"Je to postavené na hlavu. Místo toho, abych nastupoval třicet metrů od domu, běhám na další zastávku. Vyplatí se to, protože rozdíl mezi šalinkartou pro Brno plus dvě pásma a pro Brno plus tři pásma je dost velký," popisuje student, který přes léto denně jezdí do Brna do práce.
Čtvrtletní průkaz s kupónem pro zastávku, kterou má před domem, by ho vyšel na 2070 korun, nyní platí 1610. Měsíčně tak díky své aktivitě ušetří 113 korun, ročně to dělá přes čtrnáct set.
Jen půl kilometru
Dvě lažanské zastávky autobusu 301, který jezdí do Králova Pole na nádraží jsou přitom od sebe vzdálené zhruba pět set metrů. "Je to sice kousek, ale ráno se vám zas tak běhat nechce, navíc, když máte nějaký batoh či tašku. Nemluvím o tom, když prší. Je to docela srandovní, naše malé Lažany mají na 350 obyvatel dvě pásma a Brno se 350 tisíci obyvateli má taky dvě," směje se student.
Kvůli tomuto problému si už stěžoval na integrovaném dopravním systému.
Podle Květoslava Havlíka ze společnosti Kordis, která má integrovaný dopravní systém na starosti, je pro tvorbu tarifních pásem rozhodující vzdálenost. "Nikde není řečeno, že jedna vesnice musí být celá v jednom pásmu. Na to žádné pravidlo není. Tarifní pásma vychází ze vzdálenosti," popsal Havlík.
Lažany jsou zkrátka moc dlouhé
Problémem Lažan je podle Květoslava Havlíka jejich délka. "Konkrétně obec Lažany je dost protáhlá. Bylo tedy třeba ji rozdělit. Ale takových případů máme několik. Je to třeba Bukovinka v okrese Blansko," řekl Havlík.
Bukovinka je případem vesnice, kde do jiného tarifního pásma spadá malá část, zcela oddělená od vesnické zástavby. Rozdělených vesnic prý není víc než deset.
Ale Lažany jsou jednolitá obec vinoucí se podél hlavního tahu na Svitavy. "Není to tak, že by část vesnice někde končila a po několika metrech začínala druhá," stěžuje si student z Lažan.
"Ta hranice sice není striktní, jako že je třeba každý čtvrtý kilometr tlustá čára. Dost to přizpůsobujeme, v Lažanech je sice kompaktní zástavba, ale prostě to tak vyšlo," argumentoval Havlík.
Stížnosti nepomohly
"Psal jsem na integrovaný dopravní systém, jestli by s tím nešlo něco udělat, že to lidem ze vzdálenější části Lažan komplikuje život," popisuje student.
Odpověděli mu, že vzdálenost je již příliš velká. "Vím, že si stěžovala ještě jedna paní, uvažovali jsme i o petici, ale většina lidí jezdí do Brna autem a takje nějaké autobusy a tarifní zóny nezajímají. Neuspěli bychom," přemítá.
Podle Květoslava Havlíka ze společnosti Kordis bylo důvodem ponechání zastávky Lažany, rozcestí Újezd v tarifním pásmu 236 ještě to, že lidé z Lažan tak mají levnější cestování do nedaleké Černé Hory. "Pokud bychom zastávku přidali k pásmu, ve kterém je zbytek Lažan, měli by zájemci o práci v Černé Hoře cestování dražší," vysvětlil pracovník Kordis.
Žádné oficiální statistiky o tom, kolik lidí jezdí ze zastávky Lažany, rozcestí Újezd do Brna a kolik do Černé Hory, však neexistují. "Na jednotlivé spoje a směry se statistiky nedělají. Ale stížnosti z Lažan jsme opravdu projednávali a chtěli lidem vyjít vstříc, bohužel to však nešlo, je to opravdu příliš daleko," argumentoval Havlík.
"Do Černé Hory nikdo nejezdí"
Podle jednadvacetiletého studenta, který si na rozdělení Lažan na dvě pásma stěžoval, do Černé Hory téměř nikdo autobusem za prací nejezdí. "To je vážně hloupost, nevím o nikom, kdo by tam za prací autobusem jezdil. Naopak do Brna nás jezdí mnohem víc, takže lidi by určitě změnu pásem ocenili," říká student.
Starosta Lažan Vlastislav Hemzal o rozdělení vesnice na dvě tarifní pásma neví. "Tohle jsme snad ani nikdy neřešili. Lidé si mi nikdy nestěžovali a to jsem s nimi v denním kontaktu," tvrdil starosta. "Na druhou stranu ty zastávky od sebe nejsou zas tak daleko. Ale zavolám na integrovaný systém a prověřím to," dodal.
