Pavel Paleček - Pavel Paleček u památníku vojáků Rudé armády v Brně-Králově Poli | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Srp a kladivo v brněnském Králově Poli uráží válečné oběti

Nepřihodí-li se něco neočekávaného, pak 20. dubna - takřka dvacet let poté, co v této zemi skončila druhá totalita dvacátého století - se v brněnském Králově Poli vrátí na pomník v parčíku u kostela Nejsvětější trojice symbol oné totality: srp a kladivo.
Reklama

Tato skutečnost vzbuzuje kontroverzní reakce. Na stránce www.poctapadlym.cz vznikla výzva proti podobnému záměru a ozývají se i historici, podle jejichž soudu neexistují pro návrat totalitního symbolu na mohylu ani odborné důvody.

Jedním z historiků, kteří se kauze královopolského pomníku delší čas systematicky věnují, je Pavel Paleček, který se zabýval také způsobem likvidace a uložení ostatků obětí nacismu a komunismu v Československu.

Proč na pomníku v Božetěchově ulici nemá co dělat symbol srpu a kladiva?

Nejdřív bych rád něco řekl jako Královopolák, ne jako historik: K dvacátému výročí pádu komunismu nasazovat na pomník symboly bolševismu, které z něj právě před dvaceti lety byly odstraněny, považuju za absurdní.

Úplně stejně absurdní, jako když nás třídní učitelka soudružka Floriánová s celou základní školou hnala každý rok před královopolský památník s mávátkem v ruce na výročí bolševického puče a na První máj. Z pomníku se stalo komunistické poutní místo, pionýři před ním skládali sliby. Žádné politické symboly by na něm už být neměly.

Pavel Paleček

Je to věc zdravého rozumu, ne odborného stanoviska historika. Na hrobech vojáků se i dnes konají politické mítinky KSČM nebo mladých komunistů – pustila by je správa hřbitovů na centrálku? Je to urážka válečných obětí a pokračování přivlastňování si významu jejich obětí.

Jaké máte argumenty proti srpu a kladivu jako historik?

Vojáci, kteří jsou v Králově Poli pohřbeni, nebojovali za bolševismus, ani za socialismus, padli jako vojáci rudé armády v boji s nacistickým režimem. Existuje celá řada vyjádření kolegů, kteří jednoznačně nedoporučují, aby zde srp a kladivo byly umístěny – z brněnských je to například Jiří Pernes. Ani ministerstvo zahraničních věcí, když se seznámilo s celou problematikou, nedoporučilo návrat oné symboliky.

Naopak, ruské straně zdůraznilo, že umístění srpu a kladiva na pomník je věcí výkladu českého trestního zákoníku, který zakazuje propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka.

"Posuzovat by měli odborníci"

Existují však také posudky, na které se odvolává magistrát a které naopak návrat této symboliky doporučily.

Dva posudky, které toto doporučují, jsem si přečetl. Nevadilo by mi, že magistrát o posudky požádal dva soudní znalce, kteří nejsou historici. Nevadilo by mi ani, že ani jeden z nich nevystudoval magisterský program na vysoké škole. Nevadí mi, že jeden z nich je důchodce a druhý zaměstnanec JAMU. Nedovedu ale pochopit, že může magistrát zadat vypracování posudků soudním znalcům, kteří jsou znalci v jiném oboru. Ani jeden z nich totiž není znalcem v oboru heraldiky, vexilologie nebo faleristiky (nauky o znacích, symbolech, vlajkách či vyznamenáních – pozn. red.).

„Uředníci už v roce 2007 dali zakázku na opravu královopolského pomníku členovi Městského výboru KSČM v Brně Aleši Kopkovi. Ten má pro brněnskou KSČM na starosti propagaci.“

Takoví odborníci k vyjádření magistrátem přizváni nebyli a nechápu proč. Myslím, že jde o selhání úředníků, kteří už v roce 2007 dali zakázku na opravu královopolského pomníku členovi Městského výboru KSČM v Brně Aleši Kopkovi. Ten má pro brněnskou KSČM na starosti propagaci – tomu jedinému to nemám za zlé – dělá jen svou práci. On jako živnostník za peníze magistrátu vytesal srp a kladivo na pomník poté, co byly totalitní symboly v roce 1990 odstraněny. Tak vznikla celá kauza.


Proč byl vlastně královopolský pomník zařazen mezi památky, a dodnes se tedy k jeho osudu musí vyslovovat i památkáři?

V roce 1958 se v Československu rozjela nová vlna čistek. Ve stejné době byl pomník účelově zpamátněn podle mého názoru jen proto, aby – pokud jej někdo poškodí – mohl být viník odsouzen nikoliv za protisovětský či protikomunistický čin, ale za poškozování kulturní památky - tedy za věc nepolitickou.

Pavel Paleček

Političtí vězni přece v Československu neexistovali! Podobně jako disidenti nebývali stíhání za rozmnožování samizdatu ale za příživnictví – vybírali za samizdat prý po pětikoruně. V roce 1990 došlo k odpamátnění rodného domu Klementa Gottwalda v Dědicích i řady dalších objektů. Bohužel, v případě královopolského pomníku se to nestalo, takže do celé věci jsou zavlečeni památkáři, ačkoliv se nejedná o místo, kde by památková péče byla stoprocentně nezbytná.

Jaké legislativní normy se vůbec na tento případ vztahují?

Existuje Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů z roku 1999 (na niž se mimo jiné odvolává brněnský magistrát – pozn. red.), která byla přijata především kvůli faktu, že drtivá většina hrobů československých vojáků v bývalém Sovětském svazu není v tak dobrém stavu jako hroby rudé armády v Česku.

„Kde leží stovky Čechoslováků popravených bez ohledu na jejich státní příslušnost během stalinských čistek ještě dávno před druhou světovou válkou, se asi nedozvíme.“

Hlavním důvodem této dohody tedy nebylo, že by se Česká republika nestarala o hroby ruských padlých, ale zákon je instrumentem pro nátlak na ruskou stranu, aby začala pečovat o hroby československých obětí pohřbených v Rusku. Týká se to tisícovek padlých legionářů, o jejichž hroby za bolševického režimu samozřejmě nikdo nedbal, protože čeští legionáři bojovali proti bolševikům hned po jejich převzetí moci na konci první světové války. Kde leží stovky Čechoslováků popravených bez ohledu na jejich státní příslušnost během stalinských čistek ještě dávno před druhou světovou válkou, se asi také nedozvíme. Kde jsou hroby stovek Čechoslováků odvlečených z Prahy a Brna do gulagů v květnu 1945 a později?

Odvolaný ruský generální konzul Sibilev kritizoval odstranění symbolů srpu a kladiva s odvoláním na mezivládní dohodu...

Dohoda o vzájemném udržování válečných hrobů říká jednoznačně, že "smluvní strany postupují v souladu s právními předpisy svého státu", což znamená, že pro péči o ruské hroby na českém území platí české právní normy. A naopak. A pak dohoda pokračuje, že obě strany také "dbají národních, náboženských a jiných tradic obou států". To je docela výmluvné a magistrát by měl mít způsob, jak se proti tlaku z ruské strany ohradit – stejně jako to udělalo ministerstvo zahraničí. Řešení, které zvolil magistrát, vede jenom k dalším sporům, nikoliv ke smíření a pietě. Dávat na pomník totalitní symboly je v rozporu s českou demokratickou tradicí.

Když před dvěma lety pomaloval Michal Estráda obrazy Rudolfa Brančovského v klubu Desert „háknkrajcy“, nebyl nakonec stíhán jen proto, že tu svastiku namaloval obráceně. Tehdy zvolená symbolika pohoršovala rozhodně víc než královoplský pomník. Srp a kladivo jsou na totožném seznamu symbolů jako hákový kříž, ale vypadá to, že stále měříme dvojím metrem.

KSČM ze svého znaku srp a kladivo odstranila záhy po roce 1989 a nahradila stranický symbol třešněmi. V Maďarsku říká přímo trestní zákoník, že zobrazení srpu a kladiva je trestné. Ve Spojených státech není naopak trestné ani zobrazení hákového kříže. Těžko si ale představit, že by tamní společnost tolerovala, aby se takový znak vytesal za veřejné peníze - a ještě na něčí hrob.

PŘEČTĚTE SI SOUVISLOSTI

Historik Petr Blažek ve své studii o symbolice srpu a kladiva, konstatuje, že ačkoli je v České republice tato symbolika zakázána (pod paragrafy198 a 260, odstavec 1 trestního zákona, které postihují veřejnou propagaci symbolů či ideologií, které hlásají rasovou nebo třídní nenávist – pozn. red.), neexistuje případ, kdy by za propagaci bolševického symbolu byl někdo u nás stíhán. Čekal bych, že srp a kladivo bude propagovat třeba komunistická mládež, ale ne brněnský magistrát. Stále máme komunismus zarytý pod kůží a většině lidí je to asi jedno. Česká republika odsoudila prvního člověka za zvěrstva stalinismu teprve 20 let po pádu komunismu – Ludmilu Brožovou-Polednovou.

"Oficiálním symbolem byla rudá hvězda"

Magistrát se odvolává při rekonstrukci pomníku na Zákon o válečných hrobech 122/2004 Sb. Říká něco k problematice použité symboliky?

Zákon neříká nic, o co by magistrátní úředníci mohli vážně opřít svůj postoj. Na válečných hrobech padlých Němců jsem nikdy žádný hákový kříž neviděl... Nechtěl bych, aby to vyznělo, že srovnávám ruské a německé vojáky padlé za druhé světové války. Vojenský historický ústav, který je součástí ministerstva obrany, jednoznačně doporučil na pomník v Brně prostou rudou hvězdu, která je oficiálním symbolem rudé armády z té doby. A to s připomínkou, že umístění srpu a kladiva by naopak pietu místa narušovalo. A to vzhledem k českým obětem sovětské okupace roku 1968. Pod koly Sovětské armády zahynula stovka nevinných lidí během několika týdnů po 21. srpnu 1968.

Německé vojáky srovnat s ruskými nejde, ale ty dvě totality – nacistickou a bolševickou – srovnávat můžeme.

Ty ano. Despocii, kterou sovětská armáda do střední a východní Evropy pomohla exportovat, lze bez nadsázky srovnat s tou nacistickou. Naděžda Kavalírová vyzvala primátora Romanu Onderku, aby na místo zkříženého srpu a kladiva či symbolu okupačních armád magistrát instaloval například ruský pravoslavný kříž nebo jiný symbol, který bude zachovávat pietu a bude usmiřovat.

Pokud by brněnský magistrát nakonec k takovému smíření přispět chtěl – což se už asi nestane, než na renovovaný pomník srp a kladivo přibudou – co byste úředníkům navrhl?

Ať umístí u pomníku aspoň informační ceduli, aby si lidé uvědomili, že jsou na hřbitově. Na miniaturních písmenkách se na pomníku dočtete, že v okolních hrobech leží 326 vojáků. Dnes víme, že toto číslo neodpovídá skutečnosti. Jsou spekulace o tom, zda dokonce v 50. letech nedošlo k jejich exhumaci. Současný areál není nijak, ani opticky, oddělen od okolního parku. U hrobu najdete stříkačky od feťáků, venčí se tam psi, večer je do parku vůbec neradno chodit, řadu lidí tam okradli. K poctě po válce narychlo pochovaným vojákům v královopolském parku by asi nejvíc prospělo, aby spočinuli na centrálním hřbitově, vedle 3000 svých spolubojovníků.

"U hrobů se válí stříkačky feťáků"

Reklama
Reklama
Reklama