Ten sám pochází z exulantské rodiny. Světově ojedinělé muzeum založil a provozuje spolu s manželkou na vlastní náklady.
"Na jeho zakladatele se hodí slova našeho asi nejznámějšího exulanta 20. století Tomáše G. Masaryka: Člověk mnoho vydrží, má-li cíl," zahájil výstavu Topolánek.
A dodal, že Češi se ke svému exulantství chovají dlouhodobě hanebně, a právě nové muzeum přispívá k tomu, aby to tak už nebylo. Mezi pozvanými hosty byl i ministr Ondřej Liška či Jiří Gruša.
V muzeu, které sídlí v Brně na Štefánikově 22, lidé naleznou stovky dokumentů i trojrozměrné předměty, a to z celého světa. Muzeum se soustředí na všechny tři odboje a s ním související exulantské vlny – tedy na události let 1938, 1948 a 1968. Přehledně všechny osudové okamžiky vysvětluje i na informativních tabulích.
"Jde o doklady z uprchlických táborů, včetně dobové korespondence, táborových osobních dokladů, fotografií, zvukových i obrazových záznamů, časopisů, novin, exilových knih, písemných i jiných pozůstalostí po exulantech, kronik krajanských sportovních klubů, rodinných kronik, uniforem, praporů a řady dalších trojrozměrných předmětů," popsal zakladatel a ředitel muzea Jan Kratochvil.
Pro potřeby muzea a jeho návštěvníků vznikly již desítky cenných videonahrávek rozhovorů s význačnými představiteli českého a slovenského exilu po celém světě.
Hlavní cílovou skupinou muzea budou žáci a studenti, ale také skupina zahraničních Čechů, Moravanů a Slováků. Silný přesah je totiž díky společné historii také na Slovensko.
"Muzeum bude otevřeno všem zájemcům, kteří mohou využít odborného průvodce. Předpokládáme do budoucna i se vznikem badatelského centra," doplnil Kratochvil.
Činnost muzea se však nezaměří pouze na trvalou expozici v Brně, pracovníci kromě zpracovávání archivů též připravují dokumenty pro Českou televizi či exilové výstavy po celém světě – například v Bruselu, ale i v Argentině, Austrálii, Belgii, Polsku, Maďarsku, Izraeli či Francii.
