Existují dvě možnosti, jak by mohl být železniční uzel v budoucnosti řešení. Varianta Petrov spočívá v tom, že by hlavní nádraží zůstalo přibližně ve stejné poloze. Počítá se s vybudování velkého uzlu v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice. A také s pěti nadzemními a čtyřmi podzemními nástupišti.
Druhá možnost počítá s posunutím současného nádraží asi o osm set metrů na jih k řece Svratce a vybudování nové stavby podél Rosické ulice. Varianta nejlépe odpovídá stávajícímu územnímu plánu (psali jsme také zde).
Podle závěrů studie jsou obě dvě varianty přípustné. „Přínosy pocítí zejména cestující, a to zkrácením cestovních dob, zvýšením nabídky železničních spojů a výrazným zvýšením komfortu i bezpečnosti jejich pohybu v dopravních terminálech a při nástupu a výstupu z vlakových souprav,“ popisuje náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy Mojmír Nejezchleb.
Na studii zpracovali odborníci na dopravu od roku 2015. „Hlavním cílem bylo poskytnout odborný podklad, ze kterého ministerstvo dopravy ve spolupráci s Jihomoravským krajem, městem Brnem a SŽDC bude moci rozhodnout o konkrétní cílové podobě řešení železničního uzlu a o dalším postupu projektové přípravy, jenž povede k jeho úspěšnému dokončení,“ sdělil náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček.
O odsunu brněnského nádraží se hovoří bezmála sto let, kdy byla vyhlášena soutěž na řešení tohoto na řešení problému. O budoucnosti hlavního železničního uzlu také dvakrát rozhodovali Brňané v referendu. Naposledy minulý rok. Hlasovalo ale málo lidí (více zde).
