Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Krize na záchrance trvá už rok. Živí ji spor o příplatek pro nové lékaře

  8:20aktualizováno  8:20
Odchod kritizovaného náměstka ředitele, audit, změna vedení kraje, zapojení mediátora. Nic nepomohlo. Ani po roce od vypuknutí se nepodařilo urovnat spory v jihomoravské záchrance, které loni v létě eskalovaly ve vyhlášení stávkové pohotovosti. Zažehnaná je alespoň personální krize. I to však má svou cenu.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Šestnáct nových lékařů, které záchranka přijala, totiž dostalo náborový příspěvek 150 tisíc korun. A to se nelíbí části stávajících zaměstnanců, hlavně odborářům.

„V mnohých případech jsme nově přijali lékaře, kteří měli o práci na záchrance dlouhodobě zájem a náborový příspěvek byl pro ně motivací pro definitivní rozhodnutí. Šli plošně na všechna územní oddělení s výjimkou Vyškova, kde jsou v blízkém dosahu dvě velké nemocnice, a to Fakultní nemocnice Brno a Prostějov. Zaměstnávají velké množství lékařů,“ informovala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Lékaři, kteří slouží na záchrance roky, jsou naštvaní. „Dostali sice nějakou odměnu, ale náborový příspěvek se jich pochopitelně netýká. Štve nás také, že řada lékařů slouží jen na dohodu a vybírá si ty nejlépe placené služby - o víkendu a v noci,“ vysvětlil předseda odborářů záchranky Bohuslav Zrza.

Na záchrance nyní pracuje 85 lékařů na hlavní pracovní poměr a dalších 50 na dohodu.

Zrza dodává, že přišli mladí lékaři bez atestace, kteří potřebují dohled. Ke změně tak podle něj nedošlo a dál trvá na odchodu ředitele Milana Klusáka. Ten se k němu sám ale dosud neměl a odvolat ho nemíní ani kraj. Krize tak může trvat až do října příštího roku, kdy má jít Klusák do důchodu.

„Ale kdoví, jestli to do té doby vydržím,“ podotýká ředitel.

Zrza uznává, že ne všichni jsou pro jeho odchod. „Lidé se rozdělili na ty, kdo vedení nepodporují, a ty, kdo naopak ano. Mezi sympatizanty patří vedoucí, technicko-hospodářští pracovníci a střední management. Řadoví zaměstnanci stojí za námi. Odchod Klusáka do důchodu by situaci vyřešil. S ostatními lidmi z vedení se nám komunikuje dobře,“ říká Zrza.

Vyřadili krajského radního

Do řešení situace se nově musel více vložit hejtman Bohumil Šimek (ANO), na kterého se odboráři začali primárně obracet. Nelíbil se jim přístup krajského radního pro zdravotnictví Igora Chlupa (ČSSD). Dokonce mu vytýkali, že je podjatý.

Šimek souhlasí s tím, aby byl na záchranku přijat manažer personalistiky. Hejtmanství také už v únoru rozhodlo, že najme mediátora, který by mohl pomoci zklidnit napjatou situaci. Ta je ale natolik vyhrocená, že obě strany mají problémy mluvit spolu v jedné místnosti.

„Klasická mediace, kdy se setkají obě strany u jednoho stolu, situaci nevyřešila, ale z mého pohledu byla velmi důležitá. Ukázala na problémy v řízení lidských zdrojů na záchrance. Proto se kraj jako zřizovatel rozhodl nehledat viníka starých sporů, křivd a chyb, ale vyřešit problémy v organizaci systémově. Vybrat HR manažera, který nastaví procesy do budoucna tak, aby se podobným konfliktům předcházelo. Roli mediátora tedy vnímám jako zásadní. Po vzájemné dohodě se všemi stranami nyní mediátor působí jako komunikátor na různých pracovních úrovních. Výstupy budou sloužit jako podklad pro budoucího specialistu na personální otázky,“ uvedl Šimek.

Upozorňovali na opilé lékaře

Do stávkové pohotovosti se podle odborářů zapojilo přes 200 zaměstnanců. Kromě jiného se jim nelíbí, že vedení neposlouchá jejich výtky (více jsme psali zde).

Vadí jim třeba postihy za špatnou obuv nebo oblečení. Poukazují také na nedostatečné obsazení pohotovostních služeb. Také upozorňovali, že na záchrance slouží opilí lékaři. Ředitel Klusák tehdy odmítl, že by šlo o nějaký zásadní problém, i když přiznal, že už několik případů opilosti na pracovišti řešili.

„Kvůli problému s alkoholem z organizace koncem loňského roku odešel jeden lékař. Od té doby namátkové kontroly nezjistily žádný problém s alkoholem na pracovišti,“ přiblížila mluvčí záchranky Kropáčková, jak aféra s opilými lékaři dopadla.

Po nátlaku odborářů už dříve na pozici náměstka ředitele záchranky rezignoval Rudolf Zvolánek. A kraj ještě za vlády Michala Haška (ČSSD) nařídil v jihomoravské organizaci vnitřní audit, který ale podle doposud zveřejněných informací zásadní potíže nezjistil.

Odchod ředitele situaci úplně nevyřeší, říká mediátor

S urovnáváním dlouhodobě znesvářených vztahů na jihomoravské záchrance má pomoci odborník na komunikaci Ondřej Přibyla, kterého kraj najal jako mediátora. Snadnou úlohu ovšem rozhodně nemá, obě strany totiž mají problém mezi sebou vůbec diskutovat.

Můžete přiblížit, jak mediace na záchrance probíhá?

Především to, o co se na záchrance snažím, již není mediace. Pokus o ni proběhl v březnu. Mediace je proces, kdy jsou obě znesvářené strany v jedné místnosti a mediátor se jim snaží pomoct, aby se slyšely a pochopily. O něco takového má smysl se snažit tehdy, když obě strany mají kapacitu slyšet druhého, aniž by přitom sbíraly munici pro svůj protiargument. Tak to bohužel momentálně není a při ultimativním požadavku odborů „odvolat ředitele“ není ani prostor k vyjednávání.

Co tedy lze dělat?

Během pokusu o mediaci v březnu bylo patrné, že konflikt vychází z dlouhodobých napětí a nastavení v organizaci. Mnoho z nich se týká personálních procesů, jako je nabírání zaměstnanců, udělování odměn či hodnocení výkonu. Proto se kraj rozhodl jako hlavní řešení najít pro záchranku odborníka na personalistiku. Já jsem nabídl, že mohu pomoci s komunikací a mapováním konfliktu do doby, než tento člověk bude vybrán. V současnosti tedy navštěvuji jednotlivé výjezdové základny i porady vedení, naslouchám různým stranám a snažím se pochopit jejich perspektivy. Tento pohled do nižších pater organizace dává mnohem konkrétnější obraz celého sporu.

Vyřešil by situaci odchod ředitele záchranky Milana Klusáka?

Hledat vinu je jedna věc, uzdravit organizaci druhá. Potenciální nové vedení by stejně muselo původní problémy řešit, což při starání se o běžný provoz organizace je pořádně těžký úkol. Je potřeba říct, že pan Klusák má podporu přibližně poloviny zaměstnanců, kteří se vyjádřili proti postupu odborů, a tyto lidi je potřeba brát vážně – stejně jako ty, kteří upozorňují na problémy. Postup kraje, tedy hledání specialisty na lidské zdroje, považuju za opodstatněný a systémový přístup a věřím, že přinese ovoce.

V čem spatřujete největší problém?

Pro zaměstnance záchranky je nejspíš hlavní problém v tom, jak dlouho situace trvá. Mimo organizaci podle mě problém není vlastně žádný, myslím, že záchranáři jsou profesionálové a o pacienty se postarají dobře.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Výbuch v areálu Vojenské akademie ve Vyškově zabil vojáka. Ostatní byli...
Zraněný voják z Vyškova je po operaci. Vyšetřování výbuchu pokračuje

Vojenská akademie ve Vyškově už funguje po úterní explozi a následné evakuaci v normálním režimu. Také zraněném vojákovi se daří dobře. Příčinu výbuchu nadále...  celý článek

Miliony prý získal vysoký policista v loterii a z dědictví. Ilustrační snímek
Češka vylákala od Nora přes 53 milionů korun, dostala osm let vězení

Podvodnice, která spáchala škodu velkého rozsahu. Tak vidí brněnský krajský soud sedmadvacetiletou Barboru Havířovou, která podle obžaloby vylákala od muže z...  celý článek

Interiér Žarošské kaple obsahuje vzácné náhrobky z 15. až 17. století.
Kaple v Bučovicích nepatří církvi, ale městu, odhalila stará smlouva

Další neúspěch má za sebou římskokatolická církev, která se u soudu domáhala získání kaple Žarošských v Bučovicích. Drobnou sakrální stavbu, která stojí v...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.