Aby dosáhli na garantovanou výkupní cenu elektřiny, musí si stavebníci solárních elektráren pospíšit. Začít dodávat totiž musí do konce tohoto roku. Ilustrační foto

Aby dosáhli na garantovanou výkupní cenu elektřiny, musí si stavebníci solárních elektráren pospíšit. Začít dodávat totiž musí do konce tohoto roku. Ilustrační foto | foto: AP

Solární elektrárny na jihu Moravy bodují, stavební spěch ale hyzdí krajinu

  • 3
Aby dosáhli na výhodné, státem garantované výkupní ceny elektřiny, musí si stavebníci solárních elektráren pospíšit. Zahájit dodávky totiž musí do konce tohoto roku. Technologie pro výstavbu jsou levnější, ale zrcadlová monstra solárních panelů se krajinářům v terénu příliš nelíbí.

"V distribučním území společnosti E. ON bylo připojeno 1 355 výrobních fotovoltaických zdrojů a dá se říci, že téměř dvě třetiny z nich se nacházejí na území jižní Moravy," uvedla mluvčí firmy Božena Herodesová.

Výkon těchto již připojených slunečních elektráren dosahuje asi 250 megawattů, napojení dalších s téměř dvojnásobným výkonem je smluvně zajištěno právě do konce tohoto roku.

Fotovoltaická elektrárna

Vyrábí elektrickou energii pomocí solárních článků, které přeměňují energii ze slunce na elektřinu.

Využívají principu fotoelektrického jevu, objeveného už v roce 1839. Články, sdružené do solárních panelů, produkují stejnosměrný proud. Ten je poté třeba měničem převést na proud střídavý do běžné distribuční sítě.

Existují i experimentální elektrárny, které prostřednictvím velkých skleněných ploch ohřívají vzduch a ten pak stoupá vzhůru a roztáčí větrnou turbínu.

Nejvíce solárních elektráren ve světě je nainstalováno v Německu, Japonsku a USA.

Špatné umístění se může promítnout do cen pozemků

Stavební spěch se solární technikou se však negativně podepisuje na tváři krajiny. Vlastníci elektráren je totiž umísťují ponejvíce v dosud nezastavěném území, zatímco krajináři by je rádi viděli spíše v průmyslových areálech než na kraji vesnic.

"Alternativní zdroje energie bezpochyby potřebujeme, ale jedná se o zařízení, která mimo jiné ruší celkový významový kontext krajiny," upozornila proděkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Alena Salašová.

Podle ní jsou nevhodně situovány například elektrárny na kraji obce v Miloticích nebo v Šakvicích. Ta je obrácena směrem k Pálavě, a ruší tak jedinečný výhled. Za velmi nešťastné považuje také umístění solární elektrárny v Jaroslavicích, která se pohledově "tluče" s místním zámkem.

Zastavění krajiny solárními zdroji se navíc může promítnout do snížení tržních cen pozemků a nemovitostí. "Dlouhodobý dopad na kvalitu krajiny a její kulturní identitu lze pouze odhadovat," uzavřela.

Výkupní ceny mohou jít až na polovinu

Jednou z obcí, která patří do takzvané solární ligy - žebříčku obcí vybavených solární technikou - jsou Hrušovany u Brna. Podle místostarosty Bohumila Harašty získává město od provozovatele roční příspěvek asi 200 tisíc korun na veřejné osvětlení. "Ve vedlejším katastru obce Ledce se plánuje výstavba další elektrárny, která bude zase požadovat připojení a kabeláž až k naší trafostanici," doplnil.

Domácnosti i firmy však čeká díky "solárnímu šílenství" v příštím roce velký cenový skok. Aby totiž bylo možné uhradit garantované výkupní ceny, vzrostou takzvané regulační poplatky z letošních 1,66 koruny až na šest korun za kilowatthodinu. Elektřina tak podraží o 22 procent.

Energetický regulační úřad proto uvažuje o snížení výkupních cen "sluneční energie" na polovinu, přesné propočty však ještě nejsou k dispozici.

Herodesová připomněla, že v roce 2009 vykoupila společnost E. ON Energie asi 700 gigawatthodin energie z obnovitelných zdrojů, přičemž letos plánuje výkup minimálně stejného množství. Celkový nákup elektřiny včetně takzvaných konvenčních zdrojů přitom pro srovnání dosahuje asi čtrnácti terrawatthodin.