Už více než rok si nesmí brněnský krajský soudce Jan Kozák obléct talár. Čelí obžalobě, podle které chtěl po termínu účelově zařadit do insolvenčního řízení pohledávku na 450 tisíc korun.
Za zneužití pravomoci veřejného činitele mu nyní hrozí až deset let vězení. Proces se naplno rozjede za týden u Městského soudu v Brně. Právě tam má ale Kozák mezi soudci řadu známých.
Nejvyššímu soudu proto navrhl, aby případ přesunul nejlépe do Prahy. Ten se ale rozhodl, že proces se bude řešit v Brně.
„Považuji to za nevhodné. Případ je natolik vážný, že by o něm měli rozhodovat soudci v jiném městě, aby byly vyloučeny všechny pochybnosti,“ argumentoval kontroverzní soudce Jan Kozák, který byl v minulosti spojován s konkurzní mafií.
Podobně mluví i prezidentka Unie soudců Daniela Zemanová. Podle ní je přesun Kozákova případu minimálně věcí k uvážení.
„Jedná se skutečně o složitý problém a záleží na mnoha okolnostech. Například o jakou věc se jedná nebo do jaké míry se dotyční soudci znají. Nicméně obžalovaný nesmí mít důvod pochybovat o tom, že jeho věc rozhoduje nezaujatý arbitr. Vždy jde ale skutečně o individuální posouzení,“ nastínila Zemanová.
Předseda senátu Nejvyššího soudu Michal Mikláš své rozhodnutí v případu Kozáka zdůvodňuje tím, že nejsou dostatečně prokázány osobní vazby na konkrétní soudce. „Není nám známa žádná okolnost, která vnáší do trestního řízení pochybnosti o objektivnosti a nestrannosti brněnského městského soudu,“ konstatoval.
Podatelnu nepřesvědčil
Kozákovi vyšli vstříc alespoň částečně. Pokud se proti budoucímu rozsudku jedna ze stran odvolá, poputuje případ ke Krajskému soudu v Ostravě. Za standardní situace by se projednával na Krajském soudě v Brně, kde ovšem Kozák přímo pracuje.
Další případy soudců v opačné roli
|
Do potíží se Kozák dostal v souvislosti s insolvenčním řízením, které řešil jeden z jeho kolegů na brněnském krajském soudě. Podle všeho se Kozák snažil docílit, aby byla do procesu zařazena po řádném termínu na podání přihlášek pohledávka na 450 tisíc korun.
„Nejprve předstíral, že doklad nalezl v jemu přiděleném insolvenčním spisu, který se ale týkal úplně jiné věci. Tvrdil, že tam nejspíš byla založená omylem. Přinesl ji na podatelnu, kde ji ale odmítli kvůli nesrovnalostem s daty. Kozák chtěl tímto způsobem neoprávněně zvýhodnit jinou osobu kvůli osobním zájmům,“ píše se v obžalobě.
Tam je také zdůrazněno, že žádný z účastníků insolvenčního řízení nesmí být jakkoliv nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn.
V současné fázi se Kozák odmítá k případu jakkoliv vyjadřovat. „Počkám si na pravomocný rozsudek. Do té doby nebudu tuto věc komentovat i s ohledem na rodinu,“ prohlásil.
Kvůli trestnímu řízení čelí Kozák také kárné žalobě, kterou podal dnes už bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (zvolen za ANO) v březnu minulého roku a postavil ho mimo službu. „Tento stav nadále trvá,“ konstatovala Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Kozák tak nemůže soudit, a jak sám potvrdil, pobírá pouze poloviční plat. Dokud se celá věc nevyřeší, nemusí chodit do práce. „Pokud ho soudy zprostí obžaloby a vrátí se do služby, část ušlé mzdy by se mu měla podle zákona doplatit,“ podotkla mluvčí Krajského soudu v Brně Eva Lásková.
Problematická zpráva BIS
Ještě před lety přitom patřil Kozák mezi uznávané insolvenční soudce. O pověst ale přišel kvůli kontroverzním rozhodnutím. Na starosti měl například insolvenci související s kdysi proslulým Oděvním podnikem Prostějov.
A o talár ho chtěl připravit už někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (tehdy ODS), který proti Kozákovi rozběhl kárnou žalobu. Znepokojila ho výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS), která upozornila na korupci v justici.
Tajní agenti při rozsáhlé prověrce zjistili, že brněnský krajský soud nemá automatický systém přidělování insolvenčních návrhů a dochází tak k manipulacím. Kozák ale nakonec o talár nepřišel, protože mu nic závažného neprokázali. Na půl roku mu jen sebrali příplatek, který pobíral za funkci místopředsedy krajského soudu.
Další rozruch pak způsobilo odposlouchávací zařízení, které Kozák našel před dvěma lety ve své kanceláři. Vyklízel ji, protože mu vypršel mandát v čele soudu. „V domácím rozhlase nade dveřmi byla kamera a za pohovkou pak vysílačka. Bylo to pro mě překvapivé zjištění,“ komentoval tehdy Kozák nález „štěnice“.
Kdo ji do kanceláře nainstaloval, je dodnes otázkou. Jednalo se o nepříliš moderní odposlechové zařízení, což může naznačovat, že bylo v kanceláři zapomenuté už nějakou dobu.
