Masaryka schovali do země, i tak nacisté sochu zničili. Zbyly z ní jen boty

  16:12aktualizováno  16:12
Před 90 lety dokončili František Burian se Stanislavem Rolínkem čtrnáctimetrovou sochu T. G. Masaryka u Kunštátu na Blanensku. Přežila jen pár let, nestrpěli ji totiž nacisté. V neděli příbuzní odhalí na místě busty dvojice tvůrců.

Průvod 30 tisíc lidí se rozpínal od kunštátského zámku až do dva a půl kilometru vzdálené Rudky. Nekonečný zástup měl jediný cíl, vidět na vlastní oči čtrnáctimetrovou sochu Tomáše Garrigua Masaryka.

Tak popisuje události z roku 1928 nejen dobový tisk, ale i vnučka muže, který sochu nechal zbudovat.

„Dědeček František Burian, velkouzenář a vlastenec, se ve 20. letech spojil s mladíkem Stanislavem Rolínkem a jako poctu k­ desátému výročí republiky vytvořili sochu. Jenom podstavec má tři a půl metru. Hlava prvního československého prezidenta dosahovala do výšky 14 metrů nad zem,“ popisuje Zdeňka Popelková.

Rolínek byl přitom plachý a introvertní, navíc sochař amatér. Ale Burian, který byl také kunštátským starostou, si všiml jeho talentu a společně kromě obří sochy zbudovali v ­jejím sousedství umělou jeskyni a ­v ­ní podobizny blanických rytířů nebo lva v nadživotní velikosti.

Popelková se svým synem Zdenkem a jeho manželkou Josefou areál kolem sochy spravuje. Návštěvníky provází jeskyní.

„V neděli tu slavnostně odhalíme busty jak pana Buriana, tak Rolínka. Zatím je má u ­sebe jejich autor, umělec Sergej Kulina. Pochází z­ Ukrajiny, na Kunštátsko přijel po studiích a tak se mu tu zalíbilo, že se usadil v nedalekém Sulíkově,“ líčí Josefa Popelková. Datum vybírali jak podle výročí Burianova počinu, tak i Československa.

Sochu nejdřív zazdili, poté ji rozřezali

Pozemek s jeskyní dostala rodina zpět v porevolučních restitucích. Za minulého režimu mohla dění sledovat pouze z chatky, kterou Burian vystavěl na vedlejším pozemku těsně před tím, než se k moci dostali komunisté. Byla to jediná možnost, jak zůstat nablízku.

Na nedělní slavnosti vystoupí od 15 hodin sbor, Popelkovi připomenou historii a odpoledne zakončí právě odhalením podobizen obou tvůrců. Podle rodiny nemá v okolí Burian žádný pomník. Pojmenovali po něm pouze rozhlednu na kopci Milenka.

Fotogalerie

Do dneška se z obří sochy Masaryka dochovaly pouze její boty. „Jsou to největší baťovky na světě,“ smějí se Popelkovi. Osud sochy už tak úsměvný není. Kvůli nacistickému diktátu, který zakazoval jakékoli zobrazování nebo připomínání Masaryka a první republiky, musel Burian sochu ukrývat.

„Nejdříve se rozhodl pro odvážný kousek – sochu nechal zazdít a na jejím vršku postavil atrapu cihlového domku, aby nešla odhalit,“ vypráví Josefa Popelková.

Jenže to nestačilo. Od někoho z okolí přišlo udání a ­Burian obdržel dopis. „V něm nacisté velmi důrazně upozorňovali na nutné odstranění sochy. Výslovně tam bylo řečeno, že zazdít sochu nestačí,“ dodává.

Jenže Burian sochu zničit nechtěl. A tak ji s pomocí svých nejbližších příbuzných rozřezal a kusy zakopal nebo ukryl po okolí. První část války tedy socha, byť na části, přežila. „Jenže pak se to provalilo a na Buriana po čase přišlo další udání. Úředníci kusy objevili a nechali rozstřelit,“ uzavírá historii sochy Josefa Popelková.

Legionáře v jeskyni zničili komunisté

To byla pro Buriana poslední kapka, zemřel v srpnu 1943. „Ještě donedávna jsem si myslela, že za to mohlo srdeční selhání. Ale loni přijel na návštěvu příbuzný z jiné větve Burianových potomků. Vyprávěl nám, že Burian prý byl zhruba týden před smrtí vypovídat na gestapu. Takže je docela možné, že zemřel na vnitřní zranění,“ podotýká Josefa Popelková.

V okolí Rudky se podle jejích slov proslýchá, že udavačem byl člověk velmi prostý, kterému někdo myšlenku na udání podstrčil. Za možná nezamýšlenou zradu byl po válce popraven.

Prezident Masaryk sochu na vlastní oči nikdy neviděl. Pro Buriana s­ Rolínkem to bylo velké zklamání. „Mladý sochař alespoň dostal prezidentské stipendium na studia na Akademii výtvarných umění v Praze. Studovat tam ale vydržel jenom rok,“ líčí Josefa Popelková.

Rolínek totiž se svou obří sochou sdílel smutný osud. Dlouhodobě ho trápila tuberkulóza, které nakonec začátkem 30. let ve 29 letech podlehl. Ještě předtím vytesal své vrcholné dílo, sochu svatého Václava na koni v jeskyni v Rudce. Tam také sám Burian přispěl sochami legionářů. „Máme tu teď ale jen repliky, legionáře zničili komunisté coby prvorepublikový symbol,“ vzpomíná Zdeňka Popelková.

Pamatuje si také, jak socialismus nepřežili permoníci. Sledovala z ­chaty průvodkyni, která je vlastnoručně rozbila. Prý jí připomínaly americký Disneyland. Rodina se proti tomu neměla jak bránit. „Permoníky jsme po revoluci obnovili a ­pan Kulina k nim přidal i Sněhurku, protože se po ní děti ptaly,“ dodává Josefa Popelková.

Nejčtenější

Na Kyjovsku zuří prachové bouře jako v poušti, na polích vznikají duny

Prachové bouře na Kyjovsku odnáší z polí nejvzácnější vrchní vrstvu zeminy,...

Silný vítr zvedá oblaka prachu a písku a metá jimi desítky metrů daleko. Na vyprahlé zemi se tvoří malé duny. Není to...

Kometa dál posiluje. Uloví i Plekance, který už trénoval s Kladnem?

Tomáš Plekanec z Montrealu střílí na branku Detroitu ve svém 1000. duelu v NHL.

Hukot kolem hokejové Komety nabral nové obrátky. Brněnské mužstvo posílil brankář Libor Kašík, ve středečním duelu...

Mladá žena dala v tramvaji facku starší cestující, vadil jí její úsměv

Prostor před brněnským hlavním nádražím.

Facku od výrazně mladší cestující dostala v jedné z brněnských tramvají čtyřiašedesátiletá žena. Důvodem byl údajně...

Proti svým. Tak trochu. Jak brněnská rodačka Nicole bojuje za USA

Nicole Melicharová (vlevo) se raduje s Květou Peschkeovou ze zisku fiftýnu.

Oproti řadě samozvaných světáků neprokládá věty anglickými výrazy. Jen jednou lehounce mine, když tenisový žebříček...

VIDEO: Mladík v dodávce ignoroval výstražná světla, jen těsně uhnul vlaku

Dodávka na přejezdu uhnula vlaku

Na poslední chvíli stihla dodávka na železničním přejezdu v Blansku uhnout projíždějícímu vlaku. Devatenáctiletý řidič...

Další z rubriky

V roce 1918 u nás nešlo o revoluci, ale výměnu elit, říká historik

Učitel dějepisu Zbyněk Sturz se snaží, aby jeho studenti přemýšleli o historii...

Historik a učitel dějepisu Zbyněk Sturz popisuje jihomoravská specifika vzniku Československa před 100 lety. Upozorňuje...

Vězni staví věrný model lednického zámku, pomáhají jim tisíce fotek

Model zámku v Lednici, který v měřítku 1:25 staví vězni z Horního Slavkova, se...

Do oken v nejvyšších patrech lednického zámku v budoucnu nahlédne každý, kdo si jen trochu stoupne na špičky. Ze...

Useknutí prstu i láska na lodi. Historici zmapovali příběhy předků z války

Julius Princ v první světové válce bojoval na italské frontě. V roce 1917 padl...

Není obvyklé, aby do historické výstavy vkládali autoři své osobní příběhy. Přesto letos udělali brněnští muzejníci na...

Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb
Co když vás auto nechá ve štychu? Nepodceňujte rozsah asistenčních služeb

Myslíte si, že základní asistenční služby obsažené v povinném ručení nebo v havarijním pojištění opravdu stačí? Každý vám říká, kam máte volat v případě nepojízdného vozidla, ale nikdo zřetelně nevysvětlí, jak vám v dané situaci pomůže vaše pojišťovna.

Najdete na iDNES.cz