„Modrou“ verzi moravské vlajky obcím zdarma rozesílá brněnská firma Alerion (na...

„Modrou“ verzi moravské vlajky obcím zdarma rozesílá brněnská firma Alerion (na snímku jednatel společnosti Tomáš Pokorný). | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Na počest věrozvěstů zavlají dvě vlajky Moravy. Každá má jiné příznivce

  • 52
Dvě verze moravské vlajky zavlají u příležitosti svátku duchovních patronů Moravy, věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Bíločervená orlice na modrém poli propaguje přemyslovské spojení s Čechy, žlutočervená na modrém štítě v žlutočerveném poli revoluční protičeské snahy z roku 1848. Každá má své příznivce.

Zatímco spolek Moravská národní obec (MNO) sedmým rokem iniciuje vyvěšování žlutočervené orlice, společnost Alerion obcím už několik týdnů rozesílá vlajku modrou s červenobílým znakem.

„Loni jich bylo kolem 130, letos 70, ale rozdávat chceme i po svátcích, takže číslo bude vyšší,“ říká Tomáš Pokorný, jednatel brněnské firmy, jež se výrobou praporů a vlajek zabývá.

Na „body“ vede MNO, jejíž žlutočervenou verzi podporuje většina z asi 1 900 moravských obcí.

Většina z asi 1 900 moravských obcí dává přednost praporu ve žlutočerveném...

„Dosud se jich připojilo 1 225, včetně některých památek,“ hlásí místopředsedkyně spolku Lenka Holanová. Tábor přívrženců se letos rozrostl o další stovku po celé Moravě, například o Přerov.

„V Jihomoravském kraji ozdobí stožár u břeclavské či kyjovské radnice nebo také u hejtmanství,“ vypočítává Holanová.

Na rozdávání modrých praporů přispívá tajemný sponzor

Naproti tomu v Doubravníku na Brněnsku zavlaje modrý prapor s červenobílou orlicí. Od Alerionu jej vedení městyse získalo zdarma jako dar.

Stejně jako loni také letos platí výrobu utajený sponzor, jenž kromě svého jména nechce uvést ani částku, kterou na propagaci dal.

„Jako odbornými texty poučený laik vím, že se jedná o nejstarší vlajku, tedy prapor Moravy, jehož podoba je s historií, současnou legislativou a symbolikou České republiky i krajů v souladu. A právě na tom záleží, proto jsem na výrobu přispěl,“ vzkázal redakci MF DNES přes firmu Alerion.

Anonymitu zdůvodnil tím, že jeho jméno není důležité. „Podstatný byl a je záměr a jeho přínos pro život v obcích, které tuto nabídku přijaly a ještě přijmou. Chtějí si připomenout moravskou identitu a zároveň zůstat ve shodě s širokým povědomím o tom, jak vypadá moravský znak a jak může vypadat moravská vlajka,“ dodal.

S tím se v Doubravníku ztotožňují. „Dlouho jsme vyvěšovali žlutočervenou vlajku, ale tahle se nám zdá z historického hlediska lepší. Ale ať už zavlaje ta, či ona, důležité je přihlásit se k tomu, že jsme Moravané a že tu žijeme,“ má jasno tajemník úřadu Zdeněk Šikula.

Vlajku Moravě nejde přiznat

Podle heraldika Zdeňka Kubíka z Alerionu je „modrá“ vlajka původní a pochází od Přemysla Otakara II. ze 13. století.

„Tehdy se tento markrabě moravský stal českým králem a začal nově používat stříbrnočerveně šachovanou orlici se zlatou korunkou a pařáty v modrém poli vedle stříbrného českého a původně moravského lva v poli červeném,“ popisuje Kubík.

„Takže vycházela z české státnosti. A v této podobě také zdobila a označovala řadu listin a dokumentů,“ doplňuje.

Vůbec nejstarší vyobrazení mají v sále městského hradu Gozzoburg v Kremži - Přemysl Otakar II. totiž vládl i rakouským zemím.

„Znaky Moravy a Čech bychom našli i ve znakovém sále Karla IV. z roku 1361 na hradě Lauf u Norimberka. A moravský prapor popsal i kronikář bitvy u Kressenbrunnu z 12. července 1260 ve veršované kronice Ottokara Štýrského,“ tvrdí Kubík.

Takový výklad však představitelé MNO neuznávají. „Ve středověku žádné vlajky neexistovaly,“ namítá Holanová.

„Problém je v tom, že neexistuje ani Morava jako právní subjekt, takže není možné jí oficiálně vlajku přiznat. My doporučujeme žlutočervenou, kterou jako jedinou schválil Moravský zemský sněm v roce 1848 (za vlády Ferdinanda V. Dobrotivého - pozn. red) a ta je nejblíž zákonné podobě,“ vysvětluje.

Spor se dotýká nacionalismu

Na stranu červenožlutých se přiklání i Jihomoravský kraj. „Oficiální podoba moravské vlajky neexistuje. Sněm však tehdy v návrhu nového zemského zřízení schválil, že ‚Země moravská podrží dosavadní svůj erb zemský, totiž orlici vpravo hledící, v poli modrém a červenozlatě kostkovanou. Zemské barvy jsou zlatá a červená‘,“ popisuje mluvčí kraje Eliška Holešinská Windová.

Podle Pokorného k tradici a hrdému moravanství stačí původní modrá vlajka. „Nepotřebujeme další sněmy a parlamenty, abychom se hlásili k tradicím Moravy. To, co propaguje Moravská národní obec, zavání nacionalismem,“ podotýká.

To ale šéf MNO Jaroslav Krábek důrazně popírá. „Nejsme nacionalisté jen proto, že máme v názvu národní. Nacionalismus odmítáme,“ upozorňuje Krábek. Podle něj to ale není v rozporu se snahou spolku o obnovu zemského zákonodárného orgánu pro moravské území.

„Vyvěšování vlajky je pouze to nejviditelnější, my se ale chceme dostat dál. Připravujeme návrh s pracovním názvem Vize 2018, kde přinášíme odbornou analýzu toho, jak je současná centralizovaná samospráva v České republice nefunkční. Rádi bychom tak vyzvali politiky k diskusi,“ dodává Krábek.