Dřív pozemek ukazoval i pěti lidem za den, dnes není výjimkou, že projeví zájem jen jeden člověk týdně.
„Ochota stavět je nižší než dřív. Nůžky jsou velmi rozevřené, zájem je o velmi lukrativní pozemky blízko měst a pak o zahrady s různými regulacemi,“ poukazuje makléř Dalibor Benesch prodávající reality na Znojemsku.
Myslí si to samé, co i někteří další odborníci, že stavební boom na jižní Moravě končí. Za pravdu jim dává pokles vydaných stavebních povolení v loňském roce, proti roku 2017 se snížil o více než deset procent, což je po Praze druhý nejvyšší úbytek. A to ve všech okresech kraje, nejvíc na Břeclavsku a Hodonínsku.
„Je patrné, že ochota ke stavění nových domů klesá. Vyšší úroky a nižší dostupnost hypoték, poměrně složité stavební řízení či zvýšení cen stavebního materiálu způsobuje situaci, kdy se prodá téměř každá nově postavená či rozestavěná nemovitost, ale ochota postavit si vlastní se snižuje,“ souhlasí majitel vyškovské realitní kanceláře Karel Rozsypal.
Zpřísnění podmínek u hypoték a nárůst sazeb hraje roli v útlumu výstavby i podle analytičky společnosti Cyrrus Anny Píchové. „Dalším problémem bránícím výstavbě jsou často zmiňované územní plány, hlavně v Brně,“ připomíná.
Stavebních parcel je málo, byrokracie složitá
Svaz podnikatelů ve stavebnictví přidává další důvod, není kde stavět. Pozemků ubývá a jejich cena navíc vzrostla natolik, že výsledné náklady na pořízení bytu pro koncového uživatele jsou nad jeho možnosti.
„Developeři se tedy nepouštějí do výstavby, která by pro ně byla z cenového hlediska riziková. Dalším problémem je nedostatek projektů, které by měly stavební povolení, což také výstavbu komplikuje,“ podotýká mluvčí svazu Alena Čechová s tím, že problematická bytová výstavba není otázkou stavebních firem, ty jsou jen zhotoviteli projektů.
Podle Marka Ondrašíka, který má projekční kancelář v Hrušovanech u Brna, to ale není tak úplně pravda. Říká, že stavebníci kvůli růstu úroků na hypotékách pospíchají a dostávají se pak do pasti, protože si nejprve fixují úroky smlouvou a teprve pak řeší ohlášení stavby. Jenže povolování staveb se zmítá v problémech.
„Tím nejzásadnějším je nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve státní správě, která kvůli přebujelé byrokracii nafukuje počet závazných stanovisek a různých vyjádření,“ líčí projektant.
Jinými slovy, vyřízení ohlášení a povolení stavby se protahuje na šest až dvanáct měsíců, což uměle brzdí výstavbu. „Na druhou stranu je tu i další extrém – nedostatek pracovních sil v realizační fázi. Takže se ten poměr trochu srovnává,“ dodává Ondrašík, který má podle svých slov práce pořád dost. „Zájem o projekty je vysoký, ale bohužel úřednický šiml jej dost brzdí.“
Ze statistik je patrná další zajímavost, a totiž, že lidé spěchali před avizovaným zdražováním hypoték, hlavně v okresech. A tak loni na Blanensku nejvýrazněji vzrostla zahájená výstavba – o téměř 71 procent – a na Břeclavsku byl počet dokončených bytů dvojnásobný.
„Tento výrazný nárůst je zčásti způsoben snahou financovat výstavbu z ještě výhodných hypoték a také odezvou na vysoký nárůst cen pozemků a nemovitostí v okresech Brno-město a Brno-venkov,“ shrnuje analytička Píchová.
Trh drží lidé, kteří berou byty jako investici
Příkladem bytů dokončených v loňském roce je břeclavský komplex LakeTower, vzniklý přestavbou kancelářské budovy firmy Otis, nebo loni povolený projekt bytového domu Rezidence Na mlýně. „Ten je zajímavý tím, že v případě realizace zmizí jedna dlouhodobě nevyužívaná a zchátralá budova u hlavní cesty na příjezdu od dálnice v Lidické ulici,“ nastínil mluvčí města Jiří Holobrádek.
Paradoxní situace panuje na Brněnsku. Loni se tady sice dokončilo nejvíc bytů v kraji, ale i tak si Brno-město připsalo nejvýraznější meziroční propad v kraji – o 38,5 procenta. V Brně-venkov zase nejvíc klesl počet zahájených bytů, a to o 22 procent.
Například pro IMOS development byl, co se novostaveb týče, loňský rok silný stejně jako předchozí dva, kdy zájem lidí o nové bydlení rostl, a to i přes neustále se zvyšující prodejní ceny.
„Pokud jde o zpřísnění podmínek čerpání hypotečních úvěrů, efekt byl menší, než jsme očekávali. Realitní trh je stále velmi ‚hladový‘. Navíc přibývá klientů, kteří se na nákup nového bytu dívají jako na dobrou investici. V určité míře i nahradili ‚hypotékaře‘,“ popisuje obchodní ředitel Jiří Heinl.
Útlum stavebního boomu na jižní Moravě ale odráží i počet nových hypoték. „Od konce loňského roku klesá, což naznačuje, že by i nově zahájená výstavba měla pomalu klesat. Pro útlum také hovoří ‚přehoupnutí se‘ přes vrchol ekonomického cyklu a s tím spojené zpomalování ekonomiky. Pro skutečné zhodnocení jsou ale potřeba ještě další data, obrázek by mohla dotvořit ta za první kvartál letošního roku,“ uzavírá analytička Píchová.
