Pacienti z nemocnice u svaté Anny si u ní při vycházce mohli odpočinout, byla oblíbeným místem pro pejskaře, nevšedním vzhledem přitahovala turisty.
Od víkendu však šest a půl metru vysokou sochu čápa, kterou koncem 90. let stvořil Libor Havlíček, kolemjdoucí neuvidí. Barevná mozaika, jejíž součástí byla i lavička, roky chátrala a v sobotu ji majitel pozemku nechal zbourat.
„Bylo to příjemné místo, sedávali jsme tam s kamarády už odmalička. Vždycky se říkalo, že se jde k čápovi,“ líčí Brňanka Eliška Kropáčková.
„Když v okolí parku pacienti čekali na tramvaj, byla pro ně socha pozitivním zpestřením. Teď však park zeje prázdnotou,“ doplňuje mluvčí nemocnice u svaté Anny Petra Veselá.
Důvodem, proč zmizela socha obřího opeřence, bylo rozhodnutí stavebního úřadu. „Obdrželi jsme nařízení o odstranění stavby z důvodu obecného ohrožení,“ uvedla Lenka Kučírková z developerské společnosti Impera City, která pozemek vlastní.
Místo sochy dům? Místním se to moc nelíbí
„Na základě upozornění všímavých občanů, že je socha čápa ve špatném technickém stavu, rozhodl stavební úřad o jejím odstranění. Majitel pozemku tak následně učinil,“ potvrdila projektová pracovnice Brna-střed Kateřina Dobešová.
Za 17 let se však socha a přilehlý park staly oblíbeným místem v centru města.
„Hodně lidí, co chodí okolo, se ptalo, proč čápa odstranili,“ pokyvuje pejskařka Iva Přinesdomů. „Když se podívám z okna, vidím až za nemocnici, ale toto je jediné zelené místo v okolí, kde se dají psi venčit,“ sděluje Martin Musil, který bydlí naproti parku.
Mezi místními vesměs převládal názor, že by se socha mohla opravit. O to se podle vlastních slov pokoušel i samotný autor čápa. Vlastník pozemku má však jiné záměry - místo parku by chtěl postavit budovu s byty či kancelářemi.
„Předpokládá se výstavba polyfunkčního domu. Projekt je na samém počátku ve fázi úvodní studie a schvalování. Zahájení stavby se předpokládá v řádu let,“ konstatovala Kučírková z Impera City.
Místním se ale představa, že by poblíž nemocnice měl vyrůst nový dům, příliš nezamlouvá. „Všichni zdejší sem chodí venčit psy, tak nevím, kam budeme chodit,“ přemítá Kropáčková.
Socha vznikla spíš pro zábavu, říká autor
Demolice čápa zamrzela i autora Havlíčka. Sám sochař a mozaikář však přiznává, že opeřenec vznikl spíše pro zábavu. „Byla to socha, která si nebrala za cíl předávat nějaké vážnější sdělení,“ popisuje Havlíček. „V devadesátých letech jsme byli mladí a měli jsme pocit, že by podobné legrácky měly na veřejných prostorech vznikat.“
Přesto monument vábil kolemjdoucí. Martin Musil bydlící v Pekařské ulici často vídal turisty, jak si sochu fotí.
„Nejdříve zde bylo parkoviště, které se pak propadlo, a po opravě tu udělali park. Viděl jsem tehdy, jak čápa stavěli. Sochař se s tím dlouho piplal, hlavně s lepením mozaiky,“ vzpomíná Musil, který sledoval osud sochy od zrození po zbourání.
Havlíček při tvorbě použil litý železobeton. „Není divu, že se dělníkům dlouho nedařilo srovnat sochu se zemí. Nakonec se jim to ale povedlo,“ říká k sobotní demolici Musil.
Kromě čápa Havlíček vytvořil mozaiku zdobící Dům Skleněná louka v Kounicově ulici. Za svoje nejvýznamnější veřejné dílo však považuje ozdobnou fasádu základní školy na Bakalově nábřeží.
