Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Požár, poté výbuch. Obležený Špilberk před 275 lety zasáhla tragédie

  9:37aktualizováno  9:37
Dělostřelecká laboratoř na brněnském Špilberku patřila v 17. a 18. století k nejstřeženějším místům pevnosti. S výbušninami tam pracovali ohněstrůjci, zkušení dělmistři a jejich pomocníci, kteří dobře věděli, s jak nebezpečným materiálem manipulují. Přesto tam před 275 lety vznikl požár a zdmi citadely otřásl výbuch.

Špilberk na přelomu 19. a 20. století. | foto: kniha Račte pivečko nebo vínečko?

Šetnáctého března 1742 explodovalo kolem 20 kusů dvacetiliberních granátů, tedy jeden o váze zhruba 10 kilogramů, a střelný prach, který byl připravený ke zpracování. O život přišlo 29 lidí.

„Co přesně se tam stalo, není jasné. Patrně šlo o nedbalost, ale rozhodně to byla událost hodná zaznamenání,“ říká brněnský historik Jiří Vaněk, jenž výbuch na Špilberku zpracoval pro internetovou encyklopedii města Brna i do publikace Dějiny Brna.

Neštěstí se stalo ve velmi vypjaté době, kdy bylo Brno obklíčené pruskou armádou Fridricha II. a na Špilberku se soustředila tisícovka z celkem čtyř tisíc vojáků, kteří město bránili. K nim ještě přibylo 600 dobrovolníků z řad obyvatel města.

Blokáda začala v únoru 1742, trvala do začátku dubna téhož roku a skončila nezdarem Prusů. Pokud by ale v přípravně munice bylo v osudný den střeliva více nebo kdyby se laboratoř nacházela někde uvnitř hradu, byly by následky fatální. Exploze mohla totiž nahrát obléhateli.

„Bylo to štěstí v neštěstí. Krátce před požárem totiž vojáci přemístili větší množství vyrobené munice z laboratoře do zbrojnice, takže pevnost neutrpěla větší škody a tragická událost obranu Špilberku neoslabila,“ upřesňuje Vaněk.

V citadele se mačkala tisícovka vojáků

Z hlediska počtu obětí to ale byla největší nešťastná událost tohoto druhu na Špilberku a v Brně vůbec. Mezi mrtvými byli také čtyři ohněstrůjci, osm dělmistrů a tři invalidé.

„Byla to rána pro dělostřelectvo, protože ohněstrůjci byli vyšší poddůstojníci, kteří řídili palbu, a dělmistři ti, co pálili. Z dnešního hlediska by se řeklo, že šlo o vycvičené vojenské specialisty,“ poznamenal Vaněk.

Kde přesně byla laboratoř umístěná, dnes není jasné, ale pravděpodobně byla odsunutá mimo zdi pevnosti. I to bylo štěstí. „Podle informací, jež máme z počátku 18. století, se nacházela na bastionu u zadní brány a tam patrně byla i v době výbuchu,“ poznamenal Vaněk.

Událost zaznamenal poručík auditor Johann Maximilián Kindl, který byl členem posádky na Špilberku a působil také jako sekretář zemského velitelství.

I když obléhání Brna v roce 1742 skončilo pro obyvatele města šťastně a Prusové odtáhli s nepořízenou, velení císařských vojsk se z této události poučilo a rozhodlo o zásadní přístavbě hradu. Nechalo postavit kasematy.

„V době blokády se totiž v citadele mačkala tisícovka vojáků a je otázka, jak se tam vešli, protože běžně střežila Špilberk posádka o 50 mužích, kteří tu žili i se svými rodinami. V dobách nebezpečí byla zpravidla posílena, ale maximálně o necelé dvě stovky vojáků. Jenže v době pruského obléhání vzrostl jejich počet na čtyřnásobek,“ popsal Vaněk.

Ze skladu vzniklo obávané vězení

Habsburská vládkyně Marie Terezie rozšíření brněnské pevnosti dokonce zařadila mezi strategické stavby z hlediska obrany celé Moravy.

Nová přístavba s valenými chodbami měla sloužit jako sklad zásob potravin a vojenského materiálu i jako úkryt před bombardováním až pro 1 200 mužů. Zakázku na ni dostal cech brněnských zedníků. Ti také postavili v kasematech čtyři pece na chleba, které byly schopné v době nouze „nakrmit“ až pět tisíc strávníků.

Přístavba více než sto metrů dlouhé chodby v severním křídle Špilberku a kolem sta metrů v křídle jižním trvala tři roky, ale pro účely přímého útoku nebo obléhání nikdy neposloužila.

Pevnost postupně ztrácela na významu a kasematy sloužily hlavně jako sklady. Již dříve ale využívali Habsburkové jednu část jako vojenské vězení.

Až císař Josef II. ji celou přeměnil na civilní věznici pro nejtěžší zločince. A kasematy, jež měly původně chránit a zásobovat obránce města, prosluly jako nejhorší žalář v rakouských a českých zemích, kde si vězňové na doživotí odpykávali trest v temných kobkách přikovaní na řetězu.




Nejčtenější

Třinácté zlato pro Kometu! Brno suverénně obhájilo mistrovský titul

Jakub Krejčík zvedá Masarykův pohár nad hlavu. Kometa ovládla hokejovou...

Efektivní v koncovce, precizní v defenzívě. Hokejisté Brna ovládli páté finále extraligového play off, na ledě třinecké...

Na jižní Moravě jsou vyšší mzdy než v Praze. Firmy si přetahují lidi

Ilustrační snímek

Platy na jižní Moravě jdou do extrému, firmy totiž dorovnávají nejvyšší platy konkurentů. Hospodářská komora před...



Nechte Vranovu víc vody, žádají vodohospodáři Rakušany. Nádrž vysychá

Vodní nádrž Vranov

Jen tmavě zbarvené pruhy na březích vodní nádrže Vranov ukazují, kam až by mohla dosáhnout voda. Hladina je tady v...

Amálka se musí vyhýbat slunci, nemoc ji denně připraví o kbelík kůže

Tříletá Amálka Ježková se narodila s vzácnou nemocí kůže. Ichtyózou...

Podobně jako princezna Jitřenka z pohádky O bílé laňce se musí vyhýbat slunečním paprskům. Na rozdíl od ní však...

Kudy k Macoše? ptal se v noci muž recepční. Zachránila mu život

Propast Macocha.

Všímavosti hotelové recepční vděčí za svůj život osmatřicetiletý muž, který se chystal skočit do propasti Macocha...

Další z rubriky

Moravské Chorvaty nezákonně vyhnali komunisté, omluva dodnes nepřišla

Lenka Kopřivová je spoluautorkou knihy Barvy chorvatské Moravy. Každoročně se...

Expertka na moravské Chorvaty Lenka Kopřivová oživuje historii národa, který komunisté nesnášeli. „Chorvati byli...

Hrdinného lékaře Jílka popravili fašisté, jeho popel vysypali do řeky

Vojtěch Jílek proslul jako neobyčejně vlídný a svědomitý lékař i vynikající...

Jen málokdo asi ví, po kom nese jméno Jílkova ulice v Židenicích. A že se za osudem onoho muže a jeho rodiny skrývá...

Oběť si vyhlédla zlodějka přes výlohu. Ženě vyčnívala peněženka z kabelky

Pohotová zlodějka sebrala peněženku

Na neopatrnost doplatila sedmadvacetiletá žena, která nakupovala v Brně. Okradla jí pohotová zlodějka. V prodejně jsou...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz