Během stoletého vývoje prošla slévárna různými obdobími. Odolala krizi ve 30. letech minulého století. Za druhé světové války se v ní odlévalo pro armádu. Po válce byla slévárna znárodněna.
Stará pec na koks, ve které se připravil takzvaný slavnostní tav, odpovídá původnímu typu. V brněnském Technickém muzeu obohatí tamní experimentální slévárnu.
"Asi se už nevyužije k provozu. Ale stane se cenným sbírkovým předmětem. Ve zdejší slévárně ale máme i funkční pec, děláme tu odlitky pro všechny státní kulturní domy," popsala mluvčí Technického muzea Klára Havlíčková.
Nyní se ve slévárně odlévají průmyslové i dekorativní výrobky z litiny. Pracuje v ní 35 zaměstnanců a firmě se daří uplatnit i v zahraničí.
Podnik si rodina musela koupit zpět
Zahradní a okrasná litina zdobí například rakouská města, včetně Vídně, a lze ji nalézt také v Paříži, Bruselu, Stockholmu i v USA.
Odlévání krok po kroku |
"Jsem brněnský patriot a záleží mi na tom, abychom naše město svými výrobky ve světě proslavili. Svým zaměstnancům říkám, že budou moci být hrdí, až budou někdy na dovolené třeba v Marseille a budou moci svým dětem říci, že ty sloupky dělali oni," říká ředitelka slévarny Hana Portová.
Její rodina musela po převratu v roce 1989 slévárnu odkoupit. Nepřály jim restituční zákony, podle kterých bylo možné majetek navrátit jen fyzickým osobám.
Slévárna však od začátku byla společností s ručením omezeným. "Můj dědeček tehdy neměl takový kapitál. Nechtěl si půjčovat od spořitelny, tak si půjčil od kamarádů, které vzal jako společníky a postupně je vyplatil, až se stal jediným majitelem. Se sestrou jsme si po revoluci musely vzít půjčku a za čtyři miliony slévárnu, která patřila naší rodině, jsme od státu odkoupily," dodala Portová.
