„Říkáme tomu dny s omezenou aktivitou. Lidé je stráví na lůžku, mimo školu či práci nebo s jiným vážným omezením své normální činnosti. Může za to zvýšený výskyt prachových částic ve vzduchu,“ vysvětlil za centrum Miroslav Šuta, lékařský expert v oblasti zdravotních rizik.
Aktivisté ale šli ještě dál – uvedli, že v důsledku špatného ovzduší mohlo během roku zemřít sto Brňanů. Dál mohlo mít na svědomí 600 hospitalizovaných pacientů pro vážné nemoci srdce a cév a 150 s onemocněním dýchacích cest.
Důležité je zdůraznit slovo mohlo – data nevycházejí z čísel od lékařů, ale ze speciálního výpočtu. Zdravotní ústav z Ústí nad Labem využil brněnská data o znečištění prachovými částicemi Českého hydrometeorologického ústavu z let 2011 až 2015 a zároveň statistická čísla o zalidnění určitých částí Brna.
„Nemáme údaje o tom, kolik lidí skutečně zemřelo nebo onemocnělo. Díky analýze ale máme přibližnou představu, kolik to teoreticky mohlo být,“ doplnil Šuta.
Aktivisté chtějí omezení dopravy v centru
Primářka plicního oddělení Fakultní nemocnice Brno Marcela Tomíšková upřesňuje, že znečištění vzduchu sice má vliv na stav pacientů, ale nemůže být jedinou příčinou onemocnění. „Na astmatiky mají vliv třeba pyly z květů, které jsou i v zelených oblastech bez aut. Svůj vliv mají i dědičné dispozice nebo jiné zdravotní problémy,“ dodala Tomíšková.
Za dlouhodobý problém se znečištěným vzduchem může hlavně doprava, zejména vozy s dieselovými motory bez filtračních prvků. Další aktivisté z hnutí Nesehnutí a Dejchej Brno proto apelují na změny územního plánu, především omezení dopravy v centru.
„Do stávajícího územního plánu se prvky pro zlepšení situace nedostanou, ale byli bychom rádi, pokud by se nový územní plán kvalitou ovzduší zabýval,“ potvrdila Hana Suchánková z hnutí Nesehnutí.
Na některých místech Brna jsou výsledky měření v pořádku, třeba v lužáneckém parku nebo pod hradem Špilberk. Lepšímu stavu vzduchu totiž napomáhá zeleň – i v podobě alejí v ulicích. Dlouhodobě špatná je situace v ulici Úvoz, Kounicova, u Dětské nemocnice nebo na Zvonařce.
Prachové částice podle své velikosti ohrožují různé části lidského těla. „Ty největší se usazují v nosních dutinách, ty nejmenší se mohou dostat do mozku nebo do plic a odtud do krve,“ upozornil Šuta. Způsobit tak mohou různá onemocnění – od problémů dýchacích cest až po krvácení do mozku nebo plicní embolii.
