Marta Roman a jejich starší dcera Marta u trosek domu, kde žili sedmnáct let.
V mobilheimu na dvoře se cítí jako kočovníci.
Dcera si v patře už postavila stan
Sedmnáct let bydlela rodina Marty a Romana z Moravské Nové Vsi v domečku, který už neexistuje. Po tornádu zůstala jen garáž, kam rodina schovala všechny své zbylé věci. Na měsíc se přesunuli do bytu v Hodoníně. Jenže tam byl problém s tím, že mají psa.
„Byl tam sice dvorek, ale přes ten chodili zákazníci do firmy, která v přízemí domu sídlila. Pes tam vadil,“ popisuje Marta. A přiznává, že si také chtěli pohlídat, jak se pracuje na stavbě jejich domu. Když tak několikrát denně pendlovali mezi vesnicí a městem, rozhodli se postavit si na dvůr mobilheim. Od té doby žijí v něm. Hlavně zima ale byla krušná.
„Zamrzala nám voda ve sprše. I do ledničky jsme museli chodit ven do garáže. Když vypnuli elektřinu, do hodiny tam byla zima. Měli jsme dva přímotopy a za elektřinu jsme platili patnáct tisíc měsíčně. Kdyby mi někdo řekl, ať do mobilheimu jedu na dovolenou, tak nikdy!“ dušuje se se smíchem Marta. Hrubá stavba jejich domu už stojí.
V budoucím dětském pokojíčku v patře si dcera postavila stan. Celá rodina doufá, že za rok nebude poznat, že se tudy živel prohnal. Bojuje ale s „papírováním“, povolení se táhnou. A potýkali se i s anonymním udáním, které na ně poslalo kontrolu stavebního úřadu.
