Zmírnění následků poškození prostředí by si podle soudu vyžádalo asi 43 milionů korun. Soud mohl spolek v krajním případě i zrušit. Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu pro možnost odvolání.
Spolek od roku 2012 u Vážan nad Litavou podle soudu při budování dráhy umožnil navážení velkého množství zeminy, recyklátu, směsného a stavebního odpadu, a to i s obsahem azbestu. Navážení trvalo až do roku 2016.
„Prokázalo se, že se tam konaly časté navážky suti včetně nebezpečného azbestu, prokázalo se to posudky i odbornými vyjádřeními,“ uvedla samosoudkyně Zdeňka Kalová.
Sesuv navážky pak podle ní překryl zemědělskou půdu jiných vlastníků. Šlo asi o čtyři desítky zasažených parcel o rozloze 26 tisíc metrů čtverečních. Sesuv také zasypal více než 100 metrů potoka. Navážka podle obce ohrožovala i suchý poldr, který tam nechala vybudovat.
Někdejší jednatel spolku Tomáš Hrdinka se podle obhájce Milana Netolického hájí tím, že kdyby mu správní orgány neházely klacky pod nohy, vybudoval by tam zamýšlený sportovní areál, jak bylo původně naplánované.
Jednatel již byl odsouzen za vážnější delikt, nechali jej tak být
Muž v tomto případě neskončil u soudu jen díky tomu, že jeho trestní stíhání policie v této věci vyhodnotila jako neúčelné. Brněnský krajský soud mu totiž uložil 9,5 roku vězení za závažnější daňové úniky.
Trestem pro spolek je propadnutí dotčených pozemků. Spolek také musí zveřejnit vyhotovený rozsudek ve dvou celostátních denících.
Úřady už v roce 2014 rozhodly o tom, že je potřeba lokalitu částečně uvést do původního stavu. Krajský soud ale později vyhověl žalobě spolku, požadoval důkladnější přezkoumání situace a ověření proveditelnosti požadovaných úprav. Následovala kasační stížnost obce spojená s návrhem na předběžné opatření, kterému Nejvyšší správní soud sice vyhověl a zakázal další navážky, nakonec však stížnost obce zamítl.
Suchý poldr nechala obec v roce 1990 vybudovat za milion korun. Hráz zadrží vodu z dešťů či tání sněhu a chrání tak obec před povodněmi.
