Na post prvního místopředsedy byl Tejcovým soupeřem ministr vnitra Milan Chovanec a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Sobotka si přál, aby Tejc ve vedení strany nebyl, aby byla soudržná. To se mu splnilo, i když Tejc postoupil s Chovancem do druhého kola volby, kde dostal 236 hlasů. Jeho protikandidát 359.
Tejc byl totiž po říjnových volbách společně se senátorem Zdeňkem Škromachcem a jihomoravským hejtmanem Michalem Haškem iniciátorem takzvaného lánského puče. Ještě v den voleb se vypravili do Lán za prezidentem Milošem Zemanem. Bez vědomí Sobotky, kterého se posléze pučisté pokusili odvolat z čela strany. (více o lánském puči zde)
Tejc vystoupil na sjezdu s ostrým projevem. „Nejsem vydíratelný získáním svého titulu,“ zaútočil na Chovance, který získal bakalářský titul na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, ale nepoužívá ho.
Sobotka má tak ve vedení strany lidi, které si přál. Dalšími místopředsedy se stali Michaela Marksová Tominová, Lubomír Zaorálek, Jan Hamáček, Martin Starec a Lenka Teska Arnoštová.
Samotný Sobotka obhájil mandát už potřetí. Poprvé byl zvolený v roce 2011 na sjezdu v Brně, když těsně porazil jihomoravského hejtmana Michala Haška, o dva roky později obhájil post v Ostravě. „Dostal jsem silný mandát v okamžiku, kdy jsme více než 13 měsíců ve vládě. Nejsme tedy v lehké situaci. O to víc mě podpora delegátů těší. Je to signál pro stabilitu vlády,“ prohlásil Sobotka.
