Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Miliardový byznys se přesouvá do Brna, budou se tam vyrábět spektrometry

  11:27aktualizováno  11:27
Nejen vyhlášené elektronové mikroskopy budou vznikat v brněnské pobočce společnosti Thermo Fisher Scientific. Na jižní Moravu se přesouvá také vývoj a výroba spektrometrů analyzujících skladbu materiálů.

Cena spektrometrů, které se budou vyrábět v brněnské pobočce společnosti Thermo Fisher Scientific, sahá až ke 20 milionům korun. Dokážou detailně analyzovat chemické složení nejrůznějších materiálů. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V Anglii a Švýcarsku totiž chyběl dostatek kvalitních pracovníků, kteří by mohli na přístrojích v hodnotě od sedmi do dvaceti milionů korun pracovat.

„V Brně se můžeme spolehnout na odborné znalosti a dovednosti lidí, proto jsme sem výrobu přesunuli,“ uvedl Mike Shafer, prezident divize materiálů a strukturální analýzy světové korporace, jež má globální obrat 440 miliard korun a zaměstnává 70 tisíc lidí v padesáti zemích světa.

Když Thermo Fisher v roce 2016 tehdejší firmu FEI kupoval, viděl v ní navíc i prostor pro expanzi. Přesunem spektrometrů je kapacita z 90 procent naplněná.

Fotogalerie

V současnosti v Brně pomáhají s přenesením výroby a vývoje experti ze zahraničí. To je ale jen na krátkou dobu. Firma musí hledat nové zaměstnance.

Letos plánuje nabrat stovku nových lidí, do roku 2022 chce ale dál masivně růst, přijmout jich dalších 500 a dostat se tak na maximum současného centra na Černovické terase – 1 600 pracovníků. S tím by měly tržby stoupnout z loňských deseti až k závratným 22 miliardám korun.

Mohutný rozvoj ale někdejší FEI zažívá po celou dobu, co je pod křídly Thermo Fisher Scientific – světové jedničky na poli elektronových mikroskopů.

Za poslední dva roky ji už totiž posílilo necelých 500 nových lidí, přibližně sedm desítek z nich jsou studenti. „V Brně je podstatné zázemí několika vysokých, ale také kvalitních středních škol,“ podotkl generální ředitel brněnského centra Hynek Peřina.

Přístroj zjistí, zda bude prvek oxidovat

S rozšířeným záběrem se také výrazně zvýší celkový počet vyrobených přístrojů v Brně. Dosavadních 500 až 600 elektronových mikroskopů ročně zůstane zachováno, přibudou k nim však právě spektrometry, které produkci zvýší téměř na dvojnásobek.

„Stále nabíháme do plné výroby, nicméně už teď je zázemí o třetinu větší, než jaké bylo v Anglii,“ přiblížil vedoucí výroby spektrometrů Jan Hřebíček.

Až bude vše ideálně fungovat, jeden kus by měl vzniknout za čtyři až šest týdnů. Každý spektrometr se navíc nastavuje na míru zákazníkům podle toho, k čemu jej chtějí využívat. Stejně jako elektronové mikroskopy, i tyto přístroje najdou využití v řadě oblastí, slouží však jiným účelům.

Zatímco prvně jmenované zařízení dokáže přiblížit obrovské detaily a zobrazit sebemenší prasklinky, spektrometry analyzují materiály z chemické stránky. V Brně budou vznikat dva druhy těchto speciálních přístrojů – první zkoumá úzkou povrchovou vrstvu, druhý proniká více do objemu.

„Díky tomuto zařízení je možné určit, jaké složení má železo na povrchu zkoumaného materiálu, nebo jeho přilnavost. Zjistíme, zda daný prvek bude oxidovat, či ne. Odhalíme, jestli můžeme náhradní kloub z určitého kovu dát do nohy, aby na sobě neměl něco, co by v těle dělalo problémy,“ vysvětlil Hřebíček.

Využití ale najde také ve stavebnictví, třeba v cementárnách.

„Cement musí být stále ve stejné kvalitě po celou dobu výroby. Je u něj důležité prvkové složení. Pokud není dobré, znamená to, že máme špatné vstupní suroviny. A nakonec jsou z toho špatné silnice, které vypadají jako dálnice do Ostravy, nebo praskající mosty,“ podotkla chemička Vendula Roblová.

O spektrometry mají zájem výzkumná centra, ale i průmysloví zákazníci po celém světě. Z brněnského centra tak přístroje zamíří do firem, jako jsou třeba Samsung, IBM, Mitsubishi, Michelin, nebo také do americké vesmírné agentury NASA.

Autor:


Nejčtenější

Zničené plavky místo romantického zážitku. Největší molo v Česku lepí

Největší molo v Česku lepí, pouští smůlu

Brněnská přehrada má největší molo v republice za víc než tři miliony korun, návštěvníci se mu ale vyhýbají. Dřevěný...

Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně

Starosta obce Maršov Jaroslav Bytešník ukazuje vyschlé toky, co vždy mely hodně...

Zákazy plnit z vodovodní sítě bazény a zalévat zahrady už nestačí. V šesti obcích na jižní Moravě platí ode dneška...



Zateplili školu, aby ušetřili. Nevyřešili ale větrání a za energie doplácí

Ilustrační snímek

V Hrušovanech u Brna zateplili školu, ale bez vzduchotechniky. Místo úspory teď musí pravidelně větrat. Nejen že úspor...

Z vily krále plísňových džínů Hošny je ruina, nový majitel ji přestaví

Podnikatel Rudolf Hošna byl v 90. letech v Brně pojmem. Stejně jako jeho vila.

Legendární Hošnova vila v brněnských Pisárkách je nyní útočištěm pro bezdomovce. Nový majitel chce zchátralý objekt,...

Úhyn ryb v největším moravském rybníce je vyšší. Ztráta je kolem 100 tun

V rybníku Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek...

V rybníce Nesyt na Břeclavsku kvůli horkému počasí, které způsobuje nedostatek kyslíku ve vodě, a nedostatku vody...

Další z rubriky

Na zalepené molo nastoupila četa. Čistila smůlu, která ničila plavky

Aktuální pohled na molo mezi Rakoveckou zátokou a loděnicí dopravního podniku....

Výrobce největšího mola v České republice, které se nachází na Brněnské přehradě, vyčistil povrch od smůly. Nápravu...

VIDEO: Z pár kulis vybudoval v lomu město jako z Divokého západu

Amfiteátr westernového městečka v Boskovicích

Ve westernovém parku v Boskovicích se návštěvníci ocitnou jako na Divokém západě, kde doslova neplatí české koruny, ale...

Brněnský lední medvěd Umca uhynul. Trápily ho problémy se zuby

Lední medvěd Umca žije v brněnské zoo v záložním výběhu, aby neohrozil život...

V sobotu uhynul samec ledního medvěda Umca. Dlouhodobě ho trápily problémy se zuby a už jednou kvůli nim musel...

Najdete na iDNES.cz