"V knize jsou korektní archivářské prameny i paměti a vzpomínky členů rodu, například mého dědečka Karla," uvedl ke knize její autor.
Že napíše knihu, napadlo Belcrediho už v roce 1993. Chtěl shrnout své paměti, ale než je stihl dokončit, spolupracující nakladatelství zaniklo. Jak ale sám řekl, je tomu nakonec rád.
"Tenkrát jsem měl k dispozici asi tak polovinu materiálů. Pak jsem je začal systematicky sbírat a mohl jsem na tom víc pracovat," uvedl autor. Intenzivně se práci věnoval poslední čtyři roky, aby kniha mohla vyjít na výročí tisíce let od první písemné zmínky o rodu Belcredi.
"Je to seriózní práce, ale text zároveň i popisuje tehdejší dobu a život," uvedl ke knize ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner.
Rod Belcredi vlastní hraběcí titul, ale Ludvík na šlechtickém životě nic zvláštního nevidí. "Žije se mi normálně, protože jsem vyrostl v komunismu, kdy mi byl titul spíš na škodu. Nebyl jsem třeba doporučen na vysokou školu. Trvalo tři roky, než mě přijali," popsal Belcredi.