Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Vědkyně se soudí s muzeem. Dostala výpověď po návratu z rodičovské dovolené

  • 36
Senát Městského soudu v Brně v čele se soudkyní Hanou Slanou začal ve středu rozmotávat neobvyklý případ. Vědkyně Martina Galetová podala žalobu na svého bývalého zaměstnavatele Moravské zemské muzeum, od něhož dostala loni v září výpověď. Jen několik týdnů poté, co se vrátila z rodičovské dovolené.

„Výpověď považuje za zástěrku jak se jí zbavit, protože měla spory s ředitelem muzea Martinem Reissnerem,“ řekl ve své řeči na začátku přelíčení David Záhumenský, advokát Galetové (více o tehdejším dění zde).

Advokát muzea Jiří Juříček naproti tomu diskriminaci odmítá a trvá na tom, že šlo o propuštění z organizačních důvodů.

„Důkazní břemeno je na žalující straně. Je otázka, zda má dost argumentů, aby obstála,“ konstatoval Juříček.

Vědkyně chce v muzeu nadále pracovat

Galetová, která v Moravském zemském muzeu působila několik let jako kurátorka a šéfredaktorka odborného časopisu, podala žalobu na neplatnost výpovědi, protože stojí o to, aby v muzeu dál pracovala. „Nikde jinde nejsou v depozitářích předměty, které potřebuji ke svému studiu,“ řekla.

Mezinárodně uznávaná antropoložka navíc pro instituci sehnala v posledních letech výzkumné granty za tři miliony korun. Ten poslední byl právě důvodem jejího propuštění.

Loni v únoru totiž ředitel Reissner odmítl podepsat smlouvu na grant za více než dva miliony korun, který Galetová pro muzeum získala. S žádostí o něj přitom ředitel souhlasil. To se stalo vůbec poprvé v dějinách Grantové agentury ČR a vzbudilo to pozdvižení mezi vědci.

Ještě větší údiv pak následoval, když dal Reissner Galetové výpověď těsně poté, co se vrátila z rodičovské dovolené. Matka tří dětí při ní zvládala pracovat jako kurátorka a vést mezinárodní vědecký časopis. Za výzkum ozdob pravěkých lidí navíc dostala prestižní cenu, kterou se muzeum chlubilo na svých webových stránkách.

Za vědkyni se postavili kolegové i ombudsmanka

Tvrzení Galetové o nespravedlivém propuštění podporuje i vyjádření ochránkyně veřejných práv Anny Šabatové. Ta má její kauzu také na stole. V předběžné zprávě konstatovala, že odmítnutí grantu bylo ze strany muzea diskriminační a nezákonné. „Paní ombudsmanka zatím podrobnosti nechce sdělovat. Případ ještě neukončila,“ uvedla Iva Hrazdílková, mluvčí ombudsmanky.

Za mezinárodně uznávanou odbornici se postavili i profesoři a docenti Masarykovy a Karlovy univerzity, kteří sepsali petici ministrovi kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL). A podpořili ji i vědci z Grantové agentury, kteří její práci hodnotili a další vědecké kapacity v oboru.

Na straně muzea zase stojí ministerstvo kultury, které je jeho zřizovatelem. „Ministerstvo prověřilo postup vedení muzea a nezjistilo žádná závažná pochybení,“ uvedla letos v únoru mluvčí Simona Cigánková.

Galetová mezitím podala žádost o grant znovu - a peníze, které mělo původně získat moravské muzeum, dostala Západočeská univerzita v Plzni, jež její projekt zaštítila.

„Spor je složitý, budou opakovaná jednání před soudem, může následovat odvolání. A může skončit jinak, než si obě strany představují,“ upozornila už na začátku soudkyně Hana Slaná. Další jednání nařídila na listopad