Kdyby nebylo příbuzných, důchodkyně by se dostala do velmi složité situace. (Ilustrační snímek)

Kdyby nebylo příbuzných, důchodkyně by se dostala do velmi složité situace. (Ilustrační snímek) | foto: Archiv MAFRA

Stařenka čekala na příspěvek na péči rok. Úřady jsou zahlcené žádostmi

  • 17
Nebýt obětavých příbuzných, ocitla by se třiadevadesátiletá Vlasta z Brna v těžké situaci. Téměř třináct měsíců čekala po úrazu na vyřízení žádosti o příspěvek na péči. Z něho by si jako nemohoucí platila pomoc pečovatelů. Kvůli změně v systému dávek však úřady zahltily tisíce nevyřízených žádostí.

Důchodkyně Vlasta je přitom po úrazu v roce 2011 téměř zcela odkázaná na pomoc ostatních. Kvůli zdlouhavé úřední proceduře se ovšem musela obejít bez osmi tisíc měsíčně, ze kterých si mohla za pomoc zaplatit.

Příspěvek na péči

Je určen těm, kteří se v běžném životě neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku tito lidé platí buď příbuzným, nebo poskytovatelům sociálních služeb.

Měsíční výše:

  • Lehká závislost 800 Kč
  • Středně těžká závislost
    4 000 Kč
  • Těžká závislost 8 000 Kč
  • Úplná závislost 12 000 Kč

O poskytnutí příspěvku a jeho výši rozhoduje úřad práce. Počet nevyřízených žádostí na jihu Moravy se pohybuje kolem 500.

Příbuzní, kteří o ni celodenně pečovali, tak zůstali téměř bez prostředků. Nemluvě o tom, že za služby odborného personálu, který obvykle s péčí o nemohoucí lidi rodinám pomáhá, se například v Brně platí kolem stokoruny za hodinu.

Žádost, kterou má MF DNES k dispozici, podávala žena s pomocí příbuzných loni na konci ledna. Teprve teď v únoru ale úředníci o penězích rozhodli. A to po řadě urgencí a dotazů.

"Návštěva sociálních pracovníků, kteří chodí zdravotní stav žadatele posoudit přímo k němu domů, se odehrála loni na jaře. Když jsem se pak na podzim ptal, jak to s naší žádostí vypadá, dozvěděl jsem se, že ještě ani nezačalo zpracování posudku," popisuje příbuzný žadatelky, která si nepřeje zveřejnit celé jméno.

Stovky, možná tisíce případů

Pomalý postup úředníků však nebyl jediným zádrhelem. "Když jsem na úřad napsal e-mail s dotazem, jak se situace vyvíjí, odpovědi jsem se nedočkal vůbec nebo s pořádným zpožděním. Telefon také zvednou málokdy. Když tam člověk přijde osobně, nemají úřednice žádné cedulky, takže vlastně nevíte, s kým mluvíte. A málokdy se dozvíte něco konkrétního," popisuje své zkušenosti muž, který s úřadem jednal.

Lidí s podobnými potížemi jsou na jižní Moravě stovky, nebo dokonce tisíce. Úředníci z úřadu práce totiž loni převzali sociální agendu od svých kolegů z obecních úřadů. A žádosti o příspěvek na péči nebo třeba dávky hmotné nouze je zprvu zcela zahltily.

"Loni na podzim jsme kvůli tomu evidovali tři tisíce neuzavřených sociálních spisů," konstatovala ředitelka jihomoravského úřadu práce Marie Cacková, která do funkce nastoupila právě loni na podzim.

Úředníci pracovali i v sobotu

Při pohledu na stohy nevyřízených spisů na tuto agendu nasadila všechny vyškolené pracovníky. Úřadovat začali také externisté a pracovalo se i v sobotu.

"Díky tomu se nám dosud podařilo počet nedořešených žádostí v kraji snížit pod pět set. Začátkem března už budou všechny resty vyřešeny a budeme řešit jen nové žádosti," slibuje Cacková.

Uznává však, že řada lidí se kvůli dočasné zahlcenosti úřadu dostala do potíží. Nepříjemnosti se navíc dotkly i lidí, jako je důchodkyně Vlasta, kteří svým pobytem doma vlastně šetří státu peníze.

Kdyby byla totiž třiadevadesátiletá žena v té době v lékařském zařízení, zaplatil by stát za péči o ni mnohem více než osm tisíc korun, které jí nakonec přidělil.

"Cenu péče o takového člověka je těžké obecně stanovit. Je ale rozhodně vyšší, než když je dotyčný doma," potvrdil Josef Drbal z brněnské Nemocnice Milosrdných bratří, kde funguje léčebna dlouhodobě nemocných.