„Dřív tady byly vidět spousty hnízd a v nich desítky čápů, kteří tu vyváděli mladé. Teď, když těmi místy projíždím, tam prostě nejsou,“ potvrzuje břeclavský fotograf David Mahovský.
Na loukách totiž postupně odumírají solitérní duby, na kterých si čápi s oblibou stavěli svá hnízda. „Jsou na hranici životnosti a postupně padají,“ potvrzuje ornitolog David Horal. Čápi se tak z turisticky exponovaných míst stěhují hlouběji do lesa, kde na ně turisté nenarazí.
„Stáří zdejších dubů se odhaduje zhruba na 250 let. Přesněji se jejich věk těžko určuje. Stromy jsou vesměs uvnitř vyhnilé, takže podle letokruhů to možné není,“ vysvětluje Vladan Riedl ze Správy CHKO Pálava.
Na soutoku ale podle něj odumírají i mnohem mladší stromy. „Kvůli tomu, že se v roce 1985 postavily novomlýnské nádrže, které zadržují vodu, je spodní hladina v porostech daleko nižší a stromy v dříve zaplavované oblasti nedokážou kořeny k vodě dosáhnout,“ vysvětluje, proč bývalá království čápů padají k zemi.
Čápům vyhovují vlhké roky
V oboře dnes hnízdí kolem patnácti párů. V minulosti to přitom bylo mnohem víc. „Důvodem může být i to, že na soutoku žije víc orlů. Ti můžou čápům vybrat z hnízda mláďata. I dospělé ve vzduchu nahánějí, kvůli tomu pak čápi vůbec nemusí vyhnízdit. Některá hnízdiště v lesních koloniích už čápi kvůli orlům opustili,“ potvrzuje David Horal.
Čapí populaci nenahrává ani počasí posledních let. „Potřebují potravní základnu – žáby, ryby a hodně velkého hmyzu, hlavně kobylek. Proto většinou žijí u vlhčích míst. Vyhovují jim vlhké roky, kdy je hodně polních rozlivů, v nichž se líhnou žáby a pulci. Poslední dva roky ale byly extrémně suché,“ podotýká ornitolog.
Čápi se neměli kde nažrat a vylíhlo se mnohem méně mláďat. Další škody pak napáchalo prudké ochlazení loni v květnu a červnu, kdy řada mláďat v hnízdech zahynula.
Pozitivní zprávou je, že se úbytek čápů, zdá se, zastavil. K turistickým trasám už se ale zřejmě nevrátí. Soutok je přitom na jihu Moravy jedním z jejich největších hnízdišť.
