Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šlahačka? Aby děvčata nebyla „prašivá“

  17:51aktualizováno  17:51
Pohani, křesťané i židé, všichni slaví Velikonoce. Oslavy příchodu jara odjakživa provázely roztodivné rituály a lidové zvyky. Časem se propojily s církevními oslavami. Vždy ale nesou symbol nového života. Jako první se nábožensky organizované svátky Velikonoc objevily u Židů.

etnografka Šárka Seifertová | foto: Soukromý archiv Šárky Seifertové

Odtud také pramení jeden z velikonočních symbolů – bílý beránek. Připomíná záchranu prvorozenců v Egyptě při jejich hromadném vraždění. Do domů Židů, které byly označeny krví beránka, tehdy kati nevstoupili.

Nejvýznamnějším svátkem jsou ale Velikonoce pro křesťany. Oslavují vzkříšení Ježíše a tento den nazývají Velkou nocí – odtud název Velikonoce.

Ilustrační foto

"V lidovém prostředí symbolizovaly Velikonoce začátek nového života. Obyčeje a zvyky tohoto období měly přinést oživení, ozdravení, rituální očistu osob i hospodářství. Oslavovaly obnovu života a přírody. Zásadní roli v nich hrál kult zelených ratolestí," říká etnografka Šárka Seifertová z městského muzea v Hustopečích.

Jaké lidové zvyky k Velikonocům patří?

Především končí doba čtyřicetidenního půstu. Během něho se měl člověk vnitřně i tělesně očistit a nachystat k obnově. Už symbolicky se odklízelo vše nedobré.

„Topení smrtky souvisí s rituální očistou obce od nečistých sil před příchodem léta.“

Šest postních týdnů mělo své názvy. Černá neboli Pražná se odvozovala od postního pokrmu ze "zápražky". Kýchavná dostala název podle pořekadla, že kolikrát člověk za den kýchne, tak dlouho bude živ. Čtvrtá neděle se jmenovala Liščí neboli Družebná. V ten den se konaly obchůzky, při nichž se darovaly preclíky, a věřilo se, že je roznáší liška.

Dodnes se na jižní Moravě dochoval zvyk vynášení smrtky. Kde má své kořeny?

S tímto zvykem souvisí pátá, takzvaná Smrtná neděle. V našem regionu se teď hodně obnovuje. Topení smrtky souviselo s rituální očistou obce od nečistých sil před příchodem nového léta. Odrostlé školačky - "smrťáci" - strojily slaměného panáka do ženských šatů, nasadily jej na hůl a hodily do vody. Například v Kobylí ho odstrojily u potoka Trkmance, hodily do vody a házely po něm kamením. Rituál provázel zpěv a různé lomození.

V Bořeticích, Divákách a poté i v Kobylí nosily školačky smrtku na stromku ověšeném papírovými řetězy, vyfoukanými vajíčky, pentlemi a obrázky. Chodily po domech a zpívaly koledu.

Proč se říká uplynulému čtvrtku zelený?

Byl považován za vhodný počátek zemědělských prací. Tento den se také většinou vaří zelená jídla jako například špenát. Je to také den, kdy podle lidové tradice odletí zvony do Říma. Místo jejich vyzvánění vyrukují do ulic chlapci s dřevěnými hrkači, řehtačkami a trakaři. Rámusem nahrazují podle zvyklosti kostelní zvonění.

Ilustrační foto

Odkud ale pochází tradice barvení vajíček a velikonočních kraslic?

Vejce symbolizuje zrod života a barvy násobí radost. Za den radosti je považována neděle, světí se svátek Zmrtvýchvstání Krista. Lidé chodili vajíčka i další jídlo světit do kostela a pak ho drobili na pole, aby byla hojnost úrody.

Největší lidová veselice ale propukne v pondělí. Proč si musí děvčata nechat líbit tolik rozšířenou "šlahačku"?

Říká se, že životodárná síla zelených ratolestí přechází na šlehaná děvčata, "aby nebyla prašivá". Do poloviny minulého století sbírali chlapci syrová vejce, která prodávali místním překupníkům a za utržené peníze si uspořádali zábavu. Koledníci jezdívali na společném voze s velkou žilou (pomlázkou), malí chlapci chodívali po dvojicích či trojicích s uzlíkem ze šátku. Velká žíla, ovázaná pentlemi od děvčat, se jako symbol a trofej uschovala a připadla prvnímu z mládenců, který se oženil, jako upomínka na mládenecká léta.

Vajíčka se barvívala ve frižulce, což je výluh ze štěpin brazilského dřeva, v cibulových slupkách, v rýži, ve výluzích krepového papíru z umělých květů či v "genciánce" (přírodní barvivo). Dnes se nejčastěji používají průmyslově vyráběné barvy.

Zdobení kraslic má také své krajové zvláštnosti. V čem se liší?

V našem regionu dostávali koledníci kraslice zdobené vyškrabáváním či leptáním kyselinou. Typický projevem zdejších technik je malba voskem. Patří k jednomu z nejstarších způsobů krášlení kraslic. Nanášení vosku na bílou či barevnou skořápku se užívalo nejdéle v Boleradicích, Velkých Pavlovicích. Tam se zdobilo typicky černým ševcovským voskem na karmínově zbarvené vejce. Výjimečné postavení v užití toho způsobu malby mají Horní Bojanovice. Velikonoční kraslice se tu dodnes vyrábí téměř v každém domě. Malířky si zachovávají individuální přístup k výzdobě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miliony prý získal vysoký policista v loterii a z dědictví. Ilustrační snímek
Češka vylákala od Nora přes 53 milionů korun, dostala osm let vězení

Podvodnice, která spáchala škodu velkého rozsahu. Tak vidí brněnský krajský soud sedmadvacetiletou Barboru Havířovou, která podle obžaloby vylákala od muže z...  celý článek

Výbuch v areálu Vojenské akademie ve Vyškově zabil vojáka. Ostatní byli...
Zraněný voják z Vyškova je po operaci. Vyšetřování výbuchu pokračuje

Vojenská akademie ve Vyškově už funguje po úterní explozi a následné evakuaci v normálním režimu. Také zraněném vojákovi se daří dobře. Příčinu výbuchu nadále...  celý článek

RegioJet má ve flotile už kolem dvou stovek osobních vozů.
Na trati Brno - Praha pojede víc vlaků. Regionálním spojům hrozí zpoždění

Od prosince má mezi Prahou a jižní Moravou jezdit už šestadvacet vlaků tam i zpět, pak přibude ještě jeden. Kraj se ale bojí zpožďování regionálních linek.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.