A právě 13. dubna 2010 se v brněnském klubu Fléda odehraje vzpomínka na smutné výroří – společný koncert skupin Narvan, Výlet a Buty. Jako hosté se v někdejších kapelách moravské metropole objeví muzikanti Jan Zrzavý a Aleš Čuma.
Narvan v datech1994 V létě se dávají dohromady Mario Feinberg, Martin Pokora, Zdeněk Smetana a Jan Machala a dávají si jméno Narvan. Na podzim vychází první demo. 1995 U BMG vychází debutová deska Bez filtru, Libor "Mikeš" Mikoška se stává členem kapely, která má nominace na hudební Objev roku. Následují koncerty se Support Lesbiens, natáčení klipu Snadná ulice. 1996 Koncertují s projektem Pusa (Koller-Dusilová), vychází druhá deska N2. 1997 Opět nominace na Gramy, tentokrát za desku roku. Vzniká klip Kulatej svět. 1998 Natáčí desku L. O. V. E., tentokrát na vlastní náklady, vznikají další dva klipy. 2000 Turné se skupinou Buty. 13. dubna 2000 při cestě na koncert v Třebíči havaruje na dálnici D1 auto se třemi členy Narvanu. Nehodu přežije s těžkými zraněními jen Libor "Mikeš" Mikoška sedící vzadu. "Márty" Pokora umírá na místě, Mario Feinberg o pár hodin později. V září 2000 vychází u BMG Best of. (haf) |
Jeden z posledních rozhovorů s lídrem Narvanu otiskla týden před tragédií MF DNES. A Mario v něm nešetřil nikoho. "Na jednom večírku BMG jsem potkal Víťu Kučaje a Richarda Kroczka z Butů. Ptal jsem se ho na muzikanty a Kroczek mi říká – vezmi si tady Víťu, on hraje na baskytaru, na bicí, na kytaru i klapky a zpívá. Tak jsem mu odpověděl, že to není muzikant, ale hudební klaun," líčil tehdy Feinberg.
Kůň Narvan
Málokdo z hudebních fandů ví, že v roce 2000 ukončil "kariéru" kůň, který se jmenoval Narvan, stejně jako skupina, z níž přesně deset let po nehodě "odešli" dva muzikanti. Zavzpomínají na ně koncertem 13. dubna na Flédě, kde zahrají Narvan, Výlet a Buty.
Zpět ke koni. "Ke svému jménu přišel po mámě. S tou skupinou nemělo nic společného. Narodil se v dubnu 1993. Já ho koupil jako čtyřletého a chtěl ho připravit na Velkou pardubickou," řekl majitel a trenér dostihových koní Jaroslav Votava.
Narvanovu cestu na Velkou zastavila vada. "Ten kůň pískal, to znamená, že špatně dýchal.
Mívá to spousta koní od přírody. Narvan při běhu přehazoval jazyk nahoru -mívá to spousta dostihových koní," popsal Votava.
Votava Narvana trénoval asi dva roky. "Byl to hodnej, pracovitej kůň, dobrý skokan. Operace toho jeho handicapu nezaručovala, že by se to mohlo změnit," zavzpomínal trenér.
Brno bez Narvanu
Před deseti lety přišlo Brno o skupinu Narvan, která oslovila masy, měla chytré texty, našláplou muziku a lídra se širokým charizmatem. Tragická smrt dvou muzikantů zároveň ukončila její tvorbu.
Historie brněnského Narvanu začala na poměry české hudební scény 90. let netradičně - vydáním alba. Všech třináct písní desky Bez filtru složil Feinberg. Část materiálu vznikla v USA. Promo, se kterým oslovoval vydavatele, nahrál v Praze se skupinou Penguin in Bondage.
Mám smlouvu, pojďte hrát
V Praze se Mariovi nelíbilo a v roce 1994 se vrací do rodného Brna. Doznívá tehdy sláva kytarových popových kapel, mezi jejichž hlavní představitele patřila (dodnes vystupující) Helmutova stříkačka a také kapela Výlet. Její album Tančím tak rychle, jak se mi chce (1992) se stalo pro tehdejší brněnskou scénu kultovní, především díky dodnes hranému klubovému hitu Hey Donny.
A právě kytaristu Výletu Martina "Mártyho" Pokoru, spolu s basákem Zdeňkem Smetanou a bubeníkem Hansem Machalou (kteří hráli v The Street) oslovil Feinberg se zcela originální nabídkou. "Mám smlouvu na desku, pojďte udělat kapelu."
Debutové album Narvanu nahrála sestava, která v kapele zůstala až do konce. Jen producent Libor "Mikeš" Mikoška se přesunul na post regulérního druhého kytaristy.
Album Bez filtru (1995) znamenalo pro rockové fanoušky i hudební publicisty to, co konečně rozčeřilo stojaté vody pop music. Funky, crossover, ale se zcela originálním zpěvem a na Česko nevídaně chytrými texty.
Získalo nominaci na cenu Gramy a smlouva se Sony BMG zase znamenala turné se Support Lesbiens a později také s projektem Davida Kollera a Lenky Dusilové Pusa. Na konci roku 1996 Narvan vydávají N2 a to znamená v roce 1997 druhou nominaci na Gramy, tentokrát na album roku.
O dva roky později už si Narvan sami vydali třetí, nejpropracovanější dvojalbum L. O. V. E, které obsahuje i druhý disk s tanečními remixy. "Kompletní náklad byl zcela rozprodán, průběžně se na desku fanoušci stále ptají," uvedla manažerka Narvanu Eva "Nikitta" Böhmová.
exNarvan
Zbylí spoluhráči Narvan po třech letech obnovili a na uvolněný post zpěváka angažovali Aleše Čumu (ex Bratrstvo). "Ze začátku chodili na novou sestavu spíš pamětníci s tím, že bez Maria to už není ono. Fungovala původně pod jiným názvem, našla si vlastní obecenstvo. Bohužel to kluci zabalili," řekla manažerka.
Narvan bez Maria a "Mártyho" už byla jiná kapela i podle kytaristy Mikeše. "Nejvíc mi chybí dva skalní kamarádi (i když si s nima často povídám) a výborní muzikanti. Mario byl ředitel zeměkoule, ten věděl, jak tu partu držet pokupě, takový druhý tu není. Márty? Samorost a obětavej srdcař - něco jako brácha. Byli jsme spolu skoro denně, Narvan bez nich není Narvan. Původně jsme v nové sestavě hráli pod jiným názvem, ale pořadatelé psali na plakáty exNarvan, což bylo hrozný, tak jsme tu značku začali používat znovu," líčí Mikeš.
Na pódiích se Narvan potkával s ostravskými Buty, s nimiž hraje Brňan Milan Nytra. "Vnitřně spřízněnej Narvan nebyl s žádnou kapelou. Respekt a úctu měly a mají jednoznačně Buty a Dunaj," říká baskytarista Zdeněk Smetana.
Další budoucnost skupiny nezmění ani dubnový koncert. "Nevím, co bude, ale dle mého zahrát dva koncerty do roka pro skalní by byla slušnost," naznačil bubeník Hans Machala. "Záleží na tom, jak moc si budeme chybět jako lidi, toho muzicírování jsme zažili dost a bylo to parádní. Jestli budeme mít hlad spolu něco říct," reagoval Mikeš.
Co by bylo s Narvanem, nebýt oné nehody na cestě mezi Brnem a Třebíčí? "Určitě by vymyslel další parádní písně a myslím, že ne příliš ovlivněné mainstreamovým vkusem. V Česku mají lidi hodně rádi takovou tu lidovou notičku jako třeba Kabát, Landa, Divokej Bill a to pro nás nebyla cesta, po které chlap jde vzpřímený," naznačil Mikoška.
Narvanovo Brno
Upřímnost k Narvanu a hlavně Mariovi patřila. Někomu tím byl protivný, jiný ho za to zbožňoval. Kromě hudby, kterou žil naplno, měl rád hokej i basketbal. "Když hrála Kometa extraligu, tak jsem chodil pravidelně. Teď chodím, jen když se mi zachce, protože ta první liga mě moc nebaví - nevadí mi, když mužstvo prohraje, to se stane, ale když to hráči vypustí, to mi vadí," řekl 6. dubna 2000 v rozhovoru pro MF DNES Mario. Ve svém vůbec posledním.
Feinberg v něm připomněl i bolístku, která z hudební scény dodnes nezmizela. "Když jsme natočili předcházející desky, který nebyly tak vyzrálý, tak jsme se asi třikrát nebo čtyřikrát objevili v nominaci na desku roku a kapelu roku. Teď jsme se tam neobjevili, protože jsme si ji vydali sami. Je jasné, že tam firmy lobbují, rozdělují si fleky pro svoje koně," zaútočil. "Když jsem například volal režisérovi pořadu Na kloboučku, tak se nás ptal, jestli máme demáče. Řekl jsem mu, co si to dovoluješ? Ty děláš bigbítový pořad a neznáš nás? Tak jsem zavolal Michalu Pavlíčkovi a on říká: ,No ale ta první a druhá deska mi připadaly zajímavější.‘ Řekl jsem mu, že se ptám, jestli si můžeme zahrát, ne, jestli mu předcházející alba připadaly zajímavější..."
Podle Maria lidé moc nevěřili ani recenzím. "Když si ty články čtou, říkají jo, možná, ale stejně se vrací k osvědčeným interpretům. Na novinky se chytají jen děti od dvanácti do patnácti let," řekl před deseti lety.
Na otázku, co se bude dít s kapelou Narvan, odpověděl: "Rozpadneme se, vykašleme se na to! Ne, vážně. Když se prodá asi tisíc kusů, to by zbylo i na nahrání dalšího alba," uvedl tehdy Mario.
