„Předpokládám, že pro všechny školy bude jasno nejpozději ve druhé polovině března,“ míní Jakub Cimala, ředitel ZŠ Hudcova v Brně, na níž se loni zvýšil počet odkladů o sto procent. „Pokud bude způsob zápisu obdobný, očekávám opět vyšší počet odkladů v porovnání s roky, kdy nebyl covid,“ uvádí.
Někde situaci řeší přípravnými „prvními“ třídami, třeba ZŠ Salmova v Blansku zřizuje dvě skupiny. A podobný počet – podle zájmu – připadá v úvahu i na příští školní rok.
Obecně velkým tématem je, jak zajistit, aby pandemie děti nepoznamenala a neztížila jejich uplatnění v budoucnosti. Znojmo proto rozvíjí několik nápadů. Jedním z řešení může být letní škola, tedy dobrovolná výuka o prázdninách, aby děti alespoň trochu dohnaly, co zameškaly.
„Chceme připravit páteřní systém škol, které by službu zajistily. Vše závisí na dohodě s řediteli, zájmu rodičů a epidemiologické situaci,“ říká místostarosta Jan Grois (ČSSD), jenž má školství v gesci.
Ředitelka zdejší ZŠ Mládeže Romana Loydová zatím zájem nedokáže odhadnout. „Záleží na podmínkách, programu a organizaci. V úvahu musíme brát hlavně motivaci – nejen žáků, ale i rodičů,“ myslí si.
Byť škola zvládá online výuku výborně, poukazuje, že problém přetrvává u žáků ze sociálně slabších rodin, kteří doma nemají internet. „Takže ani půjčení nebo darování počítače je nezachrání. Občas chodí na konzultace do školy, ale samozřejmě to nestačí,“ líčí.
Pomohou dobrovolníci
A právě v těchto případech má pomoci další Groisův plán – spolupráce s neziskovým sektorem při doučování sociálně slabších. „Ne všichni rodiče jsou schopni se dětem věnovat nebo je vozit na letní školu. Vytvoříme síť dobrovolníků, kteří pomůžou přímo v rodinách,“ doplnil.
Obecně se ředitelům škol znojemský plán zamlouvá. Je však otázkou, jak bude akce zajištěna po stránce ekonomické, prostorové a personální. A problematická může být ona dobrovolnost učit se o prázdninách.
V Brně už několik let funguje projekt, kdy „doučovatelé“ pracují ve školách s dětmi, které mají vzdělávací deficity. „Myslím, že nám bude dál pomáhat, abychom školní neúspěšnosti předcházeli,“ věří ředitelka ZŠ Bosonožská Lenka Špačková.
Další města jako zřizovatelé zatím s reakcí na covid vyčkávají. „Vedení města bude chtít po ředitelích našich škol analýzu a poté vyhodnotí, zda by byla nějaká taková forma podpory na místě,“ přibližuje mluvčí Vyškova Michal Kočí. „Letní školu“ zatím nechystá Hodonín.
Ředitelka Špačková ale zdůrazňuje, že zaostávání žáků se musí řešit už teď, respektive mělo začít už na podzim. Konkrétně ZŠ Bosonožská tak nabízí online konzultace, doučování i osobní konzultace. Nejtěžší ale je, že školy žijí v neustálé nejistotě, nemohou systematicky plánovat a pouze reagují na aktuální situaci.
„Tím, že tento stav trvá dlouho a zejména děti a rodiče jsou už unavení, role školy a její pomoci je ještě větší. Cítím velkou odpovědnost, aby mezi žáky naší školy nevznikaly propastné rozdíly,“ vysvětluje ředitelka.
Výuční listy prověří praxe
Covid ale dělá problémy i ve vyšších stupních vzdělávání. Maturitní obory letos mohou přijímat studenty bez přijímacích zkoušek, kraj nechává rozhodnutí na školách.
Například Střední průmyslová škola chemická Brno se už rozhodla, že využije přijímací zkoušky z matematiky a českého jazyka zadávané Cermatem.
Vlastní školní přijímací zkoušky chystá Střední vinařská škola Valtice. „Nejde pouze o převis uchazečů, ale především o ověření studijních předpokladů. Takže je to návrat do doby před nařízenou jednotnou přijímací zkouškou, která je dle mého příliš organizačně a finančně náročná. Jednotlivé školy to dříve zvládaly samy a zvládnou to opět,“ myslí si ředitel Tomáš Javůrek.
To uchazeče o studium v Obchodní akademii a Střední zdravotnické škole Blansko čeká test z češtiny a matematiky, ale jen distančně, a pokud se nepřihlásí víc studentů, než je kapacita, přijme všechny.
Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec zase reaguje na obtíže žáků při distančním vzdělávání a přihlédla ke stagnaci gastronomických zařízení. Uspořádá proto jen přijímačky v podobě písemného testu z češtiny a literatury. I tady se ale konat vůbec nebude, pokud se nahlásí povolený počet uchazečů.
Samostatnou kapitolou jsou pak učňovské obory, na něž covid dopadá fatálně a praktickou výuku už nedoženou. Náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl (ODS) proto navrhuje vznik programu na podporu zaměstnávání čerstvých absolventů učňovských oborů z „covidových“ let.
Absolventi by v něm rozvíjeli své dovednosti pod vedením zkušenějších zaměstnanců či živnostníků. „Prošli by dodatečným ověřením dovedností, aby byla utvrzena hodnota jejich výučních listů v očích budoucích zaměstnavatelů a klientů,“ vysvětlil.
