Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Požár, poté výbuch. Obležený Špilberk před 275 lety zasáhla tragédie

  9:37aktualizováno  9:37
Dělostřelecká laboratoř na brněnském Špilberku patřila v 17. a 18. století k nejstřeženějším místům pevnosti. S výbušninami tam pracovali ohněstrůjci, zkušení dělmistři a jejich pomocníci, kteří dobře věděli, s jak nebezpečným materiálem manipulují. Přesto tam před 275 lety vznikl požár a zdmi citadely otřásl výbuch.

Špilberk na přelomu 19. a 20. století. | foto: kniha Račte pivečko nebo vínečko?

Šetnáctého března 1742 explodovalo kolem 20 kusů dvacetiliberních granátů, tedy jeden o váze zhruba 10 kilogramů, a střelný prach, který byl připravený ke zpracování. O život přišlo 29 lidí.

„Co přesně se tam stalo, není jasné. Patrně šlo o nedbalost, ale rozhodně to byla událost hodná zaznamenání,“ říká brněnský historik Jiří Vaněk, jenž výbuch na Špilberku zpracoval pro internetovou encyklopedii města Brna i do publikace Dějiny Brna.

Neštěstí se stalo ve velmi vypjaté době, kdy bylo Brno obklíčené pruskou armádou Fridricha II. a na Špilberku se soustředila tisícovka z celkem čtyř tisíc vojáků, kteří město bránili. K nim ještě přibylo 600 dobrovolníků z řad obyvatel města.

Blokáda začala v únoru 1742, trvala do začátku dubna téhož roku a skončila nezdarem Prusů. Pokud by ale v přípravně munice bylo v osudný den střeliva více nebo kdyby se laboratoř nacházela někde uvnitř hradu, byly by následky fatální. Exploze mohla totiž nahrát obléhateli.

„Bylo to štěstí v neštěstí. Krátce před požárem totiž vojáci přemístili větší množství vyrobené munice z laboratoře do zbrojnice, takže pevnost neutrpěla větší škody a tragická událost obranu Špilberku neoslabila,“ upřesňuje Vaněk.

V citadele se mačkala tisícovka vojáků

Z hlediska počtu obětí to ale byla největší nešťastná událost tohoto druhu na Špilberku a v Brně vůbec. Mezi mrtvými byli také čtyři ohněstrůjci, osm dělmistrů a tři invalidé.

„Byla to rána pro dělostřelectvo, protože ohněstrůjci byli vyšší poddůstojníci, kteří řídili palbu, a dělmistři ti, co pálili. Z dnešního hlediska by se řeklo, že šlo o vycvičené vojenské specialisty,“ poznamenal Vaněk.

Kde přesně byla laboratoř umístěná, dnes není jasné, ale pravděpodobně byla odsunutá mimo zdi pevnosti. I to bylo štěstí. „Podle informací, jež máme z počátku 18. století, se nacházela na bastionu u zadní brány a tam patrně byla i v době výbuchu,“ poznamenal Vaněk.

Událost zaznamenal poručík auditor Johann Maximilián Kindl, který byl členem posádky na Špilberku a působil také jako sekretář zemského velitelství.

I když obléhání Brna v roce 1742 skončilo pro obyvatele města šťastně a Prusové odtáhli s nepořízenou, velení císařských vojsk se z této události poučilo a rozhodlo o zásadní přístavbě hradu. Nechalo postavit kasematy.

„V době blokády se totiž v citadele mačkala tisícovka vojáků a je otázka, jak se tam vešli, protože běžně střežila Špilberk posádka o 50 mužích, kteří tu žili i se svými rodinami. V dobách nebezpečí byla zpravidla posílena, ale maximálně o necelé dvě stovky vojáků. Jenže v době pruského obléhání vzrostl jejich počet na čtyřnásobek,“ popsal Vaněk.

Ze skladu vzniklo obávané vězení

Habsburská vládkyně Marie Terezie rozšíření brněnské pevnosti dokonce zařadila mezi strategické stavby z hlediska obrany celé Moravy.

Nová přístavba s valenými chodbami měla sloužit jako sklad zásob potravin a vojenského materiálu i jako úkryt před bombardováním až pro 1 200 mužů. Zakázku na ni dostal cech brněnských zedníků. Ti také postavili v kasematech čtyři pece na chleba, které byly schopné v době nouze „nakrmit“ až pět tisíc strávníků.

Přístavba více než sto metrů dlouhé chodby v severním křídle Špilberku a kolem sta metrů v křídle jižním trvala tři roky, ale pro účely přímého útoku nebo obléhání nikdy neposloužila.

Pevnost postupně ztrácela na významu a kasematy sloužily hlavně jako sklady. Již dříve ale využívali Habsburkové jednu část jako vojenské vězení.

Až císař Josef II. ji celou přeměnil na civilní věznici pro nejtěžší zločince. A kasematy, jež měly původně chránit a zásobovat obránce města, prosluly jako nejhorší žalář v rakouských a českých zemích, kde si vězňové na doživotí odpykávali trest v temných kobkách přikovaní na řetězu.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Úplné seznamy kandidátů do zastupitelstev obcí podle okresů pro Jihomoravský kraj:

Volby do Senátu

Ve volbách do Senátu 2018 se v Jihomoravském kraji volí v obvodu 56 - Břeclav a v obvodu 59 - Brno-město. Pokud žádný z kandidátů nezíská v daném obvodu nadpoloviční většinu, bude se druhé kolo senátních voleb konat 12. a 13. října.



Nejčtenější

Superbiky v Brně končí, důvodem jsou vysoké finanční ztráty

Fanoušci na mistrovství světa superbiků v Brně.

Masarykův okruh ztrácí jednu z nejzajímavějších položek ve svém programu. Mistrovství světa superbiků, které se tam...

Nehoda, která změnila železnici. Lidé z okolí se po ní neštítili rabování

Ilustrační snímek

Přesně 90 let dnes uplynulo od pohřbu železničářů, kteří zemřeli při jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách české...



Chataři na kraji Brna mají strach z narkomanů a bezdomovců, už se střílelo

V chatové oblasti mají místní strach z bezdomovců a narkomanů. Policejní pásky...

Lidi ze zahrádek a chat v brněnské čtvrti Obřany tyranizuje parta narkomanů, kteří se zabydleli na některých pozemcích....

Developer chce v Brně nový mrakodrap, proti jsou místní i architekt města

Projekt s názvem Lidická 77 počítá s mrakodrapem naproti parku Lužánky....

Uprostřed bloku v Lidické ulici v Brně chce developer stavět 80 metrů vysoký kolos, do kterého se má vměstnat 177 bytů....

Migranty v návěsu odhalil řidič kamionu na cestě z Turecka až v Mikulově

V nákladovém prostoru kamionu se skrývali čtyři nelegální migranti.

Na čtyři muže ukryté pod plachtou kamionu narazili ve čtvrtek v Mikulově jihomoravští policisté. Černí pasažéři, kteří...

Další z rubriky

Elektrodový kotel za 61 milionů promění přebytky elektřiny na horkou vodu

Instalace elektrodového kotle Tepláren Brno.

Teplárny Brno zprovoznily v areálu Červený mlýn největší elektrodový kotel v Česku. Ten posílí spolehlivost dodávek...

O miliony korun z akcií Veletrhů Brno se nikdo nehlásí

Veletrhy Brno

Kdo si kdysi koupil akcie brněnských veletrhů, může mít naději, za ně na magistrátu jihomoravské metropole dostane...

Vize za miliardu. Z Hodonína až do Olomouce na lodi

Výletní loď se po Baťově kanálu blíží ke Spytihněvi, kde stojí nové přístaviště.

Olomoucký kraj chce prosadit výrazné prodloužení Baťova kanálu. Ředitelství vodních cest s trasou až do Olomouce v...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?

Najdete na iDNES.cz