„Stáhlo se mi hrdlo a nemohl se nadechnout,“ říká alergik, jemuž začalo komplikované jaro

Zhruba sedmnácti procentům Jihomoravanů, to znamená každému pátému, právě začaly komplikace - alergická sezona. K hlavním alergenům patří pyl břízy. Mezi těmi, jimž každý rok ztěžuje život, je i Peter Bálint, student informatiky v Brně.

Ilustrační foto | foto: Jan Doubravnický, iDNES.cz

"Alergie mi brání v mých oblíbených aktivitách," prozradil dvaadvacetiletý Bálint, který by rád trávil čas v přírodě jako ostatní lidé. Všude poletující pyl mu to však nedovolí.

pylový kalendář na duben

Byliny: srha
Trávy: řepka, hořčice, drnavec, jitrocel, sedmikráska, pamapeliška
Stromy: bříza, jírovec, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, habr, dub, líska, ořešák, jilm, topol, platan, olše, jalovec, tis, vrba, borovice

"Je velmi nepříjemné sedět venku a najednou začít kýchat a nemoci přestat i patnáct minut," popsal student. "Vždy s sebou musím nosit několik balíků kapesníků, léky a kapky. Zkrátka kompletní lékárnu," vtipkoval Bálint.

Neustálé kýchání a smrkání netrápí jen jeho. "Nechci obtěžovat okolí. Přece jen sedět a povídat si, zatímco člověk vedle vás v jednom kuse kýchá, není zrovna představa příjemného odpoledne," krčí rameny.

Kvůli silné alergii, která mu občas nedovolí ani vylézt z domu, pobýval v dětství často u moře nebo na horách. "Obvykle to pomohlo jen na nějakou chvíli," říká Bálint.

Červené oči, špatné dýchání, ucpaný nos

Stejně jako většina alergiků i Bálint musí jaro přetrpět s červenýma očima, problémy s dýcháním, kýcháním a ucpaným nosem. Den bez toho, aniž by si vzal lék či kapky, není představitelný.

"Kritické je to hlavně ráno a večer. To bych se nejraději zavřel do nějaké uzavřené krabice a vylezl až v poledne, případně v noci," vtipkuje Bálint, kterého zhruba před rokem zastihl takzvaný anafylaktický šok.

"Tehdy se mi stáhlo hrdlo a nemohl jsem dýchat," vzpomíná student na stav, na který nebyl připraven.

Za vznik alergie mohou geny

Podle alergologů se přitom letos alergie o měsíc zpozdila. "Pylová služba udává, že je letos o měsíc zpožděno, a proto se objevují dohromady pylová zrna stromů, které již měly dokvést - olše, líska - s břízou," uvedla Bronislava Novotná, vedoucí alergologické ambulance Fakultní nemocnice v Brně.

Alergie přesto nepřichází ve většině případů jen tak z čista jasna. "Za vznik alergie je odpovědná genetická vloha a vliv zevního prostředí," vysvětlila Novotná.

Nejvíce ohroženi výskytem alergie jsou proto ti, jejichž rodiče nebo sourozenci nějakou alergií trpí.

Léky alergii pouze utlumí, ale nevyléčí

A jak lze pylovou alergii léčit? "Prvním léčebným postupem je vždy eliminace alergenů. To je v případě pylů obtížné, ale přesto jsou doporučovány speciální sítě do oken, častější mytí vlasů, na kterých ulpívají pylová zrna, pokud je to možno, odjet do krajin, kde se  pylová zrna nevyskytují," popsala alergoložka.

Dalším krokem je podle ní užívání léků, které však projevy alergie neléčí, pouze je ztlumí.

"Jsou doporučována antialergika jako cetirizn, loratadin, topické nosní kortikosteroidy či anemizační nosní kapky," vyjmenovala Novotná.

Poslední a jedinou léčbu, která snižuje alergickou reaktivitu na pyly, je léčba vakcínami. 

Velmi se mu ovšem ulevilo, když rodiče odstranili z bytu koberce a péřové polštáře a peřiny nahradili antialergickými. Před rokem ho navíc nepřipraveného zastihl alergický záchvat. "Stáhlo se mi hrdlo a nemohl jsem dýchat," vzpomíná Bálint, který musí každé jaro přetrpět s červenýma očima, problémy s dýcháním, kýcháním a ucpaným nosem. Den bez toho, aniž by si vzal lék či kapky, je pro něho nepředstavitelný.