„Pokud prší, chytáme vodu do staré vany, kterou máme na zahradě, a pak z ní zaléváme. Není to právě okrasa zahrady, takže pokud můžeme sehnat peníze na reprezentativnější nádobu, určitě toho využijeme,“ popsal Ivan Klouda, jeden z těch, kteří si od 29. května požádají o dotaci v programu Dešťovka.
Sto milionů na něj má nachystané ministerstvo životního prostředí a hlavní roli v něm hraje právě dešťová voda. Na peníze mohou dosáhnout ti, kteří si v suchých oblastech pořídí zahradní nádrže, v celém Česku pak ti, kteří si v domě vytvoří systém na splachování toalet dešťovkou, či dokonce už jednou použitou vodou z umyvadla či pračky. Dostat mohou až 50 procent z investice.
Program Dešťovka
|
Cíl je jasný – vodní blahobyt již skončil a je potřeba začít vodu využívat efektivněji. „V této oblasti máme velké zpoždění proti vyspělému světu. Většina srážkové vody u nás totiž končí v kanalizacích a následně odtéká pryč z republiky. Naším úkolem je udržet tuto vodu v krajině a dál ji spolu s maximální recyklací využívat,“ vysvětlil ministr Richard Brabec.
Výše dotace se pohybuje od 20 do 60 tisíc korun. „K tomu lze získat 3 500 korun za každý metr krychlový nádrže. Minimální velikost nádrže však musí být dva krychlové metry. Do výdajů lze zahrnout i instalaci, zemní práce nebo náklady na projektovou dokumentaci,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman, podle kterého bude administrace a podávání žádostí v Dešťovce obdobné jako v programu Nová zelená úsporám.
Ministerští úředníci tvrdí, že vybudováním systému na využití srážkové a přečištěné šedé vody domácnost může ročně ušetřit až 100 tisíc litrů pitné vody, tedy mezi 7 a 10 tisíci korunami.
Lidé jsou po předchozích zkušenostech šetrnější
Dotace ale mohou pomoct spíše jednotlivcům, než že by vyřešily problém v celé obci. „Dostat ji pro obec se 75 obyvateli je velice obtížné. V současné době proto řešíme vybudování vodovodu, uděláme vrt a připravujeme projekt rozvodů po obci,“ popisuje starosta Újezdu na Znojemsku Josef Kazdera, kde loni zákaz zalévání a napouštění bazénů z obecních studní také platil.
Stejně řeší problém i v Katově na Brněnsku, který sucho trápí velmi silně. I přes veškerá omezení tady museli vodu nechávat navážet cisternou přímo do vodojemu a dál ji rozvádět po obci.
Problém ale byl vodu vůbec sehnat, protože si ji každá obec šetřila pro sebe. Proto začalo vedení obce řešit záložní zdroj vody. „Nyní jsme v tom velmi pokročili. Už tento měsíc vybudujeme vrt,“ sdělil starosta Luděk Mičánek.
Akci Dešťovka vítá. „Otázkou zůstává, zda občané tuto možnost využijí. Jde o někdy náročný zásah do starších budov, v rámci úprav využití použité vody ke splachování. Zahradní nádrže tak náročné nebudou. Zatím je chtějí využít jednotky lidí,“ míní Mičánek.
Podle dalších starostů jsou lidé po zkušenostech s těmito nařízeními v nakládání s vodou mnohem šetrnější. „Nezalévají tolik trávníky, je tu i snaha zadržet dešťovou vodu. Lidé si zakopávají různé nádoby do země, budují různé záchytné nádrže,“ potvrdil starosta Mikulčic Jan Vlašic.
Problémem jsou teplé zimy
Sucho je problém zejména jižní Moravy, průzkumy ukazují, že republika vysychá od nižších nadmořských výšek.
„Dramatický úbytek vláhy na jižní Moravě není strašení, je to realita. Teplé zimy, které byly v posledních letech, jsou problém. Do budoucna lze očekávat méně takzvaných zahradních dešťů, bude pršet v přívalech,“ upozornil již dříve profesor Zdeněk Žalud z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie Mendelovy univerzity v Brně.
Právě na zadržování vody v krajině se dají aktuálně sehnat peníze z ministerstva životního prostředí. Zájemcům se může podařit získat příspěvek třeba na úpravy říčních koryt nebo obnovu tůní.
Kromě státu přispívá v boji proti suchu i kraj, který schválil šestimilionový dotační program. O peníze mohou žádat obce nebo svazky obcí a využít je na zlepšení stavu rybníků, drobných toků a nádrží a na další opatření, která podpoří lepší hospodaření s povrchovou vodou v krajině. Také o tyto peníze lze žádat od 29. května.
Proti suchu se nebojuje jen penězi, ale také pomocí webových aplikací. Například Intersucho pomáhá plánovat práci na polích. V květnu také ministerstvo zemědělství spustí kalkulačku, která poradí, jak efektivně a jaké plodiny pěstovat v oblastech častěji postihovaných suchem a nedostatkem půdní vláhy (psali jsme zde).
