Sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje budou zdobit vstup do poutního místa na...

Sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje budou zdobit vstup do poutního místa na Velehradě. | foto: Vizualizace: Vladimír Matoušek

Žádní starci, ale muži při síle. Věrozvěsty pošlou na Velehrad z Brna

  • 1
Je to jedno z nejvýznamnějších poutních míst v zemi, podle historiků i hlavní středisko Velké Moravy. Velehrad, kdysi Veligrad, každoročně 5. července při národní pouti zaplní desítky tisíc poutníků připomínajících si svátek svatého Cyrila a Metoděje. Právě tito věrozvěsti teď do Velehradu zamíří z jižní Moravy.

Brněnský sochař Vladimír Matoušek a architekt Radim Horák totiž vyhráli prestižní soutěž vypsanou olomouckým arcibiskupstvím a jimi navržené sochy doplní hlavní vstup do areálu zdejší baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.

„Postavy z bílého kamene se svěšenýma rukama lze vnímat jako alegorii učenců se sochařsky velmi přesvědčivou stylizací. Tváře prezentované na přiložených fotografiích modelu působí oduševněle. Bílý pískovec vyniká na pozadí,“ ocenila porota složená ze zástupců biskupství i nezávislých odborníků, když z jedenácti návrhů vybrala právě ten z Brna.

Pro Vladimíra Matouška to nebude první umělecké ztvárnění dvojice věrozvěstů. Je také autorem Památníku Cyrila a Metoděje u brněnské katedrály svatého Petra, dřevěných soch pro gymnázium v Brně nebo památníku Velké Moravy ve Strachotíně, který také znázorňuje dvojici světců.

Velehrad je ale pro něj výjimečnou záležitostí. „Moc nás to s kolegou architektem potěšilo. Je pravdou, že životem a dílem Cyrila a Metoděje se zabývám dlouhodobě, a musím říct, že k nim mám čím dál hlubší vztah. Mám realizace v Brně i v Praze, ale Velehrad je natolik výjimečným místem, že je pro mě určitě vrcholem mé dosavadní práce,“ reagoval umělec, jehož díla jsou k vidění po celé zemi, ale i v zahraničí.

Stoupnou si k příjezdové cestě

Dvojice soch z bílého pískovce v mírně nadživotní velikosti osadí na hlavní přístupovou cestu k bazilice. Prostranství prošlo velkou rekonstrukcí, ztvárnění Cyrila a Metoděje bude pomyslnou třešničkou na dortu, na niž areál čeká už přes dva roky.

„Proměnou prošla většina objektů v areálu. Rekonstrukce zahrnovala úpravy vnějšku baziliky a celého okolního prostoru, bývalá konírna se změnila v informační centrum, upravilo se také nádvoří a navazující prostor ve směru k Uherskému Hradišti,“ přiblížil mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.

„Projekt za zhruba 350 milionů korun jsme ukončili už před dvěma lety, na místě jsou i sloupy pomyslné vstupní brány, které by sochy Cyrila a Metoděje měly doplnit,“ popsal Gračka.

Sochu těchto věrozvěstů věřící najdou už nyní uvnitř baziliky poblíž hlavního oltáře, další jsou součástí galerie osmi barokních soch světců umístěných na nově vybudované ohradní zdi.

Ty byly původně součástí výklenků průčelí baziliky, z níž však byly před návštěvou papeže Jana Pavla II. v roce 1990 odstraněny, a po 22 letech, kdy byly uloženy v zahradě poblíž baziliky, se znovu ukázaly příchozím.

Řecké rysy ve tvářích

Cyril a Metoděj z ateliéru brněnského umělce Vladimíra Matouška, který se svou ženou Vlastou a sedmi dětmi žije v Kamenné kolonii, ale budou přesto unikátní. A nejen tím, že získají výsadní místo hned u hlavního vchodu do velehradského areálu.

„Naším záměrem bylo představit Cyrila a Metoděje v nové podobě, ne jako starší muže, ale spíš jako mladé produktivní jedince, lidi na vrcholu sil, kteří nelitovali a vypravili se na pouť do daleké cizí země, která byla tehdy neznámá a nebezpečná,“ poukazuje Vladimír Matoušek s tím, že skutečnou podobu světců historici neznají. Autor proto použil svou představivost, do výrazu tváří také zakomponoval řecké rysy.

Na jejich převedení do pískovce teď ale nebude sám. S převodem modelu ze sádry či polystyrenu mu stejně jako už několikrát v minulosti pomůže blanenský kameník Jan Leitgeb. Právě v jeho ateliéru budou sochy vznikat.

„Já sám jsem vybavený spíše na práci se dřevem, s Janem Leitgebem společně vybereme vhodný kámen, pokusíme se o co nejbělejší pískovec, který by evokoval mramor, on ho zhruba oteše podle mého modelu, který dělám v měřítku 1:1, a dotvoření povrchů a finální zpracování pak s jeho pomocí dodělám já,“ popisuje Matoušek.

Odhaduje, že vybrat a zpracovat pískovec by mohlo zabrat několik měsíců. Kolik přesně, to bude záležet na tom, kdy s prací začne a v které fázi realizace projektu přijde zima, během níž nelze provádět jemné finální úpravy soch.

Před prací se musí vybrat peníze

Už nyní je ale jisté, že letošní oslavy svátku Cyrila a Metoděje a s nimi spojená národní pouť na Velehradě, která připadá na středu 5. července, se ještě budou muset obejít bez jeho díla.

Brněnský umělec totiž čeká na impulz z olomouckého arcibiskupství, že má s prací vůbec začít. „Vítězný návrh už je vybraný, samotná realizace soch ale bude spuštěna až poté, co se podaří získat prostředky ze sbírky, která byla pro tento účel vyhlášena,“ vysvětlil Jiří Gračka s tím, že mezi věřícími a dalšími přispěvateli je nutné vybrat částku 688 500 korun.

„Dary lze posílat na účet Matice velehradské číslo 1419526399 /0800 a použít přitom buď variabilní symbol 2017, nebo do zprávy pro příjemce napsat slovo ‚sochy‘,“ doplnil Gračka. Kdy se peníze vyberou, si odhadnout netroufá. Autoři ale věří, že se vše podaří realizovat nejpozději příští rok.

„Na místě samotném budeme muset ještě před umístěním soch upravit sloupy, které mají osadit. Je tam jen malá plošina určená spíše na reliéfní sochy, tyto mají lehce nadživotní velikost, měří 2,05 metru a jsou prostorově výraznější,“ vysvětluje druhý oceněný, brněnský architekt Radim Horák.

„Plošina se proto bude muset zvětšit a nutné bude také upravit stávající pilíř a vše doplnit tak, aby to hezky zapadlo. Naším cílem je umístit postavy Cyrila a Metoděje tak, aby vše vypadlo, že je to tam odjakživa,“ doplňuje Horák.

Hotovo na Velehradě ale nebude ani poté. V plánu je postupná oprava baziliky, její umělecké výzdoby, oltáře či lavic a další práce.