V celém krasovém území obecně je nízký vodní stav, což koresponduje se situací v celém Česku. Týká se to jak vody, která do jeskyní přitéká v potocích, tak skapové vody, tedy srážkové, která do jeskyní skapává přes vápencový masiv z povrchu.
„Před koncem roku jsem si provedl ohledně přitékající vody v krasu menší průzkum. Například ohledně Amatérské jeskyně byla situace taková, že Sloupský potok na ponorech u skály Hřebenáč vůbec netekl, koryto bylo suché. To je přitom jedna ze dvou přítokových větví celého systému. Alespoň ta druhá přítoková větev, říčka Bílá voda, byla relativně vodnatá,“ uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.
Voda podle něj v jeskynním systému v hloubce asi 120 až 130 metrů pod povrchem poklesla asi o metr. Vyschla tak jezírka, která byla zásobována právě touto vodou.
Podstatně méně je v posledních letech i skapové vody. Kvůli tomu zase vysychají jezírka, jež skapová voda doplňuje. Díky ní však rostou i krápníky, jejich růst se tedy místy zpomalil, někde i zastavil.
„Geologie je složitá a nedá se to říct o celém krasu, ale tam, kde se do systému dostává méně vody, krápníky přestávají růst, což se děje. Jsou místa a polohy, kde skapová voda byla celoročně intenzivní a skap tam poklesl nebo se úplně zastavil,“ uvedl Tůma.
Obecně jsou podle něj období, kdy krápník roste velmi rychle, ale pak se jeho růst kvůli nedostatku skapové vody třeba na desítky či stovky let zastaví. A pak roste zase dál.
V krasu je přes 1 100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je však systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.
