Rodina Soukupových má dva malé chlapce. Když otec přišel o práci a dlouho se mu nedařilo najít novou, začal hodně pít. Matka přestala zvládat domácnost i výchovu, většinu času tráví v práci, za niž ale dostává minimální mzdu.
Rodina tak bojuje i s nedostatkem peněz, protože musí platit vysoký komerční nájem. Vztahy mezi rodiči se zhoršily, často nemají na zaplacení bydlení nebo jídla a hádají se.
Podobných rodin jsou podle magistrátních úředníků v Brně až dva tisíce. Pomoci jim má balík sociálních programů, které ale mají už rok zpoždění. Funguje zatím jen rychlé zabydlení rodin, takzvaný Rapid Re-Housing, a podle opozice nijak zvlášť oslnivě.
„Většina ze sociálních programů se oproti původním předpokladům rozjede až od ledna,“ potvrdil Martin Freund (Žít Brno), zastupitel pro sociální začleňování.
Dodal, že město dlouho čekalo na schválení peněz od ministerstva sociálních věcí a EU, které zaplatí přes devadesát procent nákladů.
Celkem půjde v příštích třech letech na desítky projektů, které budou v případě znevýhodněných rodin řešit jejich zaměstnanost, zdraví, vztahy, finance či bydlení, přes sto milionů korun.
K dispozici bude nájemní agentura
Čeká se tak třeba na rodinné asistenty, kteří by pomohli právě Soukupovým. Díky nim budou moci například vyhledat pomoc v manželské poradně, na niž se dosud dlouho čekalo.
„Pokud v rodinách dojde až k rozvodu, mohou lidé bezplatně využít mediačního centra, kde se díky prostředníkovi domluví na péči o děti nebo rozdělení majetku,“ popsala Marie Pařilová z oddělení sociálního začleňování brněnského magistrátu.
Právě zdejší úředníci budou mít balík projektů, který má pomoci znevýhodněným rodinám, na starosti. Součástí bude třeba i sociální nájemní agentura a garanční fond.
Agentura má spolupracovat se soukromými majiteli, kteří budou moci pronajmout byty i chudým lidem nebo těm, kteří jsou na trhu bydlení diskriminovaní. „Všechny projekty jsou navržené tak, aby klienti zvládli svoje problémy vyřešit sami, a mají jim pomoci opět se postavit na vlastní nohy,“ popsal Freund (Žít Brno).
Třetina rodin zase dluží
I přes ujišťování vedení města, že nové sociální projekty vyřeší nejpalčivější problémy nejzranitelnějších obyvatel města, ale neustává kritika opozičních zastupitelů.
O prvním projektu Rapid Re-Housing říkají, že není tak úspěšný, jak se předpokládalo. Vylosované rodiny z azylových domů, ubytoven nebo nevyhovujících bytů dostaly do pronájmu městský byt. S placením nájmu a běžným provozem jim pomáhá přidělený sociální pracovník.
„Podle našich informací z července, které nám poskytl magistrát, dlužilo z padesáti rodin v nějaké míře na nájemném sedmnáct. Je možné, že teď je to ještě víc. To nevypadá tak optimisticky, jak se to na začátku líčilo,“ myslí si opoziční zastupitel Oliver Pospíšil (ČSSD).
„Projekt budeme považovat za úspěšný, pokud budeme moci po třech letech konstatovat u tří čtvrtin rodin, že to jsou nájemníci jako každý jiný, kteří nepotřebují žádnou sociální výpomoc, budou v rámci možností pracovat a nebude s nimi rozruch v domě,“ dodal Pospíšil.
Magistrát už navíc začal s dalším podobným projektem, Housing First, který je zaměřený na zabydlení bezdomovců. Ten opozice také kritizuje.
Velké plány Brna ale zaujaly ostatní města. O prázdninách třeba přijeli na stáž úředníci z Liberce, který teď rozjíždí zabydlování bezdomovců. „Odhadujeme, že v Liberci je asi tři sta lidí bez přístřeší. Dvaceti z nich bychom chtěli v příštím roce postupně pronajmout městský byt,“ popsal Ivan Langr (SZ), náměstek libereckého primátora.
Systém by měl být podobný jako v Brně, včetně spolupráce se sociálními pracovníky, kteří mají nové obyvatele bytů podpořit v tom, aby si bydlení udrželi.
