Jak zatočit se suchem, přemýšlejí po letošním létě, které bylo extrémně chudé na srážky, obce snad v celém kraji. Na Blanensku trpěly nejvíce ty, jež čerpaly vodu pouze z hlubinných vrtů.
„Samo Blansko nepociťuje nedostatek pitné vody, je totiž napojeno na skupinový vodovod. Podstatně větší problémy ale mají malé obce regionu, kterým vyschly podzemní vrty,“ vysvětluje blanenský starosta Ivo Polák (ČSSD) důsledky extrémních veder.
To potvrzuje i starosta Letovic Vladimír Stejskal (ODS). „Voda letos chyběla celý srpen hlavně v osadě Babolky. Lidé tam čerpají vodu z vlastních studní, v létě tam museli mít přistavenou cisternu. Tento problém řešíme pravidelně při delším období sucha,“ řekl starosta.
Nejen pro Letovice, ale i pro Nýrov nebo také Velké Opatovice se ale nabízí řešení. Obce by se mohly napojit na jednotný vodovod. A není to pouze toužebné přání. Konkrétní obrysy začíná připojení na nevysychající zdroj vody nabírat od tohoto týdne, kdy ministerstvo zemědělství vyhlásilo dotační programy právě na vybudování vodovodů.
K vodovodu by obce, kterých je mezi Adamovem a Letovicemi několik desítek, připojil Svazek vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka.
V regionu Blanenska a Boskovicka dosud platí v některých obcích omezení odběru z veřejného vodovodu, který je zásobován z místního vodojemu. Kritická situace byla letos třeba v obci Šebrov, kde úplně vyschla voda i ve hřbitovní studni. Tady, stejně jako v dalších obcích, platil zákaz zalévání i napouštění bazénů, ale třeba i mytí aut nebo kropení rozpálených chodníků.
Vodohospodáři přitom dělají vše pro to, aby koncoví uživatelé nedostatek vody nijak nepoznali. Představa, že všude, kde je sucho, stojí cisterny, je scestná. Lidé stejně jako vždy čerpají vodu z kohoutků. Do vodojemů se pitná voda totiž naváží. Vodárenská akciová společnost takto zajišťuje dodávky do domácností.
Až polovina rozpočtu
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Koncový uživatel rozdíl ani nepozná, protože mu pitná voda teče normálně z kohoutku. Ale neúměrně se tím prodražuje provoz. Připojením ke skupinovému vodovodu by tento problém odpadl,“ myslí si starosta Blanska Ivo Polák.
Má to ale několik háčků. Kromě zisku dotace by se podle Poláka mělo vyřešit i předfinancování stavebních prací. Investice do vodovodních přípojek totiž bývá pro obce výraznou položkou z obecního rozpočtu. Třeba pro menší obce by zbudování vodovodu znamenalo až polovinu ročního rozpočtu. A to i přesto, že práce z velké části platí Státní fond životního prostředí, ministerstvo zemědělství a částečně přispívá i kraj. „Rádi bychom, aby se připojovalo šest obcí ročně, aby se problémy s nedostatkem vody eliminovaly v co nejkratší době,“ pronesl přání Polák.
Podle tajemníka Svazku vodovodů a kanalizací Blanenska a Boskovicka Petra Tioky to ale není reálné tempo. „Na připojování obcí v regionu pracujeme soustavně. Není to přelomová novinka, ale schvalování jednotlivých kroků a fází jde pomalu. I samotné připojovací práce jsou na delší lokte. Šest obcí za rok je pouhá vize. Býváme rádi, pokud stíháme jednu až dvě osady za rok, spíše však za dva,“ poukázal Tioka.
Vrty jsou stále možností
Jestli to ale bude to nejvýhodnější řešení, musí obce i svazek nejprve ověřit. Podle Stejskala je pro Letovice stále v jednání hlubinný geologický vrt.
A ne všechny obce jsou také na dodávkách vody závislé. To potvrzuje třeba místostarosta Lysic Zdeněk Fojt (KDU-ČSL). „Každý nějaké problémy má, snažili jsme se s nimi ale popasovat. A to Lysice čerpají z vlastních zdrojů,“ popsal Fojt.
