Zhruba osmdesátiminutový film mapuje nevšední pouto skupiny brněnských fotbalových fanoušků k nyní už kultovní stavbě.
„Nejvíc mě překvapila provázanost a intenzita vztahu fanoušků k tomuto místu. Těžko říct, jestli jsou to vůbec fanoušci Zbrojovky, protože po jejím odstěhování z Lužánek přestali na fotbal chodit. Bylo zajímavé zjistit, jestli se identifikují spíš s klubem, nebo stadionem. Myslím, že je to tak půl na půl, což je výjimečné,“ sděluje režisér snímku Tomáš Hlaváček.
„Velkou roli v tom hraje historie brněnského klubu i mládí dnešních otců a matek od rodin, které mají spojené právě s tímto stadionem. Je plno tradic, které se uměle oživují, ale tady to nebylo vůbec potřeba. Láska a vztah ke stadionu jsou stále živé, což se projevilo tím, že tam fanoušci bez vedlejších motivací chodili, trávili čas a sami si udělali svou akci,“ přibližuje Hlaváček.
Naráží tím na velkolepý rozlučkový zápas Petra Švancary v létě 2015, před kterým dobrovolníci z řad fanoušků a pamětníků slávy Lužánek stadion v dezolátním stavu sami vylepšovali. Samotná exhibice pak měla epochální úspěch.
„Chceme zjistit, jaký má film potenciál“
„Ale i po Švancarově rozlučce se na stadionu dál potkávali lidé, mezi kterými vzniklo přátelské pouto. Organizovaly se tam různé akce jako koncerty nebo sjezd automobilů. To místo hodně ožilo a je cítit velká poptávka, aby dál fungovalo. Samozřejmě především sportovně,“ říká Hlaváček.
Ten původně začal pracovat na dokumentárním filmu, který sleduje vývoj politického hnutí Žít Brno.
„To mělo v programu nějakým způsobem pracovat se stadionem a revitalizovat ho. Když se dostali do koalice a rozhýbalo se dění kolem Švancary, pochopil jsem, že to bude něco většího a začal jsem cíleně točit kolektiv fanoušků,“ popisuje Hlaváček.
Dění kolem příznivců a Lužánek sledoval od začátku roku 2015 do léta 2017.
„Ze začátku jsem měl dilema, protože dokumentů o fotbalových fanoušcích už je hodně. Ale řeší se tam spíš radikální projevy a skupiny rowdies nebo ultras, což mě až tolik nezajímalo. Mě zajímala skupina fanoušků, kteří jsou schopni tím místem žít a znamená pro ně celoživotní lásku a naplnění. Není to pro ně jen způsob, jak si vylít zlost,“ oznamuje režisér.
Jeho Stadion se bude poprvé promítat 24. a 25. dubna v brněnském klubu Fléda a zájemci už nyní skupují vstupenky.
„Chceme zjistit, jaký má film potenciál, jaký vyvolá ohlas a jaká je jeho cílová skupina. Zároveň chceme zkusit najít lidi, kteří by nás podpořili, protože dokument jsme dělali v podstatě bez honoráře,“ vysvětluje Hlaváček.
Reakce a zájem publika naznačí, co bude s filmem dál. „Podle zpětné vazby se uvidí, jestli budeme hledat distributora, nebo třeba zjistíme, že je to čistě festivalový film,“ podotýká Hlaváček, který vede také jednání s Českou televizí.
