Tahanice o Krtečka ještě nekončí, Brno však u soudu zdolalo Prahu

Tradiční brněnský výrobce textilních a plyšových hraček Moravská ústředna Brno už dlouhá léta bojuje s plagiátory Krtečka. Za hračky, které vznikají podle kreseb Zdeňka Milera, platí na rozdíl od nich nemalé autorské poplatky.

Před třemi lety se pustila do soudní pře s pražským velkoobchodem Lamps a loni v listopadu jí Městský soud v Praze dal za pravdu. Jeho rozsudek, že na prodej Krtečka nemá Lamps právo, ještě není pravomocný. Žalovaná strana se proti němu odvolala.

"Přestože se ochrana autorských práv v této zemi v mnohém zlepšila, je stále složité se jí domoci. Vše trvá dlouho," uvedla předsedkyně představenstva výrobního družstva Jana Malá.

Zástupce společnosti Lamps Jakub Janda věří, že najde zastání u vrchního soudu. "Doufáme, že vezme v úvahu to, že jsme pouze navázali na více než třicet let starý výrobní program společnosti Hamiro. Náš střih Krtka je totožný s tím, který v roce 1977 vytvořili návrháři Hamira. S postavou z večerníčku neměl nic společného," dodal Janda.

Janda se diví se tomu, že za celých dvacet let, co jeho firma Lamps Krtečka prodávala, ho nikdo z prodeje nelegálních padělků nenařkl. "Moravská ústředna se o našeho Krtka začala zajímat teprve poté, co jsme měli velký úspěch s jeho mluvící variantou," řekl Janda.

Zhruba před pěti lety začala firma Lamps prodávat Krtka s elektronickým čipem, díky němuž hračka odříkavala jednoduchou básničku. "Najednou se stal hitem, stejně jako třeba Disneyho postavičky," dodal Janda.

Družstvo Moravská ústředna Brno ho však považuje za jeden z klíčových výrobků a za licenci na výrobu a prodej oblíbené večerníčkové postavičky platí nemalé autorské poplatky už čtyřiadvacet let. Kupuje si tak exkluzivitu na výrobu této postavičky z plyše a textilu.

Podle obchodního ředitele družstva Moravská ústředna Brno Blahoslava Dobeše je Krteček oproti hračkám typu Shreka nebo Lvího krále, jejichž popularita rychle pohasne, stálicí.

"Je tradiční, pamatují ho téměř tři generace, má svou duši. Kupují ho ti, co chtějí dětem dávat tradiční české hrdiny, nebo ti, co chtějí poslat svým známým do zahraničí něco typicky českého, a turisté," popisuje Krtečkův potenciál Dobeš.

Ústředna: plyšáci, ne telefony

Pod značkou Moravská ústředna Brno se člověku vybaví spíše telefonní operátor než výrobce plyšových hraček. Vedení podniku uznává, že je to už zastaralé označení, ale nechce zavedenou značku měnit. Pod tímto jménem vyrábí hračky už čtyřicet let. "V zahraničí používají jenom první slovo z názvu a v Čechách nám neřeknou jinak než Krtečkova firma," poznamenal obchodní ředitel družstva Blahoslav Dobeš.
Podle místopředsedy Sdružení pro hračku a hru Jiřího Šťastného je družstvo výjimečné nejenom tím, že na všechny postavičky z večerníčků nebo filmů kupuje autorská práva, ale i tím, že přežilo v konkurenci levných hraček z východu. "Na domácím trhu se prodá hraček asi za čtyři miliardy korun ročně, z toho dvě třetiny jsou z dovozu," řekl Šťastný.
Vedení podniku se snaží hledat díry na trhu. "Děláme to, co se dovozcům moc nevyplácí nebo asijským výrobcům ještě tak dobře nejde. To jsou kostýmy nebo velcí plyšáci. Dovoz hraček větších než jeden metr z Asie je pro ně neefektivní, protože vlastně převáží vzduch," míní Dobeš.
Výrobní tradice Moravské je dlouhá. Družstvo, které dříve sdružovalo výrobce loutek, krojů, krajek, brašen, nábytku nebo keramiky, letos oslaví stoleté výročí svého založení. Když se jeho členkou před třiceti lety stala dnešní ředitelka Jana Malá, měl podnik 28 provozoven a prodejen po celém Jihomoravském kraji a zaměstnával 1100 lidí. Na počátku devadesátých let spolu se změnou režimu a otevřením hranic přišla radikální změna.
"Soustředili jsme se na dva nosné obory, které měly v nových podmínkách největší perspektivu – lehkou dámskou konfekci a plyšové a textilní hračky," vysvětlila Malá. Moravská začala najednou až osmdesát procent produkce vyvážet za hranice, přímo bez distributora. "Znali nás z největšího hračkářského veletrhu v Norimberku. Uspěli jsme díky vysokému podílu ruční práce, přírodnímu materiálu, designu, tedy všemu, co je dnes in a co domácí trh tehdy nedokázal ocenit," doplnila Malá.
Firma nyní vyrábí hlavně hračky. Asi pět procent produkce tvoří výroba reklamních kostýmů. Postupně si našla cestu zpět i na domácí trh, v Česku prodá polovinu toho, co vyrobí. Tržby družstva rostou v posledních letech v průměru pětiprocentním tempem, loni dosáhly 88 milionů korun. Družstvo zaměstnává 240 lidí. (leč)