcky jsou teď nejvíc aktuální a je po nich poptávka. Informace o tvaru a stavbě těl naší populace pomůžou k tomu, aby byly tyto pomůcky co nejvíc komfortní a funkční,“ vysvětluje Čuta a dodává, že další využití vidí i mimo zdravotnický obor.
„Počítáme s tím, že bychom část databáze zpřístupnili třeba i návrhářům, oděvníkům nebo návrhářům nábytku, aby výrobky odpovídaly proporcím, jaké má česká populace,“ zmiňuje další využití.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Získaná data včetně digitálních záznamů budou uložena v prostředí webové aplikace s pokročilou úrovní zabezpečení, která zároveň umožní jejich sdílení s koncovými uživateli.
Data tak budou okamžitě dostupná návrhářům a výrobcům ochranných pomůcek, jimž dovolí rychle reagovat na potřeby uživatelů nebo na nutnost vyvinout nový typ ochranného prostředku.
Databázi by v budoucnu chtěli dál rozšiřovat. Za pár let tak bude možné i porovnat, zda se stavba těla české populace mění.
S využitím antropologických údajů při úpravě ochranných pomůcek už mají odborníci z Ústavu antropologie zkušenosti. Před rokem zahájili spolupráci na vývoji ochranných pomůcek pro děti, jež mají jiné proporce obličeje než dospělí a většina masek a respirátorů jim nevyhovuje.
Vědci k tomu využívají databázi trojrozměrných snímků obličejů, která vzniká za účelem zkoumání algoritmů, jež mohou pomoci například kriminalistům při identifikaci lidí nebo lékařům s kvalitnějším rozpoznáním růstových změn, a tím s lepším plánováním operací.
