„Paradoxně na tom jižní Morava byla letos ve srovnání s obvyklým stavem lépe než zbytek republiky, i přesto, že půdní vlhkost tu byla jedna z nejnižších. Je to však dáno tím, že sucho je zde už celkem normální a jižní Morava je dlouhodobě naším nejsušším regionem,“ vysvětluje Pavel Zahradníček z projektu Intersucho.
Současný alarmující stav přitom neohrožuje pouze zemědělce, kteří jsou v tomto ohledu „první na ráně“. Kvůli vyprahlé krajině se například rychleji šíří lesní požáry.
Srážky v minulém týdnu sice trochu pomohly, ale už od neděle se nebezpečí vzniku požárů opět zvýšilo. „Přechodné riziko potrvá minimálně do soboty,“ upozorňuje Zahradníček.
I vzhledem k předpovědím počasí jsou hasiči ještě více ve střehu. Do 12. května už letos v kraji zasahovali u 710 požárů.
„Z toho evidujeme 133 požárů porostů. Jejich počet je prozatím pod pětiletým průměrem, ale není to jen o četnosti. Významný je totiž především rozsah. Jeden velký požár lesa je pro nás mnohem náročnější než několik drobných požárů trávy kolem silnice. A právě sucho pomáhá snadnému vzniku i šíření požáru,“ přibližuje mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Loni došlo na celé jižní Moravě k 1 590 a předloni dokonce k 1 844 požárům. Zhruba ze třetiny vždy zahořely porosty, ať už polní, travní, nebo ty nejnebezpečnější lesní. Hasičům naštěstí voda na likvidaci ohně nechybí. „U většiny zásahů nám stačí voda z vlastních cisteren, případně využíváme hydranty,“ sděluje mluvčí.
Mělké studny budou vysychat
Podle posledního přehledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) spadlo za první čtyři měsíce letošního roku v kraji jen 70 procent srážek proti dlouhodobému normálu. Už tradičně je na tom jižní Morava vůbec nejhůř v Česku, podle map Intersucha jsou nejzasaženější oblasti na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku.
„Srážkový deficit letos opět narůstal. Jeho úroveň se od začátku roku dostala na hodnoty srovnatelné s rokem 2015. Podle dlouhodobé předpovědi očekáváme do 7. června teploty nadprůměrné, ale srážky by mohly být v následujících dvou týdnech průměrné,“ odhaduje ředitel ČHMÚ Mark Rieder. Právě průměrné srážky však na kompenzování sucha nestačí.
Tým Intersucha proto upozorňuje na možné vyschnutí soukromých studní s pitnou vodou. Několik teplých zim nedoplnilo podzemní zdroje a na mnoha místech je situace opakovaně kritická.
„Nutné tedy je aspoň částečně s vodou šetřit. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se většina obcí napojila na vodovody nebo si zajistila náhradní zdroj pitné vody. Určitě není řešení spoléhat na dovoz vody pomocí cisteren. To se dá aplikovat krátkodobě, ale například pro větší množství obyvatel je to i těžko technicky proveditelné,“ poukazuje Zahradníček.
I hydrometeorologové si všímají, že podzemní vody je málo. „Její zaznamenaný stav z letošního jara je nejnižší od roku 1981. V březnu a dubnu přitom obvykle zaznamenáváme nejvyšší hladiny v celoročním cyklu. V současné chvíli jsou hladiny u více než 80 procent mělkých vrtů na území Česka silně nebo mimořádně podnormální,“ informuje Rieder. „V letních měsících budou mělké studny vysychat. A to především v oblastech, kde je horninové podloží se sníženou propustností vody, což je i příklad jižní Moravy.“
Může růst cena elektřiny
Nedostatek vody by se mohl projevit i mimo úrodnou půdu a domácí studny. V ohrožení je třeba činnost některých elektráren. „Výroba z hydroelektráren pravděpodobně nebude příliš vysoká. To pak zvyšuje cenu elektřiny na trhu, hlavně v případech většího nečekaného výpadku ze solárních elektráren. Dále mohou být problémy i s chlazením elektráren jaderných,“ vypočítává Zahradníček.
Každoročně se sucho dotýká také vinařů. Ti se obávají, že letošek by mohl být ještě sušší než extrémní rok 2018.
„Počet spadlých srážek od počátku roku je podle našich měření až o pětinu nižší než v roce 2018. Prognóza pro letošek není ideální,“ oznamuje Petr Chaloupecký z Vinařství Lahofer na Znojemsku. Chce se proto spolehnout na závlahový systém. Ten už umístilo na 15 hektarech svých vinic i vinařství Habánské sklepy. A v Templářských sklepích v Čejkovicích letos sázeli vinnou révu pomocí hydrovrtu rovnou na vodu, aby kořeny révy nezaschly.
Suchá sezona ovlivní i úrodu zemědělců. Právě ti jihomoravští hlásí nejvyšší škody v republice. „Ve většině okresů jižní Moravy nám zemědělci reportují odhadované škody ve výši 30 až 40 procent. Sucho se projevuje jak u ozimů, hlavně pšenice a řepky, tak především u vzejití jařin, ječmene a kukuřice. Místy hlásí škody také u ovocných stromů a výjimečně u mladých vinic,“ vyjmenovává Zahradníček.
Zmíněné údaje jsou výrazně horší než v jiných krajích, kde odborníci z Intersucha monitorují odhady ztrát od deseti do třiceti procent.
Největšímu rybníku v kraji chybí vodaTaké na největší jihomoravský rybník Nesyt dopadá dlouhotrvající sucho. Hladina v něm setrvale klesá, momentálně v soustavě čtyř Lednických rybníků na Břeclavsku, jimž vévodí, chybí 3,8 milionu kubíků vody. Hladina Nesytu je už o metr níž, než bylo běžné před pěti lety. I proto ochránci přírody letos přistoupili k mimořádnému letnění – tedy obnažení břehů rybníka, které svědčí některým druhům ptáků a slanomilným rostlinám. S vodohospodáři zároveň řeší, jak do Lednických rybníků dostat víc vody. „Jediným řešením je dotovat potok Včelínek, který rybníky napájí, vodou z Dyje. I ta už má ovšem napjatou bilanci,“ poznamenal Vlastimil Sajfrt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava. Na Dyji v Ladné na začátku měsíce protékalo pouze 18 procent průměru. Přesto je podle Sajfrta vidět u vodohospodářů vstřícnost. „Rýsuje se dohoda, že bychom mohli alespoň třetinu objemu, jaký bychom potřebovali, dostat do Včelínku na jaře 2021,“ uvedl. |
