Předškolačka Denisa Kopčániová z Brna-Bystrce  nastoupí na podzim do první...

Předškolačka Denisa Kopčániová z Brna-Bystrce nastoupí na podzim do první třídy. Už má nachystanou výbavu. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Školy v Brně na hraně kapacity. K zápisu do prvních tříd jde silný ročník

  • 6
Babyboom, který plnil brněnské školky, se přelil do základních škol. Řada jich hlásí, že už teď jsou téměř plné. K zápisům do prvních tříd se přitom nejsilnější ročník za posledních více než 20 let teprve chystá.

„Víťa se do první třídy strašně těší. Aktovku sice ještě nemáme, ale hrozně ho baví dělat úkoly, které si nosí ze školky jako přípravu k zápisu,“ říká nadšeně Lenka Dvořáková, jejíž pětiletý synek půjde letos poprvé do školy v Tuřanech.

Právě dnes začínají zápisy na více než osmdesáti základních školách v Brně. Nastupuje do nich nejsilnější ročník za posledních dvacet let a řada škol upozorňuje, že jiné než spádové děti u nich nemají šanci. Nastoupí také kolem dvaceti procent dětí z minulého roku, jejichž rodiče požádali o odklad školní docházky.

„Už loni jsme zaznamenali silný ročník, blížíme se naplnění kapacity školy. Letos spádové děti neodmítneme. Ty odjinud budou mít zcela minimální šanci na přijetí,“ popsal Antonín Všetička, zástupce ředitele Základní školy Hudcova v Medlánkách.

 Potvrzuje tak slova i ostatních oslovených ředitelů brněnských škol. Rodiče si sice mohou podle zákona vybrat, kam budou své dítě posílat, ale vzhledem k tomu, že nastupují silné ročníky a školy jsou na hranici kapacity, je tato možnost spíše teoretická. Nespádové děti, tedy ty, které nebydlí blízko dané školy, nezůstanou na ulici. Ale povinnost přijmout je má právě jen nejbližší škola.

Čím víc se školy zaplňují, tím víc se podle ředitelů objevuje nový fenomén – rodiče chodí i na tři čtyři zápisy, aby svoje dítě dostali aspoň na některou z vybraných základek. „Tento trend také pozoruji. Rodiče si školu vybírají víc než dřív, více se o školy zajímají. Hodně také oceňují spolupráci školy a rodiny,“ potvrzuje znojemská psycholožka Eva Kneblová.

Plní se i školy na sídlištích

Žádané nejsou jen školy s dlouhodobě dobrou pověstí, s rozšířenou výukou jazyků či jinak specializované, které musí odmítat děti už léta bez ohledu na populační boom. Plnit se začínají už i velké základní školy na sídlištích. „Dosud jsme brali všechny děti, které se k nám přihlásily. Jak to bude letos, nevíme, můžeme otevřít až čtyři první třídy,“ popsala Bronislava Jašková, zástupkyně ředitele z bystrcké základní školy Laštůvkova.

Její kolegyně Dagmar Kováčiková ze školy ve Vejrostově ulici dodává, že také u nich dosud neodmítli žádné dítě. „Jak to bude letos, nevím, protože podle signálů ze školek v okolí čekáme větší zájem než loni,“ řekla Kováčiková.

Škola v Sirotkově ulici v Žabovřeskách také už několik let nebere jiné děti než z nejbližšího okolí. „Nemůžeme otevřít víc než tři první třídy, i když k nám přijde každoročně tak o třicet dětí víc, než lze přijmout. A to před rokem radnice zmenšila spádový obvod, aby se k nám dostaly všechny děti z něj,“ popsal ředitel školy Dan Jedlička.

Škola i tak musela před dvěma lety zvětšit jídelnu a žádá magistrát o výstavbu nové tělocvičny a dvou učeben. „Zatím ale nevíme, kdy to bude, záleží, zda se seženou peníze z města,“ dodal Jedlička. Školy, na které se dlouhodobě hlásí hodně dětí, dokonce začaly používat registraci k zápisu přes internet.

„Rodiče si mohou vybrat den a čas zápisu. Už teď víme, že se takto přihlásilo 90 děti, podle našich zkušeností jich k zápisu přijde dvakrát tolik,“ domnívá se Yveta Gašparcová, ředitelka základní školy na Bakalově nábřeží.

Registrovat děti lze do škol přes internet

Podle ní má registrace přes web hlavně zbavit děti stresu z dlouhého čekání u zápisu. Jedna z nejžádanějších škol v Brně má malou spádovou oblast, a proto si může vybírat, které z dětí přijme do tří otevíraných tříd. „Kromě školní zralosti prověřujeme i předpoklady pro výuku cizích jazyků, máme totiž některé předměty v angličtině už od první třídy. Předpokládá se tedy, že budou děti alespoň průměrné i v ostatních předmětech,“ popsala Gašparcová.

Registraci k zápisu přes web zavedla i škola na Slovanském náměstí v Králově Poli. „Otevíráme čtyři první třídy a i letos budeme muset děti odmítat. Přitom více než polovina dětí je u nás nespádových,“ řekl ředitel David Jalový.

Hodně rodičů stojí také o alternativní výuku, jako jsou Montessori třídy ve škole v Gajdošově ulici v Židenicích.

„Podle zpráv z mateřských škol v okolí bude předškoláků i tady víc než loni. Žádali jsme sice radnici o rozšíření, ale nebylo nám to umožněno,“ povzdechl si zástupce ředitelky Rostislav Novotný.

Především na radnicích městských částí, které jsou zřizovateli základních škol, je ale podle Kláry Liptákové (KDU-ČSL), náměstkyně brněnského primátora pro školství, jestli se přeplněné školy rozšíří. „Pokud městské části přijdou s hotovými projekty škol, jsem přesvědčená, že vedení města na to peníze najde,“ popsala Liptáková. Podle ní ještě do konce ledna mohou městské části podávat žádosti na příspěvky od magistrátu na drobné investice a opravy škol. Pokud ale potřebují větší úpravy, musejí přijít už s hotovým projektem.

„Pokud by to tak bylo, neumím si představit, že bychom je nevyslyšeli. Je ale na starostech, aby zjistili, kolik míst ve školách potřebují,“ dodala Liptáková. Jako bývalá starostka Maloměřic a Obřan se řídila přesně touto strategií. A i díky tomu nemá místní škola problém s kapacitou.

„Můžeme otevřít i tři první třídy, máme kapacitu navíc. Městská část nám totiž poskytla loni další budovu,“ popsala Karla Havelková, ředitelka školy Hamry v Maloměřicích.

Počty dětí, na které se musejí školy připravit
ročníkBrnoBrno-venkov
200844902470
200945782408
201045112444
201144012300
201243652274
201343082388

Zdroj: Český statistický úřad