Jihomoravský kraj se chystá k jedné z nejvýraznějších investic ve své historii. Pokud se podaří dohodnout finální podobu smlouvy, už za týden budou zastupitelé rozhodovat, zda hejtmanství za 550 milionů koupí polovinu podílu Technologického parku v Brně.
Vedení v čele s hlavním vyjednavačem transakce a bývalým brněnským primátorem Petrem Vokřálem (ANO) neúnavně tento obchod obhajuje jako příležitost k dalšímu rozvoji vědy.
Méně se však hovoří o tom, že nejstarší budovy už nejsou v nejlepší kondici a budou potřeba další investice. To dokazuje i fakt, že současný majitel poloviny akcií – nadnárodní společnost Istithmar P&O Estates – nepožaduje po kraji částku 620 milionů, jakou hodnotu mají akcie podle nezávislých posudků, ale o 70 milionů nižší.
Výhrady k zázemí měla v minulosti například IBM, sídlící v Gödelově budově dokončené v roce 2006. Ve čtyři roky starém veřejně dostupném zápisu z valné hromady Technologického parku se píše, že společnost uvažovala dokonce o změně sídla.
„Jedním z důvodů je nedostatečná infrastruktura v areálu, ale i výhodnější cenové nabídky pronájmu jinde v Brně,“ píše se v zápisu.
Aby tento důležitý klient v parku zůstal, dostal příslib investic do budov, slevu na nájemném a prominutí nákladů firmě v souvislosti s uvedením budov a prostor do původního stavu. MF DNES společnost oslovila i nyní, na dotazy ke stavu budov však odpovědi neposkytla.
V areálu dříve sídlil i výrobce elektronových mikroskopů FEI (v současnosti už je součástí světového koncernu Thermo Fisher Scientific). Ten se rozhodl, že svou výrobu přemístí na Černovickou terasu. Původní prostory v Technologickém parku, které získal nový nájemce, bude také nutné upravit.
Jde o opravy drobností, říká Vitula. Ale za miliony
Vokřál i náměstek hejtmana pro vědu a výzkum Jan Vitula (TOP 09) tvrdí, že s tím počítají. „Jde o standardní chod Technologického parku. Běžně se investuje a opravuje. S IBM se podařilo vyjednat smlouvu na další období s tím, že se dodělají v budovách drobnosti v řádech milionů korun. Jde třeba o opravy dveří. Pak máme budovy, kde právě sídlilo FEI a musíme tam provést úpravy. Ale to je vždy, když opustí původní nájemce prostory, tak je musíte připravit pro nového klienta. Rozhodně se nebavíme o situaci, že je budova špatná, musí se zbořit a postavit znovu,“ vysvětlil Vitula.
Tvrdí, že krajský rozpočet zůstane nedotčený. „Roční zisk z Technologického parku činí okolo 40 milionů korun. To nám pokryje každoroční splátku u banky i výdaje na takové opravy. Počítali jsme s tím,“ ubezpečuje Vitula s tím, že úvěr bude kraj splácet 14 let.
Dlouhodobá ziskovost parku je riziková, tvrdí expert
Transakce má ovšem celou řadu kritiků. Skeptický je například i Michal Brožka, hlavní ekonom analytické společnosti Cyrrus. Podle něj by se v budoucnu mohla kraji tato investice vymstít.
„Neúspěšných vědeckých parků je v Česku poměrně dost. Veřejný sektor bývá většinou horším správcem, ale jeho účast má své opodstatnění, pokud jde o veřejný zájem. V tomto případě se to odůvodňuje těžko. Navíc takové projekty vytváří prostor pro korupci a je otázkou, do jaké míry bude využitý,“ myslí si.
Ačkoliv má tento projekt nálepku „podpora vědy“, jde podle Brožka spíše o realitní činnost. „Důležité je, že dlouhodobá ziskovost takového projektu je riziková,“ dodal ještě ekonom.
Před nákupem akcií opakovaně varuje i Regionální hospodářská komora v čele s podnikatelem Ladislavem Chodákem. Členem této organizace je ovšem i realitní skupina Trikaya, která má rovněž o Technologický park zájem. Řada na ni přijde, pokud zastupitelé nákup odmítnou a kraji zanikne domluvené předkupní právo.
„O koupi akcií jsme se ucházeli od první chvíle, kdy byla tato nabídka na stole. S prodávající společností P&O jsme téměř transakci uzavřeli, bohužel kraj nabídl vyšší cenu a jednání skončila. Náš zájem o nákup ale určitě trvá i nadále. Jsme schopni zajistit kvalitní fungování stávajících kancelářských prostor, se kterým máme dlouholeté zkušenosti, stejně tak jako postavit nové a nabídnout je vznikajícím technologickým společnostem. Zároveň v místě počítáme i s rezidenční výstavbou,“ zdůvodnil předseda představenstva Dalibor Lamka.
Pokud se nepodaří podklady připravit do jednání zastupitelstva v příštím týdnu, padne zřejmě rozhodnutí až v září. Na předkupní právo pro kraj to podle Vituly nemá vliv.
Vokřál situaci kolem Technologického parku přirovnává k nákupu akcií Veletrhů Brno, které inicioval ještě jako primátor. „To také kdekdo zpochybňoval, dnes je to jedna z nejlepších firem v regionu s obrovským potenciálem a město získalo peníze zpět skrze zhodnocení,“ uzavřel Vokřál.
