Sníh sice letos v Olešnici je, ale jen na sjezdovce.

Sníh sice letos v Olešnici je, ale jen na sjezdovce. | foto: Radek Miča, MF DNES

Teplá zima ohrožuje zásoby podzemní vody

Letošní zima je teplejší a sušší. Potvrzují to i klimatologové. V prosinci a v lednu spadlo na jižní Moravě asi sedmdesát procent srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem. Teplá zima už začala ohrožovat zásoby podzemní vody.

Prosinec na jižní Moravě sice ještě nijak nevybočil z teplotního normálu, ale leden už byl jeden z nejteplejších za poslední půlstoletí. "Průměrná teplota v lednu byla o téměř čtyři stupně vyšší než obvykle. Od roku 1961 byla pátá nejteplejší a podobnou jsme zažili v letech 1975 a 1988," uvedl Pavel Zahradníček z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Ani na srážky není letošní zima moc bohatá. V prosinci spadlo zhruba sedmdesát procent srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem a v lednu to nebylo o moc lepší.

Že bude letošní zima mírná, začali tušit už v prosinci myslivci z Vyškovska. Zastřelili tam mladou bachyni, která už v sobě měla selata. Myslivce zaskočilo, že to bylo tak brzy.

Teplá zima ohrožuje zásoby podzemní vody
I přes ochlazení v minulých dnech se sníh v kraji drží málokde, jarní povodně tedy letos nehrozí. To je dobře, na druhé straně se zejména na jaře doplňují zásoby podzemní vody, a pokud v příštích týdnech vydatněji nezaprší, mohly by se až nepříjemně zmenšit.

"V současné době nejsou zásoby podzemní vody pod normálem, ale kdyby nezapršelo, situace by se zhoršila," potvrdila Eva Soukalová z brněnského pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Vloni bylo v kraji v podzemí zhruba stejně vody jako letos, vydatnější srážky na jaře se však postaraly o to, že se zásoby zlepšily, a paradoxně jim pomohly i záplavy v roce 2006. "Podzemní vody se při nich doplnily a tento stav může přetrvávat i rok nebo dva," uvedla Soukalová.

I zbytek zimy bude mírný a teplý
Proč jednu zimu mrzne až praští, zatímco tu další nemá smysl vytahovat z šatníku kožich, na to neumí odpovědět ani meteorologové. "To je velmi složitá otázka, na kterou nelze jednoznačně odpovědět. Je to komplex mnoha faktorů. Jeden z nich je, že střední Evropa je na pomezí oceánského a kontinentálního klimatu a jaké proudění tu danou zimu převládá, to záleží na momentálním stavu globálního cirkulačního systému," uvedl Pavel Zahradníček.

Lidi, kterým závěje a mráz chybí, meteorologové nepotěší. Předpovídají, že i další průběh letošní zimy bude mokrý a teplý. Rtuť teploměru bude stoupat k šesti až dvanácti stupňům, o víkendu předpokládají dokonce čtrnáct stupňů.

U myslivců proto jednoznačně převažují negativní pocity. "Taková zima je špatná. Pro celou přírodu i pro zvěř. Její zdravotní stav se po takové zimě vždy zhorší," říká myslivec z Maref na Bučovicku Jan Lehký.

. Kde jsou letos havrani?

Tak se lidé tuto zimu ptají rousínovského ornitologa Jiřího Bartla. Černí ptáci k zimě na jižní Moravě patří a někteří lidé si ji bez nich nedovedou představit.

"Známý z našeho sídliště havrany léta krmí chlebem. Vždycky se jich sem slétalo dvacet i třicet, letos se jich objevilo jen pár," uvedl Bartl a dodal, že na sídlišti bydlí už třicet let, ale tak málo havranů tady zažil poprvé.

"Zdá se, že je jich opravdu méně než v jiných letech," potvrzuje brněnský přírodovědec Karel Hudec. Havrani mají na jižní Moravě několik nocovišť a jedno z největších je u Židlochovic. Na noc se jich tam slétalo až na dvacet tisíc. "Byl jsem se tam tuto zimu podívat asi čtyřikrát a tak velký počet jich tam zdaleka není," uvedl.

Proč na jižní Moravě tráví tuto zimu nejen méně havranů, ale i severských hus, káňat rousných nebo například kvíčal, ornitologové nevědí. Domýšlejí se však, že jedním z důvodů je mírná zima. Opeřence sem podle vědců totiž nežene vrozený instinkt ani chlad.

Z hnízdišť v Rusku a Polsku je na jih vyhání hlad. I na severu je však letos sněhu poměrně málo, a mají tedy i tam dost potravy.