Tomáš Pokorný, Alerion

Tomáš Pokorný, Alerion | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Prapory z Alerionu musí obstát nyní, i třeba za sto let

  • 0
Do heraldiky se Tomáš Pokorný původně pustil o prázdninách po maturitě. Po dlouhé éře komunismu mnohé obce hledaly způsob, jak navázat na letité tradice. A Pokorný se pro ně nořil do archivů a vymýšlel obecní znaky a prapory. Brzy však zjistil, že sice může udělat sebelepší návrh, ale ten pak nemá kdo vyrobit. A tak nakonec svůj koníček rozšířil.

Příběh roku

Tomáš Pokorný se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE

Letos Pokorného firma Alerion slaví patnáct let existence. Kromě práce pro dobrovolné hasiče, obce či firmy získala prestižní zakázku na vyhotovení angolské státní vlajky, věnuje se rovněž praporům pro Hradní stráž. „My to tak možná ještě úplně nevidíme, ale když obec dnes získá svůj znak a prapor, je to pro ni mezník, který bude zřetelný i po staletí,“ říká Pokorný, jehož práce stojí za symboly několika stovek obcí. Své vlajky vídá vlát na budovách ministerstev i při slavnostních ceremoniálech.

Původně chtěl studovat přímo historii. Nakonec dal přednost univerzálnějším právům. Nyní jako manažer křísí nejenom tradice obecních symbolů, ale i samotné řemeslo. Když chtějí rozšířit byznys jiní podnikatelé, prostě přiberou více dělníků či strojů. Pokorný je v jiné situaci, prapory Alerionu ručně vyšívají vyšívačky.

„Využíváme tradice. Ještě v 70. a 80. letech dnes už neexistující učební obory spravovaly řádové sestry v klášterech. Ročníky měly ani ne pět absolventek. Dnes často mají jiné profese. My jsme vyšívačky našli a znovu zaměstnali,“ povídá Pokorný. Dílny jim zřídil poblíž domova. Brněnská firma tak vyrábí i v Postřelmově nebo Jablonném nad Orlicí.

Pro Tomáše Pokorného můžete hlasovat v anketě ZDE

A zakázek má tolik, že jede na hraně kapacity, i když často slýchá dotaz, zda se lze výrobou vlajek uživit. Alerion nicméně vyrábí také tištěné vlajky pro běžnou potřebu. U spotřebního zboží, které se na stožárech mění za nové často i několikrát do roka, čeká jiná výzva než u praporů za desítky tisíc. Vlajku o rozměrech dva krát šest metrů musí Alerion umět vyrobit kvalitně, ale zároveň třeba za pět set korun.

Pokorný založil firmu jako rodinný podnik. „Dcera je výtvarně nadaná. Vlajky se u nás malují pořád. Nejsme firma, která by stála na počtu hal nebo strojů. Důležité jsou znalosti, obnova řemesla. Alerion by se mi špatně prodával,“ říká. V budoucnu se nechce omezovat na české hranice.

„V tomto oboru hraje zásadní roli národní hrdost. Na Slovensku českou firmu vítají, ale zatím si neumím představit, že bychom šli na trh v Rakousku, Německu, Polsku,“ vysvětluje Pokorný. Alerion prodává i tam, zatím však jen prostřednictvím tamních firem.