Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga justice dostatečně neosvětlila, „v jakém směru postupoval obviněný v rozporu se svým oprávněním“.
„Také nebylo prokázáno, že jednal v úmyslu opatřit sobě neoprávněný prospěch. Další podrobnosti zatím sdělit nelze, dokud nebude rozhodnutí doručeno účastníkům řízení,“ uvedl Knötig.
Přikryl podle obžaloby nechal zkopírovat z informačního systému městské policie podklady ke 119 údajně nestandardně řešeným dopravním přestupkům. Předal je státnímu zastupitelství i s osobními daty lidí, kteří přestupky spáchali.
Brněnské zastupitelstvo v únoru Přikryla odvolalo z pozice ředitele. Kvůli pravomocnému rozsudku totiž ztratil bezúhonnost, kterou vyžaduje zákon o obecní policii. Přikryl od počátku vinu popíral. (Více o odsouzení čtěte zde.)
Kauza s osobními údaji začala v roce 2012
Přikrylova kauza souvisí s několika dalšími. Vše začalo v září 2012, kdy soud rozhodl o pokutě 30 tisíc korun pro někdejšího náměstka ředitele brněnské městské policie Milana Šimona za zahlazení dopravního přestupku jeho známé. Šimon s verdiktem nesouhlasil a uvedl, že šlo o komplot, za kterým stojí Přikryl.
Policie pak začala důkladněji prověřovat, zda brněnští strážníci nezahlazují svým blízkým a známým pokuty. Vyšetřování skončilo obžalobou Přikryla, jenž podle státního zastupitelství dal u 31 dopravních přestupků pokyn, aby nebyly řešeny pokutou, ale pouhou domluvou.
Přikryl jakoukoliv manipulaci odmítá, šlo podle něj o sporné přestupky, které předal svým podřízeným, aby je důkladněji prošetřili. Proces v této kauze zatím neskončil. Právě v souvislosti s prověřováním domnělého zahlazování přestupků předal někdejší ředitel státnímu zastupitelství data, která se později stala důvodem ke stíhání za neoprávněné nakládání s osobními údaji.
Přikryl působil 33 let jako policista. Byl ředitelem státní policie v Brně a Hodoníně. Hovořilo se o něm i jako o kandidátovi na policejního prezidenta.
